Změnil ses [Dramione]

8. Amorův Šíp všechno kazí

Dneska už je pondělí, sedmého září a začíná vyučování. Ráno se Hermiona probudila brzy. Draco ještě pravidelně oddechoval ve své posteli. Je tak roztomilý. Sakra Hermiono, vzpamatuj se! okřikla se v duchu a šla se upravit do koupelny. Po krátké době už se vydala do Velké síně na snídani. K jejímu udivení už tam seděl Harry a Ginny. Hermiona si k nim přisedla a dala se do jídla.

„První hodinu máme dvouhodinovku lektvarů se Zmijozelem." povzdechl si Harry a nabral si trochu míchaných vajíček. Ginny je letos prakticky ve stejném ročníku jako oni, protože "neopakuje" ročník.

„Snad to bude v pohodě. Potom máme bylinkářství, OPČM, přestávku na oběd a přeměňování." opakovala si nahlas Hermiona, z důvodu aby něco nezapomněla. Vzala si na talíř lívance a dala se do jídla.
Po chvilce do síně vstoupil i Malfoy a hned vyhledal jednu jedinou osobu. Seděla u nebelvírského stolu a povídala si se zrzkou a zjizvencem.
Draco usedl ke stolu hadů a nabral si jídlo.

„Tak zatím. Uvidíme se na hodině." rozloučila se Hermiona s Harrym a Ginny a pohlédla ke zmijozelské mu stolu. Seděl tam a s chutí jedl palačinky. Co jiného, že? Nad tím se musela pousmát.

---

Dveře se otevřely a všichni žáci vstoupili dovnitř. Udělali takový půlkruh kolem stolu se třemi lektvary a sledovali, co se bude dít.

„Dobrý den, jsem profesor Křiklan, ale to už ostatně všichni víte. Na dnešek jsem si pro vás připravil tři lektvary. Dokáže mi někdo z vás říct, co jsou zač?" zeptal se a na odpověď nemusel dlouho čekat. Hermionina ruka vylítla rychlostí Kulového Blesku nahoru.
„Ano slečno Grangerová?" vyvolal ji a ona přistoupila blíž ke kotlíkům.

„Tady je doušek živé smrti. Jediná kapka by nás dokázala zabít. Zde je mnoholičný lektvar. Když do něj vhodíte například vlas a vypijete ho, přeměníte se na hodinu v onoho člověka." pokračovala.
„S tím má Grangerová bohaté zkušenosti." zašeptala Pansy Blaisovi, schválně tak, aby to Hermiona slyšela. Ona to však ignorovala a přistoupila k poslednímu kotlíku.
„A tady se nachází Amorův Šíp, nejsilnější lektvar lásky. Každému voní po tom, co ho přitahuje. Já třeba cítím nový pergamen, jablka..." zasekla se nemůžu cítit drahou kolínskou, tak voní...nee. Něco si vymyslet... přemýšlela pohotově Hermiona.
„A gel na vlasy." Rychle zacouvala zpět k ostatním studentům a cítila na sobě Dracův pohled.

„Skvěle slečno, 10 bodů pro Nebelvír." pronesl, ale Hermioně to bylo jedno. Byla utopená ve svých myšlenkách stejně, jako zmijozelský princ.
„Nyní budete pracovat ve dvojicích a namícháte mi uklidňující lektvar. Dvojice budete mít napsané na tabuli a návod k přípravě máte na straně 15. Máte na to hodinu a půl." sdělil jim instrukce a na tabuli se objevily jména.

Potter a Parkinskonová
Zabini a Weasleyová
Weasley a Greengrassová
Nott a Patilová
Dean a Bullstrodeová
Seamus a Longbottom
Malfoy a Grangerová

Hermiona se trochu zděsila. Už zase má být s Malfoyem. Proč jí osud pořád táhne k němu? Ani Draco toto nechápal.

Oba odešli ke svému kotlíku a mlčeli. Blonďák moc dobře věděl, že cítila jeho a on cítil ji. To jí však říkat nechce. Nedokázal by to. Na to bylo jeho ego moc velké.

„Já budu přidávat suroviny a ty míchat ano?" zadala Hermiona práci a Draco raději nic nenamítal. Nechce řešit kraviny.

---

„Tak, odevzdejte mi prosím vzorky vašich lektvarů a zítra se dozvíte výsledky. Přeji vám hezký den." rozloučil se s nimi Křiklan a všichni mu odevzdali svoje lektvary. Potom už rázně odešli z učebny ven.

---

Další dopolední hodiny byly zcela bez problémů a teď už nastalo přeměňování.
McGonagallová je rozsadila a pro smůlu Hermiony ji opět posadila vedle Malfoye.
Proč? zabědovala Hermiona a neochotně se posadila na své místo vedle druhého primuse. Ano má ho nějakým způsobem ráda, ale po lektvarech je mezi nimi divná atmosféra.

„Dneska se pokusíte předměty před sebou proměnit v kámen. Kouzelná formule zní 'Duro'. Můžete začít." zadala pokyny McGonagallová. Hermiona to měla hned, jelikož ho nedávno použila v bitvě o Bradavice.

„Jak se ti to povedlo?" zeptal se zoufalý Draco.

Hermiona na něj pohlédla s pozdvihnutým obočím. „Vždyť to je jednoduché. Vezmeš hůlku řekneš 'duro' a je to." vysvětlila bez zájmu hnědovláska a dál si hleděla svého.

„Duro." pronesl Draco a konečně se mu to povedlo. Sám teď nechápal, co mu na tom nešlo.

---

Celý den kolem sebe Draco a Hermiona procházeli, jako kdyby toho druhého neviděli. Zavinila to určitě dnešní hodina lektvarů. Draco poznal, že Hermionu nějakým způsobem přitahuje, ale ona si to očividně nechce přiznat. On však taky ne, ale to pro něj není podstatné.
Čarodějka se však večer rozhodla zajít za hadem.

Zaklepala na dveře. „Dále" ozvalo se a ona vstoupila do jeho pokoje.
„Co chceš Grangerová?" zeptal se poněkud chladně. Snad se nevrátil do starých kolejí zalekla se Hermiona, ale nevěnovala tomu pozornost.

„No já vlastně nevím. Dneska je mezi námi prostě něco špatně. Konečně jsme se stali "přáteli" a najednou..." pronesla se sklopeným pohledem.

„Už jsem si všiml." odsekl chladně. Proč to dělá?

„Proč jsi najednou tak chladný?!" zeptala se se zvýšeným hlasem a konečně k němu vzhlédla.

Já sám nevím. Něco se ve mě zlomilo a já prostě nevím. Odpověděl si sám pro sebe Draco. Její otázku však ignoroval.

„Mohl bys mi odpovědět?" vyzvídala podrážděně.

„Já nevím, ale ty taky nezníš zrovna přátelsky Grangerová. Teď už laskavě vypadni a nech mě na pokoji!" obořil se na ni. Viděl jak se její oči zaleskly slzami.
Vyšla, ale rychle pryč a nezapomněla pořádně bouchnout dveřmi.

Jsem takový debil. Proč já na ni takhle řval? vyčítal si Draco, ale to už se teď nedalo změnit.