"Ďas si víno a nebo semnou skleničku whisky ?"
Zeptal se mě Stefan a stál u stolku s alkoholem ,podívala jsem se na něho a chvilku jsem váhala .
" Whisky "
On se usmál a nalil nám dvě skleničky ,sedl si ke mě na gauč a ja jsem si od něho vzala tu sklenku a napila jsem se .
"Kde máš Bráchu ? "
Koukla jsme kolem ale Damona jsem nikde neviděla.
"S Elenou , měli by tady ale každou chvilku být "
Usmál se na mě,pousmála jsem se a opřela jsem si hlavu o jeho rameno, Stefan si opřel hlavu o moji a oba dva jsme mlčeli a koukali do krbu kde hořel oheň .
Opět jsem se ztrácela ve svých myšlenkách , tentokrát jsem byla ale u svých rodičů .
" Myslíš že je něco po smrti Stefane ?"
" To se ptáš mě ?"
Potichu se zasmál ,ano došlo mi to až pak že to byla hloupá otázka .
" Nevím ale něco asi určitě bude,nemůže přece všechno jen tak skončit "
Odpověděl mi , nadechla jsem se a potichu vydechla .
" Proč myslíš na smrt ?"
" Ja nevím ,zajímá mě jestli třeba moji rodiče vidí co dělám a tak "
Koukla jsme na něho , on mi dal vlasy za ucho a usmál se .
" Myslím že jsou pyšní na to co se s tebe stalo "
Pousmála jsem se , koukla jsme si na ruce a pak jemu opět do oči , položil mi svojí dlaň na moji tvář a usmál se .
V tom samém okamžiku se rozrazili dveře a vešel dovnitř Damon a Elena .
" Že neuhádnete kdo dorazil do města ?!"
Řekl Damon a šel směrem k nám ,Stefan protočil oči a otočil hlavu směrem k němu .
" Ne ale myslím že ty nám to řekneš"
Řekl Stefan a napil se whisky ,usmála jsem se ,koukla jsem na Elenu ta jen přikývla hlavou a usmála se .
" Budu hádat jako každý rok přijela do města pouť?"
Damon se na mě podíval a pak se koukl na Stefana .
" Proč jí tady ještě máme Stefane ? Ne vážně ,jestli chceš domácího mazlíčka pořídíme si psa a nebo kočku "
Protočila jsem oči ,Stefan se usmál a koukl na Damona .
" Tak kdo ?"
"Rodina Mikaelson "
Stefan se narovnal a koukl se na Elenu a pak zas na Damona .
"Kdo je rodina Mikaelson ?"
Zeptala jsem se .
" Ach bože , ne vážně bratře pouvažuj o té kočce a nebo psu "
" Dost ! Tak neví o koho jde "
Řekla Elena a sedla si vedle mě ,koukla jsem na ni a pal zas na Stefana .
" Kdo je to ?"
Stefan se na mě podíval .
" Já nevím jak to mám vysvětlit , všechno má nějaký počátek . To samé my upíři rodina Mikaelson jsou prvotní upíři "
" A hybridi "
Dodal Damon .
" Hybridi ?"
"Ano napůl upír na půl vlk "
Řekla Elena ,koukla jsme na ni a pak na Damona .
" Ale to je jen jeden ,Klaus Mikaelson hříčka přírody "
Řekl Damon , nadechla jsem se a koukala jsem na něho . "Klaus Mikaelson "řekla jsem si pro sebe .
" Není dobré být s nimi v kontaktu , ta rodina je nevispitatelná "
Odpověděl Stefan , kýval jsem hlavou .
" Snad jen projíždějí , myslím že nám nic nehrozí "
Řekla Elena ,vstala a šla ke stolku s pitím . Seděla jsem na tom gauči a to jméno jsem měla pořád v hlavě " Klaus " to samé ten jeho úsměv a přesně jsem si vybavila i jeho vůni .
Koukla jsme na telefon bylo 10 večer . Zvedla jsem se a koukla na Stefana .
" Půjdu uvidíme se zítra ?"
" Odvezu tě "
" Ne projdu se "
Usmála jsem se a dala jsem mu pusu na tvář .
" Damone "
Koukla jsem na něho , on se usmál a poslal mi vzdušnou pusu ,zavrtěla jsem hlavou a Elena mě obejmula .
" Popovídáme si zítra "
Řekla mi , jen jsem kýval hlavou a šla jsem ke dveřím .
Když jsem vyšla ven opět mě zasáhlo to ticho , bylo to divné ale měla jsem ráda tyhle chvilky kdy jsem mohla být sama .
Byla jsem volná a nemusela jsem nikoho poslouchat a nebo odpovídat .
Koukla jsme na nebe a to bylo poseté hvězdami prostě nádherný jarní večer , zastavila jsme se a jen jsem koukala na to nebe .
Domů jsem to měla půl hodiny chůze , jak jsem tak stála na té silnici ani mi nedošlo že by mohlo jed auto .
"Klaus Mikaelson "
Pošeptala jsem to jméno a koukla jsem před sebe , co to semnou je . Zavrtěla jsme hlavou a šla jsem dál .
" Někteří my říkají Niklaus , ďábel sám Lucifer "
Jak se ozval ten hlas za mími zády ,zakřičela jsem a rychle jsem se otočila .
" Pane bože "
Chytla jsme se za hrudník a Klaus stál rychle u mě ,koukla jsem na něho a zas měl ten výraz jako když něco poslouchá . Koukl se na mě a usmál se .
" Nemůžeš někdy přijít normálně aniž bych malém neumřela ?"
Koukala jsem na něho , on pozvednul obočí ,zamrkal a koukal se na mě .
" Tohle je podruhé a opět jsme malém měla infarkt !"
" Ne srdce ti už opět bije normálně "
Zavrtěla jsem hlavou a koukla jsme kolem .
" Opět sama a opět je tma , nevíš co za nebezpečí se muže objevit "
Pozvednul ukazováček mim směrem a koukal se na mě .
" A já ti opět odpovím že se nebojím "
Obešla jsem ho a šla jsme dál ,usmála jsem se a on stál mžiku přede mnou , zarazila jsme se a stála jsem na místě .
"Dovol abych tě doprovodil "
Koukala jsem na něho a v hlavě mi proběhla slova Stefana že není dobré být s rodinou Mikaelson v kontaktu a předemnou najednou stojí sám Klaus .
" Dobře "
Nebála jsem se na každém jsem se snažila najít to dobré , nevím proč ale něco na něm mě tak moc přitahovalo ,byla to jako vlna energie a ja nevěděla jestli tohle ustojím . Cítila jsme zas jeho vůni , viděla jeho úsměv a věděla jsme že tohle není dobré ...
