Změnil ses [Dramione]

11. Nazozeniny

Je 19. září a to znamená, že dnes má Hermiona 19 let. Je sobota, takže by Hermiona mohla v klidu spát, ale i přes to vstala v sedm hodin ráno. Kupodivu i Draco byl vzhůru.

„Dobré ráno." pozdravil ji, když ji spatřil v jejich tajné chodbičce. Zasekla se v půlce kroku.

„Ahoj." pozdravila i ona a mířila si to do koupelny, aby vykonala ranní hygienu.
Když vyšla z koupelny pryč Draco tam na ni čekal.

„Všechno nejlepší k narozeninám." popřál jí a podal jí malou červenou krabičku. Rozzářily se jí oči. Krabičku otevřela a uvnitř byl náramek se lvíčkem. Něco na něm bylo zvláštní. No jasně ty jeho oči.

„Děkuji moc, to jsi nemusel." poděkovala mu a pevně ho objala. Ani si neuvědomovala co dělá.

„Podívej se na ty jeho oči teď a až si ho nasadíš na ruku." pokynul jí, když se od sebe odtrhli. Ona se podívala na jeho oči. Byly bílé. Poté si náramek nasadila a znova se na ně podívala. Byly červené. Tázavě se podívala na Draca.

„Mám podobný, akorát je to s hadem a mám prsten. Jsou navzájem propojené, když je ten druhý v pořádku mají oči barevné, když je ten druhý v nebezpečí zčernají a když no zemře, tak zbělají." objasnil jí.

„To je skvělý dárek. Ještě jednou děkuji." poděkovala Hermiona a už oba vyšli ze dveří a mířili na snídani. Vstoupili chvilku po sobě, aby to nevypadalo divně a každý z nich se usadil ke svému stolu.

---

„Ahoj Hermiono" pozdravila jí Ginny, když si k ní přisedla. „Všechno nejlepší k narozeninám." vyjíkla a svou kamarádku pevně objala. „Koupila jsem ti příručku pro domácí kouzla. Vím, jak tě fascinují, když je používá moje mamka." pronesla s úsměvem a usadila se zpětn lavičku.

„Děkuji moc Ginny." poděkovala, ale její pohled už spočinul na její levé ruce.
„To je od Draca, ale nikomu nic neříkej. Kdyby se ptali, tak to je od mé mudlovské kamarádky." upozornila ji Hermiona a pustila se do chutné snídaně. Výjimečně si dala lívance s javorovým sirupem a borůvkami. Teď už se k nim přidal i Harry s Ronem. Na něj je Hermiona mimochodem stále naštvaná.

„Všechno nejlepší k narozeninám." popřál jí Harry. „Koupil jsem ti tvou nejoblíbenější knihu. Mají ji přece jen tady v Bradavické knihovně, tak když už tady nebudeme chodit, můžeš si ji přečíst i tak." vysvětlil Harry a knihu jí vtiskl do ruky. Byla to kniha 'Dějiny čar a kouzel v Bradavicích'.

„Děkuji moc Harry." poděkovala i jemu a dále se věnovala svým lívancům. Tato kniha jí však udělala obrovskou radost.  Cpala se ale dále jako Ronald. Za

„Hermiono." oslovil jí ten, o kterém přemýšlela.

„Co chceš." promluvila chladně a vzhlédla.

„Chtěl bych se ti omluvit. Byl jsem hrozný idiot." omlouval se jí.

„Odpouštím ti." řekla bez zájmu Hermiona. Už jí nebaví, jak musí Rona pořád tak obcházet. A navíc, až půjde s Dracem na ples, tak jí zase bude nenávidět.

„Jinak, všechno nejlepší k narozeninám. Koupil jsem ti lexikon kouzel od A do Z. Snad se to bude líbit." Ron jí podal knížku a Hermiona se nepatrně pousmála. Žádný z dárků, které však dostala nebyly originální, jako ten od Draca.

„Co to máš na ruce?" zeptal se po chvilce mlčení Ron a koukal se na její ruku.

„Náramek." řekla prostě Hermiona a už chtěla odejít, ale Ron jí zastavil.

„Od koho?" vyptával se s přivřenýma očima.

„To ti může být úplně jedno." odsekla a vydala se pryč z Velké síně. Ronald jí úplně zkazil náladu.