Část dvacátá devátá

705 27 0
                                    

" Můžeme tady být klidně hodiny "

Řekl jsme všem v baru , už nás tam ale moc nebylo .Elijah mi podal kapesník a já jsem si utřel ruce od krve . Kol seděl na barové židli a Marcus u něho klečel jak poslušný pes . Tyler se zvedl ze země a koukal se na mě .

" Vždycky ti dělalo dobře cizí utrpení "

Řekl mi Tyler a já jsem jen pokrčil rameny a pousmál jsem se .

" Začíná mě to docela bavit a to jsem si myslel že legrace nebude "

Řekl nám všem Kol a poplácal Marcuse po hlavě .

.........Hayley ........

" Jak dlouho se budou ještě bavit ? "

Stála jsem s Rebekhou venku před barem a Ester jsme měli zavřenou v autě .

" Nevím , Klaus má teď tu svojí sadistickou náladu "

Koukla jsme na Rebekhu a zavrtěla jsem hlavou , měli to udělat rychle , žádné protahovaní .

.......Stefan ........

" Už tam budeme ?"

Zeptala se mě Veronica , byla úplně bílá zbývalo 5 hodin a mělo být po všem .

" Ještě chvíli teď jsme přijeli do New Orlinc "

Koukl jsme na Veronicu a pak zas před sebe ,ona se chytla za břicho a koukala se na mě .

" Děkuji ti "

Řekla mi a usmála se , podíval jsem se na ni a chytl jsem jí za ruku.

Po půl hodině jsme dojeli do města zbývalo čtyři a půl hodiny , zaparkoval jsme a pomohl jsem Veronice z auta .

" Nelíbí se mi to nikdo koho znám neměl takové bolesti jako ty "

Koukal jsem na Veronicu a podpíral jsem ji .

" Hm co na to říct jsem unikátní "

Usmála se , zavrtěl jsem hlavou a šli jsme po městě , zahlédl jsem Rebekhu a pak Hayley .

" Stefan "

Řekla Rebekah a stála ve mžiku u nás .

" Můj bože zlatíčko co se to stalo ?"

" Má v sobě Klausovu krev ,Kde je Klaus ??"

Začal jsem šílet a koukal jsem na Rebekhu , ta ukázala na bar .Veronica mě pustila a šla k tomu baru šli jsme oba dva rychle za ní .

..........Klaus .........

"Tak že pánové "

Řekl Elijah a já jsem si vzal z baru láhev Whisky a napil jsme se . Koukal jsem na Tylora ten už nemohl pomalu ani vstát . Usmál jsem se a otočil jsme se ke vchodovým dveřím , tenhle zvuk bych poznal snad všude , šel jsem rychle k těm dveřím .

" Klausi ?!"

Řekl za mnou Kol , otevřel jsem dveře a ona stála venku . Polknul jsme a koukal jsme se na ni . Ona se usmála , zavřel jsem ty dveře a chytl jsem ji za pas aby nespadlo .

" Co to vyvádíš ?!"

Řekl jsem jí a ona se jen usmívala , koukl jsme na Stefana a pak na Rebekhu .

" Neměla krev kvůli nějakému zvuku co slyšíš jen ty "

Řekla Rebekah , koukl jsem na Veronicu a zavrtěl jsem hlavou . Rukou jsem ji sáhl na hrudník a zaposlouchal jsem se do jejího srdce , otevřel jsem oči a usmál jsem se .

" Si blázen"

" Já vím "

" Dobře , pojď "

Dovedl jsme jí do baru a Veronica stála na místě , rychle jsme byl u Taylera chytl jsem ho zezadu za krk a dovedl jsme ho k Veronice . Podkopl jsem mu nohy a on si přední klekl .

" Chtěl jsi královnu "

Tayler se na mě díval a pak se podíval na Veronicu , dal jsme mu hlavu na bok a koukl jsme na Veronicu .

" Já .. "

Veronica se na mě podívala a pak se koukla znovu na Taylera . Vzal jsem jeho ruku a natáhl jsem jí k Veronice .
Koukal jsem se na ni , baru bylo tolik krve musela cítit úplně všechno . Začal zrychleně dýchat , vzala jeho ruku a zakousla se do ní . Držel jsem dal Taylera zezadu za krk a koukal jsme se na Veronicu , pustila jeho ruku a zakousla se mu do krku . Pousmál jsme se a pustil jsme ho . Kývl jsme na Elijaha a Kola .
Kol vzal Marcela a tlačil ho ven a já šel za nimi . Zavřel jsem dveře a nechal jsme tam Veronicu s Taylerem samotnou .
Koukl jsme na Stefana a on se podíval na mě .

" Není obyčejná že ne ?"

" Ne "

Odpověděl jsem mu a slyšeli jsme jak Tyler prosí o milost , pak bylo ticho a už jsem neslyšel tu melodii v jejím srdci.

Když jsem se tam vrátil Veronica seděla u Taylerova těla a koukla se na mě ,pomohl jsme jí vstát a koukal jsem na ní .

" Už to bude dobré "

" Jsem jako ty ?"

Zeptala se mě a já jsem kývl hlavou .

" Byla to poslední krev na proměnu v to co jsem já , neměla jsi v sobě ale vlčí kmen . Jsi unikátní "

" Ta bolest je pryč "

Kývl jsme hlavou a koukal jsem na ni , ona se pousmála a já jsme jí sáhl na hrudník a usmál jsem se .

" Nikdy ta melodie nezmizí je v tobě "

Obejmul jsem  jí a koukal jsem na Taylerovo tělo . Měl jsme jistotu že už ji nikdo neublíží . Nevěděl jsme ale jaká bude , měla v sobě tolik sílí bez vlčího náznaku , byla člověk a já zní udělal stroj na zabíjení . Věřil jsem ale že tu lidskou stránku nikdy neztratí a dál bude to světlo co mě nutí být lepším ...

CurseKde žijí příběhy. Začni objevovat