Black wolf

22. New beginning?

Už je to pár let, co jsem se přestěhovala do USA a kompletně změnila svůj život. Když říkám život, myslím tím i svou identitu a vzhled. Ne opravdu jsem nezašla až tak daleko, abych si nechala udělat plastiku, či jinou podobnou šílenost. Tedy skoro.

Momentálně mi je dvacet tři let. Díky kamarádovi mám falešné doklady, podle kterých se jmenuji Mia Wilson. Jsem nový člověk. Vlasy jsem si obarvila na blond a začala jsem se o něco výrazněji líčit, docela dost jsem se za tu dobu tady opálila a prostě vcelku změnila.

Vlastně ani nevím, proč jsem se přestěhovala tak daleko ode všeho a ode všech, které jsem v životě měla. A že jich zas tak moc nebylo. Dům jsem prodala a poté, co babička zemřela mě tam už nedrželo opravdu vůbec nic. Občas se slzami v očích vzpomínám na to, co jsem prožila když jsem byla v komatu a chybí mi to. Ale koneckonců život jde dál, musí jít. Tohle je ta realita, ve které žiji a pokud bych nechtěla mlátit hlavou o zeď jen kvůli pohádce, tak je to takhle lepší.

Mám menší vilku v LA a moje současná nejlepší kamarádka se jmenuje Rosalie, zkráceně Rose. Bydlí hned v sousedství spolu se svým přítelem.

Můj spolubydlící je prozatím bohužel jen bílý kocourek, kterého jsem našla loni přede dveřmi. V následujících dnech jsem po nejbližším okolí sice rozvěsila jeho fotky s mým telefonním číslem a oznámením, že jsem ho našla, ale nikdo se k němu nepřihlásil a tak jsem si ho prostě nechala.

Pracuji jako barmanka v místním klubu a ani nevím jak se mi to povedlo, ale mám dost kontaktů mezi vlivnějšími lidmi okolí. No prostě...jak to říct...nemám si na co stěžovat.

,,Ahoj zlato'' obejme mě zezadu můj takříkajíc princ na bílém koni, se kterým jsem už víc jak půl roku a vtiskne mi polibek na odhalené rameno. ,,Ahoj'' roztáhnu koutky úst v širokém úsměvu.

,,Víš, že tě miluju?'' zavrní mi do ucha a já se zachichotám jako školačka. ,,Hmm...a víš ty, že já tebe taky?'' otočím se a dám mu ruce kolem krku. Na tváři se mu objeví spokojený úsměv. Sehne se a dlouze mě políbí.

,,Jdeme na pláž?'' v tu chvíli mi oči jistě musí svítit jak lampiony. ,,Že váháš'' vypísknu nadšeně a pádím si do ložnice pro plavky. Za sebou ještě slyším smích a sama pro sebe se ušklíbnu nad svým životem.

Mám vše co jsem si kdy mohla přát. Tedy krom milující rodiny, ale dokonalý život s každým splněným přáním by musel být nuda. Proto si víc, než jen vážím toho svého.

It is hard, but it's still my life.

.........

Tak...tohle můžete považovat za definitivní konec :/ :) . Mám sice tak nějak v plánu napsat další díl, ale pokud se to opravdu uskuteční, tak ten příběh bude napsaný zvlášť. Víceméně by v další story Lucy měla být normální dívka, což by bylo v rozporu se žánrem tohoto příběhu.

Až začnu a POKUD začnu psát tu novou story, což by bylo pokračování téhle, tak to sem samozřejmě hned napíšu, abyste to nepřehlédli :D. No už asi nemám co k tomu dodat, story mi bude chybět a snad ji nahradí ve stejné váze jiná :).