We belong together...✨ / Patříme k sobě...✨

The fourteenth time...🧳

Na obloze svítilo slunko a už se blížilo k poledním hodinám. Millie si sedla na oběd ke stolu a na talíř si nandala nudle s brokolicí, ořechy a dýňové hranolky. Pozřít toto jídlo jí netrvalo dlouho, protože jí moc chutnalo. Po odnesení talíře do dřezu odešla Millie do svého pokoje. Rozhodla se tam trochu pouklidit. Pořádně ustlala postel, složila rozházené oblečení do skříně, srovnává věci na poličkách a komodách, vysála a utřela prach. Čas plynul jako voda a tento úklid jí zabral skoro dvě hodiny. Když se koukla na budík na jejím nočním stolku, trochu se zarazila, protože si uvědomila ,že u Sadie má být za tři minuty a že to tak trochu nestíhá. Rozběhla se do koupelny, kde se trochu namalovala a upravila. Poté se vrátila zpět do pokoje a převlékla se. Pak oznámila mamce ,že míří za Sadie a tak už za sebou zavírala hlavní vchodové dveře.

Šla samozřejmě pěšky. Cestou pozdravila její sousedku, která obstarávala její zahradu, ale pak v dálce zahlédla toho známého kudrnaté kluka, který jede na skatu.
„Co ten tu dělá?" zašeptla si pro sebe a namířila svůj krok k němu.
„Ahoj Millie.., co tu děláš?" pozdravil Finn.
„Ahojky..." usmála se Millie a odpověděla skleslým hlasem:„ Jdu k Sadie..pomoct jí sbalit věci... pozítří odlétá i s Noahem do New Yorku na dva týdny."
„Ahaaa.." udivil se Finn.
„To tady asi nebudeš mít celé ty dva týdny nic moc co dělat..?" řekl kostrbatě Finn a ještě dodal:„Tak by jsme se někdy mohli domluvit..a jít spolu jen tak ven, aby jsme jen neseděli doma.." nabídl s okouzlujícím úsměvem Finn.
„Moc ráda! Třeba mi někdy zahraješ na tu kytaru.." pousmála se na něj nazpět Millie.
„Ok platí.. tak se měj Millie." rozloučil se Finn.
„Ahoj někdy.." odpověděla Millie.
Finn položil svůj skate zpět na silnici a odjel. Millie se za ním ještě nenápadně otočila a se zakouslým rtem a úsměv pokračovala ve své cestě k Sadie.

Za chvíli už zvonila u dveří ,které jí přišel otevřít Noah.
„Ahoj Noahu!" pozdravila Millie.
„Vítej Millie!" řekl jí Noah.
„Ty už máš sbaleno..?" započala konverzaci Millie, když šli společně do baráku.
„Ještě úplně ne.." uvědomil si Noah a dodal:„ Sadie je u sebe v pokoji..asi víš kde to je."
"Jo jo...dík, klidně ti pak taky můžu pomoct s vyklízením pokoje." nabídla se Millie a odešla za Sadie.

„Ťuk ťuk.." řekla Millie a vešla do pokoje Sadie.
„Ahojkyy moje pomocnice....máš trochu zpoždění" usmála se Sadie.
„To víš...já ještě cestou potkala Finna." obhájila se Millie.
„Máš na něj nějaké štěstí...už jste si domluvili další rande..?" zeptala se trochu vtíravě Sadie.
„A ty si docela jasnovidka.." řekla Millie.
„Takže jo..? Máte další rande..?" pokládala otázky Sadie.
„Nechodíme spolu...,ale....něco mezi námi je..Ok..?" vysvětlovala Millie a pak řekla:„Už končíme s řečmi o Finnovi a radši ti pomůžu s tím balením...až zase přiletíš zpět, tak ti všechno povím!"
„Ok! A nebo mi budeš pokaždé, co se sejdete a něco se stane budeš volat přes FaceTime." navrhla Sadie.
„Platí! Ale teď už mi vážně řekni s čím chceš pomoct!" odsouhlasila Millie.
„Tak do toho kufru, co je u dveří můžeš naskádat oblečení ze židle a pak....." zadávala úkony Sadie.

Holkám to šlo rychle.. za chvíli měly zabalený ohromný světle modrý kufr a jednu menší černou tašku.
„Ještě si musím najít tu růžovou taštičku na kosmetiku, kterou si teda zabalím až ráno v den odletu. Podáš mi jí z druhého šuplíku Millie?"požádala ji Sadie.
„Jo jo..." vyndala tašku a pod ní viděla knížku,kterou Millie vytvořila a darovala ji Sadie k jedenáctým narozeninám.

„Hele..prohlédneme si jí..?" zeptala se Millie.
Sadie se zvedla ze země, sedla si na postel a poklepala na ni, aby Millie naznačila,že si má sednout vedle ní. Ta k ní přiskočila a otevřela fialový deníček plný třpytek, samolepek, fotek a roztomilých vzkazů s hrubkami.
Zavzpomínaly si na dětství a na krásně prožité školní i prázdninové dny.

Když se holky zrovna smáli nad fotkou z pláže a nad popiskem, který vymyslela Millie v deseti letech, přišel do pokoje Noah a zeptal se: „Vidím ,že máte sbaleno..,ale čemu se tu tak smějete..?"
„Ničemu!" vykřikly holky nastejno a začly se smát ještě víc.
„Tohle ti nepřijde vtipný?" nalistovala Sadie jinou stránku a četla:„ Přeju ti ,aby se na tebe..TAJNÝ už někdy podíval a taky ti napsal vzkaz na papírek jako ten můj." Sadie a Millie lapaly po dechu, protože jim to přišlo opravdu legrační, ale Noah se jenom tak trochu pousmál.
„Chceš říct jak vypadal!?" vykřikla Millie na Noaha a ten přikývl na souhlas.
„ Vypadal jak Harry Potter.. nosil takové kulaté brejličky jako on.. prostě Harry Potter!" smála se Millie.
„A ten "fešák" Millie nosil na hlavě hrnec a byl hrozně malej!" dodala se smíchem ještě Sadie. U tohoto popisu se Noah se trochu pozastavil, protože seděl na jeho staré já, ale samozřejmě to byl jen kluk jemu podobný.
„Konec s našim skvělým deníčkem a jdeme pomoct Noahovi sbalit věci!" rozhodla Millie a všichni tři odešli z pokoje Sadie a odebrali se do místnosti pro hosty.
Noah moc věcí neměl, takže když mu s tím holky ještě pomohli, měli to za pár minut.
„No tak všechna práce je hotová! Asi se zas vrátím domů a zítra se s vámi přijdu rozloučit." oznámila Millie.
„Dobře jdu ještě za mamkou... Noah tě doprovodí.. Tak zítra!" objala Sadie svojí kamarádku na rozloučenou.
Noah jenom přikývl na souhlas a s Millie šel k hlavním dveřím.
„Děkuju, že za mnou zavřeš dveře." usmála se Millie.
„Nemáš zač!" řekl sarkasticky a s úsměv Noah.
„Tak zítra k večeru dorazím. Měj se hezky Noahu!" mrkla na něj Millie a zamířila domů.
Noah jí jen na rozloučenou zamával a ještě na ní do dálky zakřičel:„Děkuju za pomoct!" Pak už jen zavřel vchodové dveře a vrátil se zpět do domu.

Millie svižným krokem pospíchala domů ,i když neměla za čím. Tentokrát už nikoho nepotkala a ani nikoho nemusela zdravit. Když dorazila domů, u dveří jí odchytala její mladší sestra Ava, a tak si s sní šla hrát a až do večera se jí věnovala.

To be continued... 😏😢

1004 word
The end of the fourteenth part.........

Ahojkyyy!!!❤️✨😂❤️ Já vím , asi vás tato kapitola moc nebavila ,ale slibuji, že se to rozjede.😉❤️ Je opravdu dlouhá..vím to😅❤️Klidně napište do komentářů..jestli vám to vadí a nebo jestli vás bavila.😉
Tuto kapitolu jsem začala psát na narozeniny Sadie.. proto ten narozeninový deníček.📖
Doufám, že jste si tuto čtrnáctou část přečetli..❤️ (Pokud jste to tedy dočetli až sem ,napište do komentářů tohoto emoji:🛹 ..ať to vím😉
Za jakoukoliv zpětnou vazbu budu moc ráda❤️❤️
ily✨✨❤️