Závod mého života

17. Rozsudek

Vycházím z ředitelny a cítím obrovskou úlevu. Více méně to dopadlo velice dobře, budu muset pár dní vypomáhat v knihovně, ale Helen se o tom nedozví, takže zatím žiju. Rozsudek smrti se odkládá na neurčito. 

Patrik tam zatím zůstal, nevím co bude mít za trest on, ale podle všeho to nebylo poprvé, má už prý ve školním rejstříku už spousty vroubků. Od záškoláctví přes nevhodné chování a stále rvačky po předávání trávy prvákům. Ředitel by ho nejradši vyhodil, jenže má dost vlivný rodiče a jeho školu by dokázali zničit pouhým lusknutím prstů.

Cestou do třídy jsem napsala krátký vzkaz Jacobovi "Nejezdi pro mě, odvoz už mám."  Poté jsem mobil zase uklidila do batohu. Zvedla jsem ruku a zaklepala na dveře před sebou. Ozvalo se dále a tak jsem vešla. „Omlouvám se, byla jsem v ředitelně." Řekla jsem honem, než jsem začala být nervózní ze všech těch pohledů na mě upřených.

Snažila jsem se najít Skoče, ale nebyl tu ani nikdo jiný, kdo se mnou seděl u stolu. Učitelka mi kývla a já si šla sednout na stejné místo jako minulou hodinu. Vyndala jsem si učebnici, sešit a propisku. Začala jsem si opisovat zápisky z tabule. 

Hodina byla nekonečná a to jsem ji polovinu prošvihla. Nemohla jsem se dočkat toho otravného zvuku zvonění. Dívala jsem se z okna a pozorovala tmaví mraky, který byli předzvěstí pěkného slejváku. Když jsem zaměřila celou svou pozornost na oblohu tak zrovna zazvonilo a já sebou trhla. 

Začala jsem si sbírat  všechny pomůcky a cpala je do tašky. Z sešitu vypadl další lísteček. To už tu dlouho nebylo, dřív jsem měla jednu kapsu v batohu plnou lístečků od Skoče. Naházela jsem vše do batohu a s lístečkem v zaťaté pěsti se vydala na záchody, od Skoče vím, že je lepší si to číst mimo lidi, protože nikdy nevíte jestli vás někdo někde nepozoruje.

Zalezla jsem tedy do jedné z volných kabinek a lístek rozbalila. 

Promiň, ale kvůli počasí se dnešek ruší, už se dneska neuvidíme. 

- S

Nebyla jsem na něj naštvaná, jen mi bylo smutno. Sám se vypařil a mě tu nechal. Všichni se vypařili a já tu zůstala. Teda nejspíš až na Patrika, ten nebyl schopnej se vypařit. Je rád, že vůbec chodí, i když vypadá docela jako tučňák. 

Jak vlastně dokázal ten lísteček dostat do mého sešitu, a vůbec kdy to stihnul, není on čaroděj. Není to poprvé, kdy jsem našla lísteček od něho mezi svými věcmi. Nikdy jsem si nevšimla, kdy to stíhá. Nikdy jsem ho nepřistihla. 

Ale že je to on jsem si jistá, to písmo je stále stejný. A také stejný podpis a vyjadřování. Mím novým cílem je Skoče u toho chytit... Je Skoče u toho chytit, přehrála jsem si poslední část věty. Prosím ať neexistuje nikdo kdo umí číst myšlenky. Tohle vyznělo fakt hrozně. 

Říká ta která kopla kluka do... rozkroku ani ne po deseti minutách c se znali.  Jo je to se mnou nejspíš zlí, ale teď je čas pokračovat dál ve vyučování. Lístek jsem schovala do jedné z kapes v batohu a rovnou využila že jsem na toaletách.

Pak už jsem se jen vydala ke skřínce pro výměnu učebnic a rovnou na hodinu dějepisu. Pokud bude fajn učitel tak to bude jeden z nej předmětů. Mám ráda dějepis, ale jen v případě že je výživný. Nemám ráda takovou tu suchou teorii, kde po vás chtějí jen letopočty a jména. Takže prosím nějaké ho dobrého učitele, nebo učitelku, ale ať je to v pohodě. 

Nikdy jsem na boha nevěřila, ale teď by bylo fajn kdyby mě vyslyšel. Přísahám že přestanu chodit na noční loupeže sušenek do kuchyně, prosím. Pokud to nevyjde tak jsme bez sušenek... Jo tak to by se dalo brát asi i za vydírání, tak uvidíme.

***

Jak dopadl dějepis? Bylo to super, už se těším na další hodinu.  Učitelka je ze mě nadšená a já zase z ní. Teď ještě pár hodin potom oběd a můžu se vydat do knihovny. Právě si vyndávám věci ze skřínky, když na mě vypadne další lísteček. To už si ze mě děláte prdel, to už fakt přehání. 

To je nějaká móda, všude samí papírek. To je tak těžký mi to říct do očí. Papírek jsem sebrala ze země a dala si ho do zadní kapsy. Vzala jsem si potřebný věci na další hodinu, což je matika a vydala si někam přečíst další lístek. 

Chvíli jsem bloudila školou, až jsem se dostala do části, která je buď zapomenutá a nebo v přestavbě. Všude tu byli igelity a lešení. Možní že nezbyli peníze na přestavbu, to je taky možný. Na pravé straně byli jedny dveře, ale na levé jen velký papír přilepený na zdi. 

Jak si tak vzpomínám, tak tahle budova je stavěná tak, že jsou vždy dveře od tříd naproti sobě. Možná že tam je nějaký tajný vchod. Ještě abych se objevila v Narnii. Papír jsem opatrně odtáhla a myslela jsem si správně, byly za ním dveře. Tyhle se od ostatních ale lišily. Nebyli jako ostatní bíle, nýbrž tmavě hnědé. Klika byla z mosazi? Asi jo.

Vzala jsem za ní a opatrně otevřela dveře. Zaslechla jsem hlasy, a tak jsem se zastavila v pohybu. Řekla bych že tam byl Skoč, Patrik a ještě někdo, jeho hlas mi byl povědomí, ale nevěděla jsem kam ho zařadit.

„Patří k nám, nic na ni nebudeš zkoušet rozumíš mi! Ta scéna u oběda byla... Už se to nebude opakovat  jasný! Rvát se s holkou!" Páni, tak to byl Skoč, nikdy jsem ho neviděla...vlastně neslyšela takhle rozzuřeného. Moje myšlenky vzali za své, když začal dále pokračovat.

„Sakra, co se to s vámi děje, zchopte se. Tohle nejsou přátelé s kterýma jsem se vídával..." Pak bylo ticho. Nic se zevnitř neozývalo. Už jsem chtěla odejít, aby mě nenačapali, ale následující slova mě zarazili.

„Myslím že se mi líbí, je jiná než ostatní. Popravdě mi to dost natřela." Uchechtne se Patrik. Bože to nemůže být možný, určitě nemyslí mě. Ale když tady je tak spoustu spojitostí který jednoznačně ukazují jen na mě.

„Mě se taky líbí. Jenže mě viděla jen dvakrát v životě? Nemá to cenu..." Bože, nikdy se o mě nikdo nezajímal a teď najednou tolik nápadníku. Vždyť já nikdy s nikým nechodila, nikdy jsem nebyla zamilovaná.

„To si ze mě děláte už kurva prdel. Nenechám vás Em zlomit srdce." Řekl znovu naštvaně Skoč  a bouchnul do stolu. „Teď ji jdu najít...Sám!" Honem jsem se otočila, nezajímala jsem se o dveře a co nejrychleji zmizela z dohledu. 

Tak se nám to tu trochu rozjíždí. Komu myslíte že patří ten třetí hlas v místnosti? 

Budu ráda když do komentářů napíšete vaši teorii, budu ráda za jakoukoliv odezvu.

Vaše Em - 11.5.2021