Změnil ses [Dramione]

49. Zpátky v Bradavicích

Hermiona ani Draco se ani nenadáli a už tady byl další den. Dnes se Draco konečně vrátí. Konečně se ti dva zase uvidí. Ono totiž když nebyli den spolu byli dosti nesví. Než se však vrhneme do přítomnosti, zrekapitulujeme si včerejší den. Začneme Hermionou.

Ta když dostala "indícii" od Thea se i s ním vrátila do nebelvírské věže. Nemyslela však na nic jiného než na slova, která jí pověděl mistr lektvarů. Ani nechápala proč. Nikdy mu na ní nezáleželo a teď najednou. Teda to si aspoň myslela ona. Doopravdy to je tak, že ji měl Severus docela rád. Hlavně z důvodu, že mu až moc připomínala Lily.
To je však jedno. Každopádně Hermiona vůbec nic nechápala. Hned po chvilce, kterou strávila s Ginn a ohnivou whiskey v ruce se vydala pryč do své komnaty.

Ještě tedy řekla Harrymu, to co vyluštila. Teda s pomocí Snapea, ale to je jen nepatrný detail. Vyvolený to vůbec nechápal. Vždy měl za to, že si z něj chtěl udělat profesor dobrý den a znemožnit ho. Jak se však ukázalo, tak to tak nikdy nebylo. Jen chtěl nepatrně naznačit, jak moc jeho matku miloval. Jak moc mu chybí a jak moc toho všeho lituje.
Zkrátka Harry měl taky o čem přemýšlet.

Zpět však k Herm. Ta došla do svého pokoje, napustila si horkou vanu a přemýšlela. Přemýšlela dlouho, než uznala za vhodné vylézt z koupelny ven a jít si lehnout do postele.
Po chvilce sice usnula, ale zase se vzbudila, jelikož tady neměla Draca a otázky byly k nezastavení. Dnes toho tedy moc nenaspala.

No a teď Draco. Ten na tom nebyl o nic lépe než Hermiona. Otázka sem, otázka tam. Severus nikde, tak si zatleskám. Ne, takhle ne, ale rýmuje se to. :)
Každopádně Severus se neobjevil a tak se ho nemohl zeptat na zásadní informace. No a Narcissa? Tak ta mu též odmítala odpovědět. On však moc dobře věděl, že něco skrývá. Prý ať mu s otázkami pomůže Hermiona. Ale jak, když tady není. Hned zítra se jí na to musí zeptat.

Zbytek dne trávil s Narcissou. Dělali věci, které provozovali jen bez Luciuse. Ten by je za to totiž ukamenoval, protože tohle je přece práce pro domácí skřítky. Bla bla bla Luciusi. Jen si pěkně šeď v Azkabanu.
Každopádně matka a syn například sadili květiny, smažili palačinky a zahráli si nějakou tu hru, jako za starých časů, když byl Draco ještě malý. Tohle však nikdy neomrzí. Dokonce si zahráli mudlovskou hru "Monopoly" společně s jejich skřítkou Bonnie. Ta dostávala od Cissy zaplaceno, když však přišlo tohle, trochu se zalekla. Nakonec se však všichni tři skvěle bavili. Strávili spolu nádherný den. Až večer si zase vzpomněl na rozhovor se svým kmotrem. Takže toho ve výsledku také skoro nic nezaspal. Měl dva prostě důvody. Není s ním Hermiona a otázky se mu do hlavy jen hrnou. Měl vlastně stejný problém, jako jeho holka, několik mil od něj. To on však vědět nemohl.

Dost už však bylo minulosti. Ta se stala a změnit se nemůže, teda pokud nemáte obraceč času. Berme to však jako mudlové. Co se stalo, se stalo.

Draco se rozloučil s Narcissou, vstoupil do kamen a za chvíli zmizel v zelených plamenech. Cisse ukápla nepatrná slza. Za chvilku se ocitl v ředitelně. Poděkoval McGonagallové za tento způsob cesty a hned se vydal hledat Hermionu všude možně po hradě. Musí se jí přece zeptat na to co říkal Severus. Prošel celý hrad. Byl v knihovně, Velké síni, Astronomickék věži až na jednu jedinou část hradu. Tou je nebelvírská věž. No, nic se nedalo dělat. Došel až k portrétu Buclaté dámy. 

,,Je uvnitř Hermiona?" zeptal se naléhavě. 

,,Jak to mám vědět ty Salazarův zmetku. Ale i kdyby tam byla, tak tě dovnitř nepustím." protestovala drze Buclinka. Takhle ji nazýval Blaise. 

,,Tak jo. Řeknu heslo." on ho totiž jako primus moc dobře znal. Sice by toho neměl využívat, ale když je to nutné. ,,Medosavka." řekl a Buclatá dáma se zamračila. Nakonec dveřoobraz přece jen otevřela. Draco vstoupil a všechny oči se samozřejmě stočily na něj. Jak jinak že? 

,,Co tady děláš Malfoyi?" zeptal se jako první nenávistě Harry. Draco ho stále strašně iritoval. Ne sice tak jako v minulosti, ale dobrá to nebylo. Fakt že ne. Pořád na něj měl nějaké narážky, ale co od něj čekat. 

Draco přejel místnost očima a zastavil se na brunetce, jež se na něj vřele usmívala. ,,Hledal jsem Hermionu." odpověděl prostě a hned na to knihomolka vstala a společně vyšli ze společenské místnosti. ven. Tam ho Hermiona pořádně objala. Neviděli se den, ale pro ně to bylo jako rok. 

,,Chyběl jsi mi." zašeptala mu do ucha, jako včera jeho matka. 

,,Zníš jak matka včera dopoledne." zakřenil se. Ani Hermioně úsměv ze rtů nezmizel. ,,Severus mi říkal něco o tom, že-" nedořekl, neboť byl brunetkou přerušen. 

,,Že jsem dokázala neuvěřitelné, já vím." dokončila za něj větu a odtáhla se. Buclina se na ně jen šklebila. Draco nechápal, jak to Hermiona může vědět. ,,Snape se mnou včera mluvil." vysvětlila, jako by mu četla myšlenku. Blonďák povytáhl obočí, ale nechal to tak. Pochopil tedy, že se význam jen tak nedozví. Možná kdyby třeba oba zapojili mozek, tak by na to přišli. Prakticky všichni, co znají dlouhodobě Draca to ví. Vidí to. 

,,Takže asi nevíš, co to znamená." zhodnotil. Herm zavrtěla hlavou a už ho táhla od Buclaté dámy pryč. Pořád se na něj jen šklebila a to vůbec není příjemné. Došli do jedné opuštěné učebny a až tam se zastavili. Nevím proč nešli k sobě, ale to je jejich věc. Ať si dělají co chtějí.

,,Theo to chápe, ale neřekne nám to. Prý na to musíme přijít sami." vysvětlila mu rychle. On povytáhl obočí, jelikož ho překvapilo, že o rozhovoru ví i Theodor, ale neptal se. ,,Vlastně mi dal "indícii"" rukama naznačila uvozovky. ,,Mám se prý zamyslet nad tím, jaký jsi byl a jaký jsi teď." řekla mu tu novinku. Mozkové buňky však na nic přijít nemohly. Nebo nechtěly? Zkrátka a prostě se teď oba jeví jako mamlasové, protože když se nad tím vážně zamyslíte, tak to uhodnete hned. 

,,Vůbec nevím, co tím myslel. Navíc se to nepovedlo ani tvé matce." konstatovala Hermiona. Nepřestávala však přemýšlet. 

,,Už toho nechej." vybídnul ji Draco. Ona k němu vzhlédla a zahleděla se do těch nádherných bouřkových očích, ve kterých se vždy tak snadno ztratila. ,,Teď už nad ničím nepřemýšlej." zašeptal jí do ucha, než své rty přitiskl na ty její. Snad na hádanku brzy přijdou.