Část dvacáta druhá

373 18 0
                                    

Nemohl jsme myslet na nic jiného než na to že tohle všechno skončí . Vracel jsem se domů , musel jsme být u toho až se Veronica vrátí .

Elijah na mě čekal na letišti s Hayley , koukl jsme na Elijaha a on mě obejmul .

" Myslel jsme že už tě nikdy nevidím "

Řekl mi Elijah , poplácal jsem ho po zádech a koukl jsem na něho .

" Musím zpět do New Orlinc "

" To nejde , město už nepatří nám má ho v obležení Marcel a Tyler . Mluvila jsme s Bekou , Veronica je v pořádku nikdo za ní nesmí "

Koukal jsme na Hayley .

" Mluvila jsi s Rebekhou ?"

" Jistě , proč si myslíš že tam zůstala Klausi ?Je tam Veronica ! Ona neutekla víš !"

" Hayley !"

Řekl Elijah a Hayley se na něho podívala .

" Ne Elijahu ! Někdo mu to říct musí ! "

Protočil jsme oči a koukal jsme na Hayley .

" Včera jsem s Veronicou mluvil  , spojila se s Ester "

" To nemyslíš vážně "

Odpověděl Elijah , věděl jsem že to bude problém ale jestli je Ester jediná možnost jak ji dostat zpět , tak mi jedno co bude .

" Ano, Ester je jediná možnost jak Veronicu dostat zpět jsem "

" Znáš naši matku , co když lže ?"

" Já nevím Elijahu , na oplátku za to že dostane Veronicu zpět chce poslední bílí kolik "

Elijah na mě ukázal prsten .

" Co jsem říkal Niklausi , Ester nedělá nic jen tak "

Nadechl jsem se a koukl jsem na Elijaha a Hayley .

" Je mi úplně jedno co Ester chystá , jen co bude Veronica v bezpečí , zbavíme se naši matky slibuji, ale teď je nejdůležitější aby ji přivedla zpět "

Otočil jsme se a šel jsem k autu , cestou do New Orlinc volala Hayley Rebece . Napsal jsem Kolovi , zavřel jsem oči a opřel si hlavu o opěradlo . To čekání bylo šílené .

....................Veronica ................

Seděla jsem na křesle a koukala jsem na Ester , ta připravovala vše na to abychom se vrátili zpět domů .

" Už to bude ?"

Zeptala jsem se a koukala jsme na Ester .

" Musíme počkat až bude večer a měsíc bude zářit na obloze "

Už jsme tohle všechno chtěla mít za sebou , chtěla jsme být doma .

" Proč potřebuješ ten kolik Ester ?!"

" Aby nikdo nemohl ublížit mími dětem "

" Ale no tak "

Koukala jsem se na ni , dobře věděla že tomuhle neuvěřím .

" Ty neznáš Klause dráha je to .."

" Mlč !! "

Vstala jsme a koukala jsem se na ni .

" Jestli se ho jen dotkneš tak přísahám že on nebude ten co tě sem vrátí i kdybych tady měla být věcně !!"

Otočila jsme se a šla jsme s toho pokoje pryč , Klaus mi oni vyprávěl . Nikdy bych nedovolila aby se někomu z nich něco stalo .

Když byl večer Ester už byla připravená a čekala na mě . Došla jsem za ní a ona mě chytla za ruce .

" Celou dobu mě musíš držet , jinak se to nepovede "

Řekla mi , kývla jsem hlavou a koukala jsem se na ni , ona začala říkat zaklínadlo v hebrejštině , tiskla mi ruce až to bolelo . Najednou se objevila obrovská záře a ta nás pohltila .

.............Klaus .............

" Ví někdo že jsme tady Rebeko ?"

" Ne , nikdy bych neudělala nic co by vám ublížilo Niku "

Koukal jsme na Rebeku a pousmál jsme se .

" Co to je sakra ?!"

Začal se třást zem , koukl jsem kolem a z knihovny začali padat knížky , potom jsme všichni slyšeli šílený zvuk . Chytl jsme se za uši a padl jsme na zem .

" Co to je ?!"

Křičela Rebekah .

" Naše matka se vrací domů "

Křikl Kol a všechno utichlo , všichni jsme se zvedli ze země a koukali jsme kolem . Nic jsem neslyšel bylo naprosté ticho , zaposlouchal jsme se a opět jsem zaslechl ten známí ťukot srdce  . Rychle jsme vyběhl na chodbu a Veronica a Ester stáli na nádvoří .

" Veronico !"

Ona se na mě rychle otočila a pustila Ester , stál jsme v zápětí u ní a dotkl jsme se její tváře , vydechl jsme a usmál jsme se .

" Si tady "

Ona mě obejmula a slyšel jsme jak brečí ,koukl jsme na matku a držel jsme Veronicu u sebe .

" Teď chci na oplátku co jste slíbili "

Řekla mi Ester .

" Vězně si myslíš matko že jsme tak hloupí "

Řekl Kol a šel po schodech dolu i s Elijahem a Rebekhou .

" Žádný kolík není mám pravdu ?!"

" Ne je ale ty ho nedostaneš "

Řekla Rebekah , pousmál jsme se a koukal jsme na matku , ta se jen usmála .

" Myslela jsem si že dostanete rozum , Freyo ? Zlatíčko "

Všichni jsme se na sebe podívali a Freya vyšla s pokoje a držela v ruce ten kolík .

" Freyo !!!"

Řekl jsme a koukal jsme se na ni .

" Odpusť mi to "

Došla k matce a dala jí ten kolík , ta se jen usmála luskla prsty a všechny dveře a okna se zavřeli .pak se otočila a odcházela pryč .

" Tohle nemůžeš Ester !"

Křikla po ní Veronica ale Ester se ani neotočila a odešla i s Freyou .

" Myslím že máme problém "

Řekl nám Kol a snažil se otevřít dveře ale nešlo to , koukl jsme po Elijahovi a pak na Veronicu .

" Je to moje vina "

Řekla Veronica .

" Ne měli jsme čekat že naše matka má něco v plánu "

Odpověděl Elijah a koukal se kolem . Veronica si opřela hlavu o mojí hruď , políbil jsem ji do vlasů a jen jsem čekal kdy přijde Marcus a Tayler . Držela nás tady a určitě k tomu měla nějaký dobrý důvod .

CurseKde žijí příběhy. Začni objevovat