Black wolf

16. Family three

,,Ja-jak víš o tom tetování a co to ksakru znamená a-a nemůžu se toho nějak zbavit?!'' zvedla jsem ruku před sebe a začala s ní mávat ve vzduchu jako blázen, taky jsem si tak v tu chvíli připadala.

,,Nekoukej na mě tak a mluv sakra!!'' vyjekla jsem téměř nepříčetně když neodpovídal.

Nevěřícně na mě vykulil oči a konečně z něj něco vylezlo ,,ty to nevíš?''

,,Co mám vědět? Pane bože řekni mi o co tu jde!'' udělala jsem několik kroků k němu, takže jsme od sebe stáli asi jeden metr. Trochu ucouvnul dozadu, ale nespouštěl ze mě oči.

,,To tetování na tvojí ruce, už jsem jednou takový viděl a víš u koho?'' řekl a ukázal prstem na mou černě označenou ruku. Zavrtěla jsem nesouhlasně hlavou a pokývnutím ho vybídla k další řeči.

,, Před lety jsme my vlkodlaci měli královskou rodinu a všichni ti, kteří byli její součástí měli přesně takovýhle tetování taky. Jenom ho každý měl někde jinde, buďto na ruce, na noze a nebo na zádech.'' dořekl zamyšleně a já na něj zůstala civět s otevřenou pusou.

Když viděl že jsem totálně mimo rozhodl se mluvit dál ,,Až do teď jsem ho neviděl naživo, ale bylo to v jedný knize. Ta rodina....celou jí vyvraždili, ale neví se kdo to udělal, nebo se to aspoň říká, ale očividně někdo přežil'' pousmál se a propaloval mě pohledem až mě zamrazilo a naběhla mi husí kůže až na zádech.

,,AA-Ale to neni možný, vždyť mi umřeli rodiče kdy-když jsem byla malá a-a museli mě vychovávat babička s dědou a t-tto neni... to nemůže bejt pravda.'' koktala jsem nesrozumitelně pořád dokola a z oka se mi vyloudila jedna slza, kterou jsem nedokázala zadržet a za ní už tekly další a další.

Vím jistě že nemúžu být ze žádný královský rodiny, to by mi to babička snad řekla ne?...no i když v jejím stavu to nemůžu vědět jistě. Bůh ví co všechno ještě nevím o sobě a o své rodině. A do jaké rodiny vůbec patřím...byli vůbec ti lidé se kterými jsem žila moji prarodiče?

Byla jsem z toho celá rozhozená, zmatená a hlavně unavená, vysílením se mi podlomily kolena a kdyby mě nestihnul Alex včas chytit, zřítila bych se k zemi jako pytel brambor.

Párkrát jsem zamrkala, abych viděla přes slzy. A pak už jen všechno zahalila černo-černá tma.

.......

Pomalu jsem otevřela oči a rozhlédla se kolem. Nejspíš jsem v nějakém domě, ležím na velké posteli s tmavě fialovým povlečením a v celé místnosti je téměř úplná tma.

Posadila jsem se a začala mě až nesnesitelně bolet hlava. Sykla jsem bolestí, ale zůstala jsem v sedě. Zaostřila jsem a podívala jsem se po místnosti.

Nalevo od postele bylo podél celé zdi velké okno a vedle něj dveře, které nejspíš vedly na balkónek, ten ale nebyl vidět protože bylo venku šero, které osvětloval jako vždy jen zářivě bílý měsíc.

Naproti posteli jsou dveře z tmavého dřeva a napravo od nich jsou další,ale ty jsou zašupovací takže nejspíš vedou do šatníku. Kousek od nich stálo pohodlně vyhlížející křeslo a za ním visí nějaký velký obraz.

Na každé straně postele stál jeden noční stolek s lampičkou a po důkladnějším pozorování jsem zjistila, že na stolku který je blíž ke mě leží kromě té lampičky ještě něco dalšího.

Přilezla jsem po posteli k té věci a vzala jí do ruky, hned jsem poznala že je to z kůže, ale stále jsem nevěděla o co jde a na použití vlčího zraku mě až moc bolela hlava.