You ? Again ? |dnf ff ?

tomorrow

Dobrý den mí milovaní , jak jste si užily víkend ? Doufám že dobře :] snad se vám bude kapča líbit :]

George

Přijel jsem domů, máma nebyla doma což jsem byl rád protože tohle bych jí vážně vysvětlovat nechtěl. Přišel jsem celý ubrečený do svého pokoje a lehl jsem si na postel a pokračoval jsem v pláči. V hlavě mi furt lítali myšlenky že jsem ten nejhorší člověk na světě. Protože jsem se rozešel s člověkem kterého miluju víc než cokoliv jiného na světě. Chvíli jsem projížděl jeho sociální sítě abych zjistil kdo je ten vysoký kluk. Nakonec jsem našel jeho Instagram, jmenuje se Wilbur Soot a je to nějaký hudebník. Ale očividně je straight. Takže jsem se s Dreamem rozešel kvůli nějakému straight hudebníkovi ? Připadám si vážně strašně, nevěděl jsem co dělat takže jsem se rozhodl že půjdu ta klukama na discord. Byl tam Tommy,Quackity,Ranboo a Tubbo. "Třeba mi poradí" řekl jsem si a připojil jsem se k hovoru a vše jsem jim řekl. Jediný kdo mi pomohl a velmi mě tím překvapil byl Quackity, řekl mi že kdyby byl na mém místě tak by šel za ním domů a promluvil by si s ním osobně. Moc jsem mu poděkoval za všechny rady a ukončil jsem hovor. Dnes tam už jít nemůžu to by bylo divné řekl jsem si. Moje nálada se o dost velký kus zvedla, tak jsem se rozhodl že uklidím dům a pustím si nějaké písničky.
____________
Ráno mě vzbudil budík který ani nevím proč mám nastavený. Dnes se půjdu omluvit Dreamovi, snad mě pochopí, snad mi odpustí. Z myšlenek mě vyrušila máma která přijela už včera a já jí řekl že Dream musel na pár dní odjet, se slovy že mám dole snídani a že dnes zase nebude doma.
___________
Je půl jedné a já pomalu odcházím z domu na vlak který mě doveze ke Dreamovi. Mám strach, odpustí mi ? Takto jsem se nervoval celou cestu tam. Když jsem konečně přišel před jeho obrovský dům pořádně jsem se nadechl a zaklepal jsem na dveře, chvíli se nic nedělo tak jsem zaklepal znovu ale hlasitěji, a to se už otevřeli dveře ve kterých stál polonahý,udýchaný Karl. "Ahoj heleee je Dream doma?" Zeptal jsem se "není včera večer někam odjel, ale kam to neříkal. Promiň, jooo a co se mezi vámi teda stalo?" Zeptal se, "neřeš to prosím, a jdi za Sapem vím že tam na tebe čeká" zasmál jsem se nad vlastní větou a Karl se semnou rozloučil a odešel.
On..on odjel ? Kam ? Nevěděl jsem co mám dělat a jak reagovat, prostě jsem stuhl. Chtělo se mi plakat, snad si neublíží. Doufám že je v pořádku někde u jeho kamarádů nebo tak něco ale hlavně ať se mu nic nestane prosím. Stále jsem stál před jejich domem a doufal jsem že se mu vážně nic nestalo.
____________
Nechtělo se mi domů, budu tam sám, takže jsem šel zpět na vlak co nejpomaleji jsem mohl. Snažil jsem se myslet pozitivně ale pod slovy "včera večer někam odjel" mi to moc nejde. Když jsem dorazil domů jediné co jsem udělal bylo že jsem si lehl do postele a začal jsem plakat. On prostě někam odjel a nikomu neřekl kam ? Mám o něj strašný strach. Vzal jsem si telefon a zavolal jsem mu, ale nikdo mi to nezvedal. A toto se stalo asi pětkrát. Vážně jsem o něj měl strach ale na nikoho z jeho blízkých nemám číslo, jen na Sapnapa a ten teď no... je zaneprázdněný.
______________
Celý týden o něm nikdo nic nevěděl, tak jsem každý den jsem volal s Nickem a Karlem abych přešel na jiné myšlenky. Měl jsem o něj vážně velký strach ale kdyby se mu něco stalo určitě by nám dali vědět, teda hlavně Sapnapovi. A nejhorší na tom je že ta svatba je za dva dny a my jsme byli domluvení jít všichni společně nakupovat a udělat párty. A on nikde.. Vím že je to moje chyba ale strašně moc mi chybí. A nejhorší na tom je že nevím kde je,kam zmizel, a jestli je vůbec v pořádku. Doufá že je a že je někde s kamarády ale proč by nedal vědět ? Ani Sapnapovi. Ne nesmím myslet negativně, řekl jsem si a zavolal jsem Karlovi jak to teda bude když du Dream není, řekl mi že to platí ale bez něho a stejně tak i celá stavba. Chtělo se mi zase plakat protože slova "bez něho" mě tak strašně bolí, a nejhorší je že za tohle všechno můžu já.

____________

Potřeboval jsem si jít na vzduch takže jsem si vzal sluchátka a šel jsem na to naše místo. Když jsem tam přišel sedl jsem si a koukal jsem všude kolem. bylo tu ticho a klid, nikdo jsem nechodí teda spíše nikdo neví že tady toto místo je. Z mého koukání kolem a snažení se nebrečet mě vyrušil telefon, rychle jsem se podíval jestli to třeba není Dream ale byl jsem moc naivní protože to byl Sapnap. Zval jsem mu to "Dobrý večer pane Davidsone, nechtěl by jste dnes u nás přespat a zítra jet teda na nákupy ? A nebo víš co ? kde jsi jedu si pro tebe kde jsi ?" řekl a já mu řekl kde jsem, telefonát ukončil se slovy že je u mě za deset minut. Což také byl.

:]