Black wolf

9. Love or mistake?

Vytřeštil na mě oči a začal si prohmatávat mnou označené místo na jeho krku. ,,Nejsem náhodou upír já?'' řekl trochu mrzutě.

,, Nevim, nevypadáš na upíra seš strašná měkota a co že si mi to vlastně chtěl říct?'' řekla jsem mu a nevině jsem se na něj usmála.

.........................................................

Justin se nejdřív jen zamračil a odfrkl si, ale po chvíli mu konečně došlo že mi z obličeje ty psí oči nezmizej, tak přestal. Dokonce jsem v jeho pohledu zahlédla i menší náznak úsměvu.

Nahla jsem se k jeho obličeji a vtiskla mu krátký, ale přesto zamilovaný polibek.

Nechci to přiznávat ale i za tu chvilku, neboli za ten půl den, mi tohle pako lomeno upír až děsivě přirostl k srdci.

On zvednul hlavu a políbil mě taky. Když si opět lehnul zadívali jsme se navzájem jeden druhému do očí a já v těch jeho najednou viděla náznak lásky, zmatenosti a radosti, ale také strachu. Jen jsem netušila čeho se mohl bát.

,,Lucy?''

,,Ano, děje se něco?'' odpověděla jsem mu celkem zamyšleně.

,,Co budeme teda dělat a hlavně co Ryan? Kousek odtud bydlíme, asi před šesti lety sme si tu postavili chatu a od tý doby tu bydlíme, teda když nepočítám to že si občas skočíme do města pro nový oblečení a podobný věci. Tak mě jenom napadlo že bysme tam mohli teď jít.'' řekl to všechno tak rychle až jsem se v tom skoro stratila.

Stoupnul si i se mnou v náručí na nohy a zadíval se na mě s otázkou v očích.

,,Dobře, sice z toho tvýho Ryana nemám dobrý pocit, ale nikam jinam stejně jít nemůžu. A aspoň bych si u vás mohla půjčit něco na sebe. Teda když budeš souhlasit, né že by tvoje mikina nebyla pohodlná, ale přece jenom je dost krátká.'' začala jsem se strašně červenat. A nebyl by to Justin, kdyby neměl hned jednu z těch svejch připomínek.

,,Jo no, něco ti dám, oblečení mám momentálně teď dost. Ale nebude mi vadit když zůstaněš takhle.'' mrknul na mě.

Bouchla jsem ho za ty kecy pěstí do ramene, načež se on jak jinak než ušklíbnul.

Vyplázla jsem na něj jazyk, pustila se ho a stoupla jsem si na vlastní nohy, které byly až do teď obmotané kolem jeho pasu.

,,Takže no, ehm...nabízej se nám dvě možnosti. Buďto se přeměníš a poběžíš vedle mě, nebo tě k naší chatě donesu'' podrbal se na zátylku a pohlédl mi do očí.

V tu chvíli se mi málem podlomily kolena, z pohledu na tak krásného a úžasného kluka, který byl v tuhle chvíli jen a jen můj. Ze snění mne probudilo až to, jak si odkašlal.

,,No, asi spíš poběžím po svých" odpověděla jsem a na konci věty jsem se na něj krásně usmála.

,,Dobře, jenom si ze mě prosím nedělej lovnou zvěř jo? Nerad to přiznávám, ale ve vlčí podobě jsi mnohem silnější než já, jakožto upír." kousek ode mě poodstoupil dozadu.

Sundala jsem si jeho mikinu a hodila mu jí, on jí bez potíží chytil jednou rukou a přetáhnul si jí přes hlavu.

,,Víš že voníš po vanilce?"usmál se Justin.

,,No, ne ale díky teď už to vím. A navíc po ní teď voníš i ty když máš tu mikinu zpátky na sobě" mrkla jsem na něj a začala jsem se přeměňovat.

Cítila jsem jak se mi pomalu prodlužují zuby do špičatých tesáků a oči mi vzplály tou mě známou stříbrnou barvou.

Trochu to bolelo, ale hlavně mne přeměna na vlka vždy dost vysílila.

Spadla jsem na kolena a cítila jsem jak mi začal růst ocas, drápy, uši a prodlužovaly se mi ruce a pak i nohy...
..........................
Doufám že líbilo, jako vždy budu vděčná za vote a komenty ;-)