Změnil ses [Dramione]

38. A je to venku...

Dneska je krásný prosincový den. Sluníčko svítí a ač nehřeje, tak je radost ho po dlouhé době sněžení vidět. Do tohoto neobyčejného rána se právě probouzí obyvatelé Bradavic. Maj to ale smůlu, že v tak hezkém dní musí sedět vevnitř a poslouchat častokrát nudné výklady učitelů. Tento osud bohužel postihl i studenty 7. a dodatkového ročníku. A ještě horší je, že mají hodinu dějin čar a kouzel s profesorem Binnesem. Aneb profesorem, jeż se nudil k smrti.

„Že ho to baví. Ducha jednoho.” zabědoval Blaise. Uż tady seděli snad sto hodin, ale hodina ne a ne skončit. Aspoň, že potom už bude oběd a večeře astronomie. Odpoledne však asi nebude dobré pro naši kudrnatou čarodějku.
„A jakto, že si naše vševědka nedělá poznámky?” rýpnul si z nudy do Hermiony. Ta ho sjela vražedným pohledem, ale neodpověděla. Musela se psychicky připravit na Narcissu Malfoyovu.
„Tak odpovíš mi?”

„Sakra Blaisi! Můžeš už chvíli sklapnout!?” ohradila se na něj poněkud hrubě. Ale nemůžeme jí to mít za zlé. Je fakt otravný. Ještě k tomu sedět vedle něj? V tomto případě jde o život.
„Ale jestli tě to tak zajímá, tak mě chce poznat Narcissa. Ano Blaisi, Draco se o .ě omylem zmínil. To ale znamená, že to musíme nějak ostatním říct dneska. Hned po obědě.” odsekla znuděně.

„No do prdelky. To je pěkně na bobek.” zamyslel se. Po chvilce se ozval zvonek a všichni okamžitě vyběhli z učebny.

„Tak jak bylo s Blaisem?” zeptal se Draco Hermiony. Zrovna ji dostihl na chodbě a měl strašnou chuť si do někoho rýpnout. Vyšlo to na ní na chudáka.

Otočila se na něj, ale hned pokračovala v chůzi. On se k ní hned zařadil. „Musíme to ostatním říct teď.” špitál tiše tak, aby jí nikdo neslyšel. On se na ni nechápavě podíval. Moc rozumu nepobral chlapec. Hermiona by dneska mohla zdrbat Narcissu, že zanedbala výchovu. Raději ale ne. „Prostě mi dej pusu. Stejně by to vypadalo divně, že jdeme spolu za tvou matkou.” vysvětlila rychle. Hned nato se otočila naproti němu a vášnivě ho políbila. Opět jako kdyby nic jiného neexistovalo. Jen oni dva. Z transu je vytrhlo kupodivu ohlušující ticho. Všichni se koukali jen na ně. Nikdo se nedokázal pohnout. Nemohli uvěřit tomu, že se Malfoy zamiloval do mudlovské šmejdky. Nebo taky, že se Hermiona zamilovala do Malfoye.

„Malfoyi!” ozvalo se z davu. To se první člověk odvážil promluvit. Teda spíš zařvat. Byl to Ron. To on se první ozval. Okamžitě vyrazil s hůlkou napřaženou před sebou k Dracovi a Hermioně. Ostatní sledovali tu podívanou. „Co to jako děláš!?”

„Myslím, že tobě do toho nic není Weasley. Hermiona není tvůj majetek.” odsekl chladně Draco a postavil se ochranářsky před Hermionu. Ron nepromluvil, došla mu slova.

„Co se to tady děje?” ozvalo se z konce chodby. To tam zrovna stála sama velitelka hradu. Ředitelka McGonagallová.

„Malfoy chodí s Grangerovou!” zařval nějaký týpek z Mrzimoru. Ředitelku to očividně vůbec nezajímalo.

Sjela všechny káravým pohledem a pak řekla jen „To není důvod k tomu, aby jste tady takto stáli.” hned na to odkráčela. Celá chodba se hned dala do pohybu. Ozývaly se narážky nejen na Draca, ale i na Hermionu. Byly především tohoto typu. „Už nikdy nechoď do nebelvírské věže, totálně jsi ji zkazil Malfoyi nebo určitě jí dal nápoj lásky.” pokračovalo to i ve Velké síni. Nikdo ne nechtěl ani u stolu Nebelvíru ani u toho Zmijozelu. Jen pár lidí s tím bylo v pohodě. A to Theo, Blaise, Pansy, Ann, Gregory, Ginny, Harry, Neville a Lenka. Jen těmto pár to bylo jedno. Ba je to těšilo. Nevilla teda ne, ale byl s tím v pohodě. A zmijozelští to snášeli dokonce lépe než nebelvírští. Možná proto, že jim Theo a Blaise před tím pohrozili.

Pokud se zpráva o páru Blansy rozutekla rychle, tam ta Dramione rychlostí toho nejrychlejšího koštěte na světě. Trvalo to ani ne 5 minut a už to věděli vśichni. Bylo to snad rychlejší než zpráva o Brumbálově smrti.

Hermiona s Dracem před tím blázince raději utekli do útrob jejich komnaty. Pro jistotu si změnili i heslo. Aby sem vážně nikdo nelezl.

---

„Musíme jít.” pobídl Hermionu Draco. Byl čas vyrazit k hlavní bráně za Narcissou. Hermiona tedy vstala z křesílka a společně vyrazili. Raději na sebe použili i zastírací kouzlo. No, omluvili se i z vyučování. Ředitelka to dokonce přivítala. Ještě je trochu pokárala, že to oznámili takto. Ale jí do toho nic není.

Šli společně hlučnou chodbou. Naštěstí je nikdo nemůže vidět. Za chvíli dorazili ven k Hagridově hájence. Jdou totiž s ním. Minerva chce mít vše pod kontrolou.

„Kdo tam” ozvalo se, kdyż Hermiona zaklepala. Ve dvěřích se objevil Hagrid. Proč vlastně říká kdo tam, když stejně vyjde ven? „Áa, to jste vy dva. Dneska jste to teda pěkně zavařili.” usmál se na ně. Hermiona se usmála že slušnosti a Draco jen ohrnul nos. Vydali se tedy k hlavnï bráně. Šli mlčky. Zanedlouho už uvidí Narcissu u hlavní brány.

„Počkej tady.” přikázal Draco Hermioně. Ta neprotestovala. Stejně by nejraději odešla.

„Ahoj matko.” pozdravil blonďák Cissu. Ta ho objala. Ano, Hagrid jí pustil dovnitř. Vypadalo by to celkem divně,kdyby si takhle bavili přes mříže. Někomu by to možná mohlo připadat, že se Cissa nějaký zdivočelý utečenec. Hrozné přirovnání k této vznešené dámě.

„Tak ráda tě zase vidím Draco.”

„Vidi jsme se včera.” odpověděl na to znuděně.

„Pojďme k věci. Představíš nás?” ptala se Cissa. Hermiony si očividně všimla.

Draco se ještě na Hermionu povzbudivě podíval a potom promluvil. „Matko, Hermiona Grangerová. Hermiono, Narcissa Malfoyová. Moje matka.” pronesla a Cissa nemohla uvěřit vlastním uším. Její syn chodí s mudlovskou šmejdkou. Nedala na sobě nic znát.

„Těší mě.” špitál Hermiona tiše a podala Cisse ruku. Ta ji přijala a řekla „také mě těší. Sice si Draco mohl vybrat lépe, ale nevadí.” v Hermioně se vřelá krev. Teď zrovna urazila její původ. K téhle ženě od doby co zalhala Voldemortovi vzhlížela.

„To snad není nutné matko.” napomenul ji jako, kdyby on byl její otec. Hagrid to zpovzdálí pozoroval.

„Povězte mi něco o sobě má milá. O vašich mudlovských rodičích.” na slově mudlovských dala až přehnaný důraz. Draco si promnul oči. Už teď věděl, že to nedopadne dobře. Mohl by možná začít věśtit s profesorkou Trelawneyovou. Měl by to zvážit.

„Myslím, že nemusíte narážet na můj původ. Někdy mi připadá, že mudlovský původ je mnohem čistší neż ten čistokrevný.” odsekla drze a neohroženě

„Proč jste tedy s mým synem? Děláte to snad kvůli penězům?” vyptávala se dále.

„No dovolte? Kvůli penězům to určitě nedělám. Ač na to nevypadám, tak jich mám dostatek na to, abych mohla přežít.”

„Myslela jsem si, že sis vybral lépe Draco. Někoho méně drzého a tvrdohlavého.” to už Herm nedala. „Tohle nehodlám dále poslouchat.” řekla a rázným krokem se vydala zpět do hradu. Dnešní den byl naprosto na bobek.

Snad bude příští setkání s Narcissou lepší.