,,Ryane sem domaaa. Si tu?'' zavolal jsem na celý dům a čekal na odpověď. A té se mi taky dostalo když jsme vešli do kuchyně a za mnou se ozvala rána, kterou následovalo dost nebezpečně znící zavrčení.
.............................................
Otočil jsem se a byl tam Ryan s Danielem. Stáli mezi dveřma do kuchyně a před nimi se krčila k zemi Lucy v útočné pozici.
Aby jste pochopili Daniel je Ryanův bratranec, je něco jako Démon. Dokáže vás ovládnout pouhou myšlenkou a bohužel má stejně jako například já, Ryan nebo Lucy dar nesmrtelnosti. Jestli vás zajímá proč říkám že je ,,bohužel,, nesmrtelný, tak kdo z vás by se chtěl znát s někým, kdo vás může ovládat jakkoliv a kdy se mu jen zachce?
Ryan vyběhl k Lucy a přitlačil jí vší silou k zemi, seděl jí na zádech a hlavu jí pevně držel rukama tak, aby ho nemohla pokousat.
,,Co tady proboha dělá?'' zařval na mě Ryan.
,,Ryane pusť jí ona s váma nechce bojovat všechno ti vysvětlím, ale teď z ní slez dolu.'' křikl jsem na něj taky. K mému překvapení stál Dan opodál a vše jen tiše sledoval, nejvíc mě ale vytáčelo to jak se na ní koukal.
Ryan si mě přeměřil pohledem, ale stisk kolem její hlavy nepovolil. Sklonil se k ní a něco jí pošeptal do ucha. Lucy začala vrčet tak až jsem se jí začal bát i já, škubala sebou a občas i krátce zavyla. Schodila ze sebe Ryana a tentokrát seděla ona na něm, nebo spíš stála.
Lucy byla nohama zapřená o Ryanovi ruce a nohy, a vrčela mu do obličeje tak, že jí div nelítaly sliny od tlamy. ,,Co ty chlupáči, slez ze mě dolů než si ublížíš'' řekl jí posměšně Ryan, ale to neměl dělat.
Chytla ho zubama za mikinu a vší silou ho odhodila proti zdi. Ryan se po ní sesunul na zem a na štěně po náraze zůstala menší prasklina. V tu chvíli se Daniel asi probral z myšlenek a zasáhnul dřív než stihla Lucy skočit i po něm.
Sám se divím proč jsem za celou tu dobu nezasáhnul nijak já, ale ona mojí pomoc očividně nepotřebuje když dokázala složit i Ryana. A vím že by Lucy ani jednomu z kluků nijak vážně neublížila, naopak jen se brání a koukám že jí to chvílema i baví.
Typuju to tak že se jí Daniel snažil ovládnout, ale nešlo mu to. Teď se na mém obličeji usadil stejně vytřeštěný pohled jako měl Daniel, jaktože jí neovládl? Daniel dokázal ovládnout vždy každého člověka i nadpřirozeného, ale u Lucy? Nedokázal to, nejde mu dostat se jí do hlavy a to už musí něco znamenat!
Lucy zopakovala na Danielovi svůj kousek s Ryanem, jedním velkým skokem ho přišpendlila k zemi a výhružně se na něj podívala pohledem něco si zkus a skončíš jako ten před tebou!
Daniel sebou chvíli mlel, ale pod její vahou mu to nebylo nic platné. Nahodil jsem překvapený úsměv a konečně se do toho vložil.
,,Lucy nech ho, dneska už to stačilo.'' Zvedla ke mě hlavu a přestala vrčet, dokonce i nahodila takzvaně psí oči, protože jí došlo že to asi trochu přehnala a začala se bát mojí reakce.
Slezla z Daniela a přišla ke mě, protože byla stejně vysoká jako já sklonila hlavu a chytla mě zubama za rukáv. Táhla mě do vedlejší místnosti a já se nechal, zajímalo mě co chce dělat. Došli jsme do obýváku a tam jsme se zastavili. Strčila mě čumákem do břicha, takže jsem spadnul do zadu, naštěstí byl za mnou gauč tudíž jsem si na něj sednul.
Lucy vyskočila vedle mě, hlavu si položila do mého klína a já přes ní přetáhnul deku, která byla hozená přes opěrku gauče. Nevím co dělaj kluci vedle v kuchyni, ale Ryan se nejspíš ještě zotavuje z nárazu a Daniel rozdýchává to, že poprvé v životě někoho neovládnul.
ČTEŠ
Black wolf
WerewolfŽijeme jen jeden život a přesto se v něm ztrácíme... Jisté je, že mezi láskou a nenávistí jest velice tenká hranice... Lucy Black, která zjišťuje, že je vše jinak než doposud věřila to nemá lehké a ani mít nebude... Ale život přeci není o tom snadné...