Koukala jsem na ten telefon a hned mi bliklo hlavou co mi řekl Kol .
" Lži "
Zvedla jsme ten telefon a čekala jsme co řekne , musela jsem být opatrná . Nevěděla jsem co se mu děje v hlavě .
" Zbytek věci ti přiveze Elijah a nebo někdo tady "
" Haló kdo je u telefonu ?!"
Stiskla jsem v ruce ten volant a koukala jsem před sebe .
" Veronico ?"
" Asi máte špatné číslo "
Zavěsila jsem a ten telefon jsem zahodila na zadní sedačku , šlápla jsem na brzdu a začala jsem mlátit do toho volantu .
" Nenávidím to tady !!"
Křičela jsem a pak jsme si opřela hlavu o opěradlo a koukala jsme před sebe . Viděla jsem jak kolem mého auta projelo modré Camaro ss z roky 1979 .
" Stefan "
Rychle jsem vylezla s auta a to Camaro zastavilo , vylezl z něho Stefan a koukal se na mě .
" Stefane "
Jen jsem to dořekla a on stál u mě , polkla jsem a on mě rychle obejmul .
Začala jsem brečet , bylo toho už moc , držela jsme se u něho a on mě k sobě tisknul .
" Kde je Klaus ?"
Zeptal se mě .
" Kdo je Klaus ? "
Koukala jsem na něho a on mě pustil .
" Co se to ...Veronico kde je Klaus ?"
" Kdo je Klaus ?!"
Stál u něho v zápětí Damon a oba dva se na mě dívali .
" Museli ji něco udělat ze vzpomínkami. "
Řekl Damon Stefanovi a koukl se na něho a pak na mě .
" Rodina Mikaelson ? Hm ? Velká láska ty a ten psychopat "
Řekl Damon .
" Co to plácáš ?!Jsem tady na dovolené se Stefanem "
" Ty si na nic nepamatuješ ? "
" Ne , přestanete už nebo co ? Jestli je to zas nějaká blbá hra tak nehraju jasný "
Zasmála jsme se a vevnitř jsme byla vyhořelá , koukala jsem na Stefana a on mě obejmul . Znal mě a lhát Stefanovi nemělo cenu ,stačil mu jeden pohled .Ale musela jsme hrát tak jak mi řekl Kol . Nemohla jsme mu říct že jsem idiot a jediný člověk kterého miluju je pryč .
.........Klaus ......
" Haló Veronico ?!!"
Koukl jsme na ten telefon , zavěsila zvedl jsme se a koukl jsme na Kola .
" Když odjela cos ji řekl ?"
" Vymazal jsme ji tě z hlavy "
Koukal jsme na Kola a chytl jsme ho pod krkem .
"Co děláš !! Překazila tvoje plány bratře , to je mi líto "
Pustil jsme ho a koukal jsem na něho a pak na Elijaha vzal jsem si kličky od auta .
" Ne !! Niku nech jí . Už je na cestě domu se Stefanem a Damonem "
" Co ?!"
Otočil jsme se na Kola a koukal jsem na něho .
" Ona si rozhodne kdy si na tebe vzpomene , ne ty !!"
Strčil jsem do něho a šel jsme ven , sedl jsme do auta a jel po silnici kde jsem cítil její stopu .Zastavil jsem u Kolova auta které stálo na krajnici . Vylezl jsem ale ona už tam nebyla , na zadním sedadle jsem našel jen její telefon a přívěsek co jsme jí dal . Zavřel jsme to auto a ten přívěsek jsem si strčil do kapsy .
............Veronica ............
Vzala jsme si bundu telefon jsem nechala v autě , sundala jsme si přívěsek co mi dal Klaus a nechala jsme ho na předním sedadle .
Když jsme konečně odjeli , opřela jsme si hlavu o opěradlo a koukala jsme se ven . Nevnímala jsme co říka Damon a ani Stefan . Zavřela jsme oči a jediné co jsem měla před očima byl Klaus . Strašně to bolelo ,ta bolest nejde ani popsat , můj život zůstal tady a já jedu pryč .
Celou cestu jsem mlčela , když jsme v noci dojeli do Mystic Fallks Stefan mě vzal k nim domu , šel semnou do pokoje a zavřel dveře .
" Co se stalo ?A nelži mi prosím "
" Nic , jak jsem řekla my dva dovolená "
Stefan se na mě díval a já jsem zamrkala .
" Neptej se mě na nic prosím , jen mě obejmi "
Obejmul mě a já začala brečet , držel mě u sebe tak silně jak jen mohl a na nic se neptal . Musela jsem se vybrečet abych to ze sebe dostala ven . Klaus byl pryč to jsem si musela uvědomit .
.............Klaus ...........
Když jsem přijel domů všichni mlčeli , vzal jsem telefon a volal jsem Ester .
" Je pryč jak si chtěla , teď propust Freyu "
" Pro rodinu vše tak jak jsem vás to učila !"
Zavěsil jsem telefon a koukl jsem se na všechny v obývacím pokoji , Elijah se postavil a obejmul mě .
" Tohle jí neprojde "
Řekla mi Rebekah a koukala se na mě .
" Dostaneme vše opět zpátky slibuji "
Řekl Elijah a koukl se na ostatní .
" Jsme rodina , napořád a navždy "
Řekla nám Rebekah a všichni jsme mlčeli ,držel jsem v kapse v dlani Veronici medailon . Slib co jsem dal že jí nikdy neublížím jsem porušil , odešla bez toho aby si mě pamatovala a to nešlo vrátit zpět . Kol to myslel dobře , bylo to tak lepší . Věděl jsem že si mě nepamatuje a že možná bude šťastná někde jinde .
