2. First

1.4K 117 2
                                    

Flashback:
Zrovna jsem byla na párty jedné známé a šla jsem na záchod. Když jsem tam ale vešla, uviděla jsem svou nejlepší kamarádku Cassidy opřenou o zeď líbat se s mým klukem Davidem. Rychle jsem práskla s dveřmi a rozeběhla se pryč. Bylo mi jedno, že bydlím na druhém konci města. Doběhla jsem domů a hned utekla do své ložnice. Zavřela jsem dveře a praštila do nich pěstmi. Skočila jsem na postel a po chvíli jsem v ní i usla.

Probudila jsem se a podívala se na hodiny, které visí nad stolem, naproti posteli. Právě teď je minuta po půlnoci. Když jsem se koukla z okna ven, uviděla jsem svůj oblíbený les a nad ním zářivě svítil měsíc.

A pak mi to došlo, vzpomněla jsem si na to, co se stalo a proč jsem utekla domů. Začaly mi po tvářích téct slzy a z mého hrdla se draly ven hlasité vzlyky. Vstala jsem a podívala se na telefon, který jsem měla v kapse svých potraných džín. Bylo na něm 8 nepřijatých hovorů od Cassidy a 3 od Davida. Okamžitě po přečtení jmen na displeji jsem s ním prudce hodila o zeď a dívala se, jak se tříští na hromadu malinkých kousků, které postupně dopadají na zem. Byla jsem tak strašně rozzlobená a zároveň nešťastná, že se to nedalo ani popsat.

Najednou mi začalo být strašlivé horko a bolelo mě celé tělo. Bolestí jsem dopadla na zem a uslyšela křupnutí, jako kdyby někomu lámali kosti. A vážně to tak bylo, jenomže ty kosti byly mé. Ležela jsem na zemi a křičela bolestí, po chvíli už to neznělo jako křik, ale jako psí kňučení či chvílemi i vrčení. Když se ozvalo praskání kostí znovu, zakřičela jsem ještěnohem víc, ale žádný křik, znělo to jako vlčí vytí. Jediné co jsem si v tu chvíli přála, bylo zemřít. Asi po dvou hodinách to přestalo a já jsem vysílením usnula
end of the flashback

Black wolfKde žijí příběhy. Začni objevovat