Black wolf

8. I care about you

Když mě políbil odtáhla jsem se a silně jsem ho objala, tak jako bych se bála že mi každou chvíli uteče. Justin se jen zasmál a objetí mi opětoval. Hlavu si položil díky své výšce na tu mojí a políbíl mě do vlasů.

,,Neboj já nikam nejdu'' řekl Justin a poznala jsem že se smál.

.................................

,,Lucy podívej, záleží mi na tobě. Sice se známe jenom chvíli a ani já sám to nechápu, ale nechci tě ztratit. I tak ale nemůžeme bojovat s Ryanem, a to hned z několika důvodů. Jedním z nich je například to, že ho znám už víc jak sto let, je to můj nejlepší kámoš a třeba pochopí že chceme být spolu.'' řekl když se odtáhl z objetí. A povzbudivě se na mě usmál když domluvil.

,,Já po tobě ani nic takovýho jako je zabití Ryana nechci, ale jak chceš přemluvit někoho kdo nenávidí vlkodlaky, aby se se mnou začal bavit, bez toho aby mi utrhnul hlavu a vycpanou si mě postavil vedle krbu?'' řekla jsem mu se zamračeným pohledem a on dostal takový záchvat smíchu, až se z toho válel po zemi.

Chvíli jsem na něj jenom naštvaně koukala, protože jsem to myslela vážně, ale on očividně ne. Ale pak mi začaly taky cukat koutky při pohledu na Justina, jak se svíjí na zemi v křeči ze všeho toho smíchu.

A než jsem se nadála už jsem ležela na zemi taky, v tu chvíli jsem měla chuť ho vážně rozcupovat na kousky, protože jsem nespadla omylem, ani ze smíchu, ale kvůli němu. Pro upřesnění situace mi před chvíli podrazil rukou nohy a já spadla na zem hned  vedle něho.

Leželi jsme vedle na sebe na zádech asi deset minut a dívali jsme se na oblohu. Spokojeně jsem ležela a koukala na mraky, které si jen tak létaly po nebi, když mi najednou něco zastínilo můj, předtím tak krásný a poklidný výhled.

Byl to Justin, kdo jiný, skláněl se nade mnou a rukama se zapíral o zem vedle mé hlavy. Cítila jsem jak mi začínají svítit oči a Justin si toho očividně po chvilce všimnul taky protože se zamračil a hned nato začal mluvit.

,,Neříkala si náhodou že ti svítěj oči jenom když si naštvaná nebo se bojíš, počkat udělal jsem něco špatně? Si naštvaná?'' řekl trochu smutně a zklamaně. A já jsem se musela zasmát při pohledu na něj jak vyšiluje.

,, Ne Justine řekla jsem že mi začnou svítit když mám zesílené emoce a zrovna teď to strach ani vztek vážně nejsou'' řekla jsem a udělala na něj svůj svůdný úsměv.

Spokojeně se usmál, potom zavřel oči a začal se naklánět k mému obličeji, s úmyslem políbit mě. Já jsem se zákeřně zašklebila a na poslední chvíli jsem uhla hlavou do strany, takže jeho měkké rty skončily na mojí tváři.

Otevřel oči a zamračil se na mě, ztmavly mu oči natolik až se na mě díval úplně černým pohledem, to se upírům stává když se vážně hodně naštvou nebo roztouží a Justin se očividně v takovýchhle situacích neumí moc ovládat.

Já jsem se v duchu jenom zasmála tomu, jak snadno ho dokážu vyprovokovat a udělala jsem na něj štěněčí pohled. V dělání štěněčího pohledu jsem fakt dobrá, mam to nacvičené na babičce, používala jsem ho vždycky když mě nechtěla večer pustit s kámošema ven. Na ní to zabralo skoro vždycky, takže jsem si byla téměř jistá že to zabere i tentokrát.

A zabralo, za chvilku už se nemračil, ale začal se ke mě znovu sklánět a tentokrát oči nezavřel. O to bylo horší mu odolat, protože se díval na mé rty až zoufalým pohledem. Přibližoval se tak pomalu až jsem se naštvala, zvedla jsem hlavu a vtiskla jsem mu jeden rychlý polibek, bylo to tak rýchlé že se naše rty skoro ani nedotkly a hned jsem si zase položila hlavu na zem.

Justin se nad mým počínáním uchechtnul a chtěl mě políbit znova, ale už opravdu a dlouze políbit, vždy jsem mu ale uhla hlavou a oba jsme se u toho zasmáli. Pak mi už nedočkavostí položil své ruce na tváře, aby tak zabránil mému uhýbání. Tentokrát se mu přání splnilo a já ucítila jeho teplé rty na těch mých, zapadaly do sebe jako puzzle. Cítila jsem Justinovy ruce na svých bocích a po chvíli putovaly po celém mém těle.

Líbali jsme se a bylo nám jedno že už dost dlouho oba ležíme na zemi, naštěstí bylo léto, takže jsme leželi v trávě, a díky slunečnému počasí nebylo ten den ani bahno. Usmála jsem se do polibku když jsem si všimla toho, jak se mi snaží dostat jazykem do pusy. Pootevřela jsem jí a tím jsem umožnila našim jazykům svést mezi sebou třetí světovou válku.

Po chvíli jsem ale krutě využila Justinovi zaměstnanosti s mou pusou, obmotala jsem mu své nohy kolem pasu a jen díky své vlčí síle jsem nás přetočila tak, že Justin ležel na zemi, já jsem mu seděla na stehnech a rukama jsem se zapírala o jeho hrudník.

Zpočátku byl překvapený ale pak už překvapený buďto nebyl a nebo to na sobě nedal znát, protože se na mě celou dobu přiblble usmíval a čekal co se bude dít dál.

,,Kde jsme skončili? Jo už vim u toho jak si říkala že tě budeme mít s Ryanem u nás doma vycpanou vedle krbu. Ale teď vážně, myslíš...'' nedokončil větu, protože jsem se mezitím sehla k jeho krku a začala jsem mu ho obsypávat polibky a neodpustila jsem si ani občasné kousnutí. Justin zavzdychal a začal pevně svírat mé boky, věřím tomu že kdybych byla normální holka tak už mi je rozdrtil.

Pak jsem se odtáhla a spokojeně jsem se usmála jako dítě které právě dostalo svou vysněnou hračku, při pohledu na svou dokončenou práci.

Abyste pochopili, tak se Justinovi táhl přes půlku krku jeden velký červený cucflek. Vytřeštil na mě oči a začal si prohmatávat mnou označené místo na jeho krku. ,,Nejsem náhodou upír já?'' řekl trochu mrzutě.

,, Nevim, nevypadáš na upíra seš strašná měkota a co že si mi to vlastně chtěl říct?'' řekla jsem mu a nevině jsem se na něj usmála.

....................................

Takže omlouvám se zase celkem krátká kapitola a navíc jsme se ani nikam pořádně nedostaly. Zatím totiž nemám ani ponětí jak pokračovat, v další kapitole už chci konečně použít i Ryana, ale jak říkám ještě je to ve výrobě :-D

*Jinak kdyby jste měly zájem tak jsem začala psát ještě jeden příběh - jmenuje se Secret. A tentokrát to je celé zase o upírech. :-*