Změnil ses [Dramione]

19. Halloween 1/2

Ráno se Hermiona i Draco probudili téměř ve stejnou chvíli. Zašli si do koupelny a potom se odebrali dolů na snídani. Šli společně. Stále je udivovalo, že skoro nikdo neví o tom, že jsou přátelé. Každý se ve Velké síni odebral ke svému stolu.

„Proč jsi jako přišla s ním?!" obořil se na ni pohotově Ron, když usedla ke stolu a nabrala si jídlo. Koutkem oka také zkontrolovala výzdobu síně. V duchu se pochválila, i když pomáhali i ostatní prefekti. Teda kromě mrzimorských. Zpět k příběhu.
Hermiona od svého jídla ani nevzhlédla.

„Do prdele Hermiono odpovíš mi?!" zeptal se přísněji a Harry s Ginny ho propalovala pohledem. Taktéž i Draco, ale ten jen tak nenápadně, aby to nevypadalo podezřele.

Lvice konečně vzhlédla, „Tobě může být úplně jedno s kým jsem přišla nebo nepřišla. Víš Ronalde, já ti nepatřím víš?"odpověděla s úšklebkem na tváři al'a Umbridgeová. Ron si jen odfrkl a poposedl si k Deanovi a Seamusovi. Hermioně, Harrymu i Ginny cukaly koutky. Po chvilce se ale všichni nahlas rozesmáli. Ron totiž vypadal poměrně vtipně, když byl naštvaný. Tak ale co že? Zbytek snídaně už proběhl pohodově.

Najednou Hermioně někdo poklepal na rameno a ona sebou nepatrně škubla leknutím. Otočila se na onu osobu a vzhlédla. Byl to Blaise. „Jakože my už bychom rádi šli do těch Prasinek, tak by nebylo od věci, kdyby sis pospíšila."

„Jo už jdu." uklidnila ho a on odešel čekat do vstupní haly.

„Ty jdeš s hady do Prasinek?" zeptal se Harry trochu naštvaně.

„Ano jdu, prý mě chtějí více poznat." vysvětlila jim Hermiona. „Tak zatím ahoj, uvidíme se večer." rozloučila se se svými dvěma nejlepšími kamarády a odebrala se do vstupní haly, kde už všichni tři hadi čekali.

„Tobě to trvá." stěžovala si Pansy.

„Hele, já si ještě skočím pro mikinu a-"

„Vem si to, stihl jsem tam zajít, když ses loučila s Potterem." Draco jí do ruky vrazil její mikinu a společně se vydali do Prasinek.

„Teď po pravdě, proč se mnou chcete jít do Prasinek." zeptala se Hermiona, když už byli v půlce cesty. Prozatím šli celou dobu mlčky.

Blaise s Pansy se na ní otočili, „Fajn, za prvé chceme zlepšit vztahy mezi kolejemi a za druhé se s tebou chceme usmířit." vysvětlila Pansy a natáhla k ní ruku. Hermiona ni vyjeveně koukala. Nakonec však ruku přijala. Hned na to k ní ruku natáhl i Blaise a ona mu ruku stiskla.

„Omlouváme se ti za ty roky, co jsme tě uráželi." omluvil se Blaise.

„Myslím, že každý si zaslouží druhou šanci, ostatně dala jsem ji Dracovi, tak proč ne vám." odpověděla Hermiona s úsměvem na tváři a dále už pokračovali opět mlčky. Bylo to však takové to příjemné ticho, ne to trapné.

Když došli do Prasinek Hermiona se zeptala, „Kam chcete jít?"

„Ke Třem košťatům?" navrhl Blaise, tudíž se t všichni čtyři vydali. Jakmile vstoupili několik pohledů se stočilo na Hermionu. Především studentů z Nebelvíru. Nějak to však neřešila. Nebude se přece ohlížet na ostatní.

Jakmile k nim přišla hostinská, Blaise začal objednávat, ,,Prosím čtyři máslové ležáky." poprosil, ale Hermiona musela objednávku poupravit. ,,Do jednoho trochu zázvoru prosím." Zmijozelové na ni vykulili oči. 

,,No co, se zázvorem je to lepší." podotkla a dále toto téma neřešili. Číšnice jim ležáky donesla téměř ihned. 

,,Tak nám o sobě něco řekni." pokynula Pansy Hermioně.