You ? Again ? |dnf ff ?

:/

George

Ráno jsem se probudil dříve než Dream což se mockrát nestává, otočil jsem se k němu a pozoroval jsem jak krásný je. Snažil jsem se spočítat všechny ty pihy co pokrývají jeho obličej ale bylo jich tak mnoho že to nešlo spočítat. Rozhodl jsem se že půjdu udělat snídani. Ale než jsem stihl vstát z postele zastavila mě neuvěřitelná bolest ze včerejší noci. Včera jsme to trošku přehnali protože jsem byl vůbec rád že jsem vstal z postele. Když jsem konečně nějak došel do kuchyně tak jsem si uvědomil že nemáme vyndané věci z tašek, a palačinky do jediného hrnečku co tu máme fakt dělat nechci. Takže jsem si sedl na gauč a zapl jsem si televizi kde pro moje štěstí nic dobrého nedávali takže jsem si zapl netflix a pustil jsem si nějakou pohádku. "Na co se to koukáš ?" vyrušil mě Dreamův ospalý hlas. "Koukám se na pohádku" řekl jsem a usmál jsem se na něho. A on ke mě přišel se slovy jestli se nemůžu dívat s ním.

Když jsme tu pohádku dokoukali Dream objednal jídlo. "Dreamiee dneska mám vystoupení přijdeš se podívat ? Já jen že by jsme si mohli zabruslit jen my dva spolu" dořekl jsem a Dream se mnou souhlasil. "Ale mám problém" řekl a já se lekl co se děje, všiml si mého vystrašeného výrazu a řekl: "No dnes ráno mi napsala máma, prý tě chce poznat že máme zítra přijet" řekl nervozně  a prohrábl si své rozcuchané vlasy. "No pokud mě tam někdo nezabije nebo něco takového tak můžeme" řekl jsem a usmál jsem se. Dream ke mě přišel blíž "děkuji" zašeptal mi do ucha a mě projel mráz po zádech, a následovně mě políbil. "těším se až tě uvidím na bruslích" řekl a já se musel červenat jako rajče.

Přes den se nic moc nedělo teda alespoň z mé strany protože s Dreamem jsme se pak jenom mazlili a já se potom šel připravit protože tam musím být dvě hodiny před otevřením haly, takže jsem poprosil Dreama ať mě odveze čož také udělal a já si teď nandavám brusle ale najednou za mnou přišel nějaký kluk který rozhodně není od nás. "Ty...ty jsi George že ano ?" zeptal se a já nervozně odpověděl že ano. "Takže ty jsi ten přítel Dreama že ano ?" zeptal se "no ? ano co potřebuješ ? nebo spíše kdo jsi ?" zeptal jsem se. "Nooo... já jsem Punz ten co Dreamovi zničil kariéru" odmlčel se ale po chvíli pokračoval "No jelikož jsme hned další hru bez něho prohráli a jeli jsme domů ... no takže náš trenér ukončil kariéru a přišel nás trénovat někdo nový a chce aby se Dream vrátil" dořekl a já nevěřícně stál na místě. "nooo Dream sem přijde takže mu to můžeš říct sám" dořekl jsem a on se na mě smutně podíval: "On se mnou právě nechce mluvit" řekl. "No tak hele po vystoupení počkej tady já s ním sem přijdu dobře ?"  poděkoval mi a odešel. Byl jsem štěstím bez sebe protože kdyby se Dream vrátil bylo by to úžasné, a mohl by to dotáhnout daleko. 

Vystoupení se mi dost povedlo byl jsem na sebe hrdý protože jsem zvládl jeden z nejtěžších triků na jedničku.Což jsem nečekal protože přes nehorázné bolesti z včerejší noci jsem byl vůbec rád že chodím. Dream na mě už čekal s obrovským úsměvem na tváři. "byl jsi úžasný" řekl a políbil mě. "Děkuji ale teď pojď za mnou" dořekl jsem a táhl jsem ho za Punzem který tam celý nervozní čekal. Když ho Dream uviděl chtěl odejít ale já ho zastavil se slovy že mu chce něco říct tak ať si to aspoň vyslechne, což taky udělal.

"Proč by ten nový trenér chtěl do svého dokonalého týmu někoho kdo je teplejší než slunce" řekl dost toxicky ale já měl co dělat abych se nezačal smát. "Protože jsi ten nejlepší hráč tady" řekl Punz ale Dreamova reakce moc pozitivní nebyla. "To mě mrzí ale už jste mě jednou z týmu vyhodily takže ať ten váš nový straight trenér hledá někde jinde" dořekl a chytl mě za ruku a šel se mnou do šaten. "Já myslel že ti to chybí"  řekl jsem a podíval jsem se na něho. "Samozřejmě že mi to chybí ale nechci se vracet do týmu odkud mě vyhodili kvůli tomu že tě miluji" řekl a políbil mě na čelo. "Tak bys tam měl aspoň zajít a podívat se jestli to bez tebe zvládnou nebo ne" řekl jsem. "Hele zlato uvidíme dobře ? teď si nandej ty brusle a pojď se mnou na led" usmál se a odešel na led. vzal jsem si brusle a šel jsem za ním. Bruslili jsme tu dost dlouho, já si zkusil i nějaké triky a Dream na mě jen koukal a říkal mi jak jsem krásný. Ale z bruslení nás vyrušil telefon od Sapnapa že si chtějí pokecat takže nás pozvou do restaurace na večeři a pak že se chtějí přijít podívat na byt.

__________________

S klukama  jsme se sešli v té restauraci co je pár metrů od našeho domu. Povídali jsme si úplně o všem ale hlavě o klucích po svatbě. Je šílené že jsem tyhle dva kluky jsem poznal ve škole a teď tu předemnou sedí jako manželé. Když jsme zaplatili šli jsme k nám ale po cestě se Sapnap zastavil ve večerce pro alkohol aby jsme oslavily to že bydlíme spolu.  Ale popravdě si myslím že  jsme to s Dreamem oslavily společně až moc. Klukům se to u nás líbilo prý to tu máme nádherné ale asi něco na tom bude když nám to Karl říkal už po desáté. Později toho večera kluci otevřeli ten alkohol ale já nepil, nechtěl jsem ikdyž mě do toho furt Sapnap nutil. Popřál jsem jim dobrou noc a šel jsem si lehnout protože jsem byl celkově z dneška unavený ale najednou se rozevřeli dveře ve kterých stál Dream.  "Co potřebuješ ?" zeptal jsem se. "Tebe" a přišel ke mě a začal mě líbat ale já se odtáhl se slovy že je opilý a že jsou kluci vedle a že dnes vážně nechci. Dream se mě párkrát pokusil políbit ale já jsem mu řekl že prostě dnes má smůlu. Najednou se z ničeho nic zvedl a řekl: "Když ne dnes tak nikdy" a odešel a bouchl dveřmi. Měl jsem smíšené pocity o tom co se to teď stalo. v hlavě jsem si opakoval větu že je opilý a že to tak nemyslel. Snažil jsem se usnout ale moc mi to nešlo. chtěl jsem usnout protože ve spánku zapomenu na to co se stalo a ráno bude všechno zase v pohodě.

Yooo takže další kapča je venku tak snad se líbí :] a chtěla jsem vám poděkovat za to že to vůbec čtete :]