Věnováno Sage Mikaelson
,,Nemyslela jsem si, že tě ještě někdy uvidím, Coco. Ty časy bez tebe, byly to nejlepší, co se v mém životě stalo." Zavrčela Sage na svou sestru a nadpřirozeným krokem odešla.
,,Měly by jste ji vzít do rezidence. Dnes zůstanu v domě Jeremyho a Kali." S těmito slovy se Collette otočila a aniž by čekala na naši odpověď, také odešla.
S ,,Lesií" jsme stále byly ticho, dokud se na stole neobjevil vzkaz od Sage.
Jsem u druhého východu,
jestli už má sestra
odešla, přijďte.
-S.
,,Vážně si myslím, že Sage můžeme věřit, Lesie." Řekla jsem těm dvěma a ony naštěstí přikývly. Takže když Lexi řekla, že ještě chvíli zůstanou, já jsem šla najít Sage.
,,Už odešla a říkala, že dnes nebude spát doma. Pojď, vezmu tě k nám. Kde je tvá dcera?" Zeptala jsem se Sage, když jsem ji na smluveném místě našla a ona se ke mě otočila se slzami v očích.
,,Ovlivnila jsem jednu paní, aby mi ji pohlídala, je to jen kousek odtud." Odpověděla mi, když se alespoň trochu uklidnila. Po cestě jsem se se Sage bavily trochu více, nebylo to ale o Collete. Vycítila jsem, že to je citlivé téma a proto jsem to nechtěla vytahovat. Navíc, neznáme se tak moc dlouho.
Zjistila jsem ale něco jiného, co mě hodně překvapilo, protože jsem si myslela, že Freya je jediná. I Sage je totiž heretička. Upírka, která je zároveň i čarodějka. Proto nám byla schopná poslat vzkaz pomocí magie. Zaklepaly jsme na jeden z nedalekých domů a když si Sage převzala od starší paní miminko, opět ji ovlivnila, aby si nic nepamatovala, odvedla jsem Sage a Hope (která je snad nejroztomilejší miminko na světě) do našeho prozatímního útočiště.
,,Je překrásná." Řekla jsem Sage po cestě, protože jsem z ní už od setkání s Coco cítila nervozitu a možná i napětí. Hlavně, to ticho mezi námi, by se snad dalo i krájet.
Sage ale byla stále ticho a místo odpovědi mi věnovala nejistý úsměv. Poznala jsem ale, že když má u sebe Hope, je jí alespoň trochu lépe.
Před domem už na nás čekala Freya, které jsem už po cestě poutem řekla o co jde a předala Sage vzkaz od Finna.
Sage,
Pár dní budu s Collette, vím, že
potřebuješ čas pro sebe, Kol je
se mnou.
Jsem rád, že jsi zpátky, S.
Je mi líto, co se ti stalo.
-Finn.
S Freyou jsem poznaly, že teď se Sage ulevilo ještě víc a upřímně? Já se jí moc nedivím, nechtěla bych být na jejím místě.
,,Jsem Freya."
,,Sage. Tohle je má dcera Hope", představily se navzájem heretičky a všechny jsem se začaly rozněžňovat nad maličkou Hope, která se právě probudila . Teď ale nastal čas, aby Sage s Hope poznaly čtyřčata a mezi nimi i mojí Hope.
,,Přivedu čtyřčata. Vedle mého pokoje je jeden volný. Carol tam připravila postýlku po Tylerovi. Sejdeme se tam?" Zeptala se nás Freya a když Sage přikývla, Freya nadpřirozený krokem odešla.
,,Snad si Hope s nově příchozími sedne. S novými lidmi je občas nesvá," řekla jsem si jen pro sebe v hlavě, ale nečekala jsem, že uslyším odpověď.
,,Bude to v pořádku, Jules. Bojím se spíš své reakce na to, až se uvidím s Finnem, než setkání s vašimi dětmi." Řekla mi Sage, ve snaze mě uklidnit. Povedl se jí ale pravý opak.
,,Tys to neřekla nahlas, že ne?" Zeptala se mě Sage, když viděla můj zaražený pohled.
,,Hádám, že už nemáme pouto jen já a Freya." Zasmála jsem se a Sage se mnou. Potom se jí ale v očích objevily slzy, když uviděla pokoj, ve kterém s Hope budou. I když.. i já jsem se dojetím také trochu rozbrečela, protože ten pokoj je vážně nádherný.
