28 & 9 /L.S./

VIII. maybe he's worried about him

,,Tak jakej je tvůj spolubydlící?" ptal se blonďatý modroočko, když se Louis svalil na třetí postel v pokoji, která měla být původně jeho. Pokoj Liama a Nialla byl větší, určený pro tři lidi. Stejně tak jako pokoj Caluma a Ashtona, kde měl být Harry. Proč to proboha takhle nebylo? Komu co udělal? Tohle přeci nemůže být náhoda, no ne? V jeho životě se náhodou zjeví kluk, náhodou ho dají k němu do třídy, náhodou o sobě začne mít Louis pochybnosti a náhodou je dají spolu na intr. Trošku moc náhod najednou ne? Louis nikdy nějak nevěřil na osud, nebo tak, ale tohle už bylo divný.

,,Harry je blb." vydechl, koukaje do stropu.

,,Tak od tebe jinej názor na něj nečekám, ale ptal jsem se, jakej je tvůj novej spolubydlící." protočil oči Niall.

,,Ve všem vidí Harryho. Tommo jestli ty nejsi náhodou zamilo-" ,,Říkám, je to blb." přerušil Louis rychle Liama v jeho teoretizování. Zvedl se na loktech a koukal na oba dva chlapce. Louis předstíral, že Liama neslyšel. A i kdyby.. není to pravda. Jo.

,,Jo tak moment!" došlo Niallovi. ,, Harry je tvůj spolubydlící?"

,,Jo."

Niall jen koukal, na tváři úsměv.

,,Bylo by hezký, kdybys ho měl rád." řekl potom.

,,Huh?" koukl na něj nechápavě Louis.

,,Možná ten nahoře chce, abys ho měl rád. Taky fandí týmu Larry." usmíval se blonďáček dál a Liam se zasmál. Občas Louise jeho blonďatý kamarád děsil.

,,Jo tak ty už máš pro mě a jeho společný jméno, krása." odfrkl si Louis. 

,,Ale Lou no tak. Však on je milej. On chce, aby ses s ním bavil." sedl si k ležícímu Louisovi Niall.

,,Chtít může." pokrčil rameny Louis.

,,Proč ti tak vadí, Lou?" zeptal se Liam.

,,Nesnáším změny." zašeptal brunet. Od té doby, co se tady Harry zjevil, jde vše do háje. Vše se změnilo.

,,Chci aby to zůstalo všechno při starým." posadil se, zkoumaje svoje ruce v klíně. ,,Žádný změny v týmu, žádný nový spoluhráči, žádnej rozvod.. žádnej zápas bez toho, aby tam nebyly naši.." 

Nechtěl, aby všechno bylo jinak. Rok zpět byli ještě normální rodina, tak co se stalo? 

,,Lou.. " povzdechl si Niall a objal bruneta kolem ramen. Věděl, jak moc pro něj jeho rodina znamená. Už jako malej si vždycky bránil svoje sourozence. Byl ukázkovej starší brácha. Jenže teď se jeho rodina rozbije. Táta se odstěhuje, možná sebou někoho vezme, budou bydlet na střídačku. 

,,Budeme každej bydlet jinde. Nechápu, co se stalo, protože rok zpět bylo vše normální. Navíc mám pocit, že mi něco rodiče tají." řekl Louis a utřel si slzu. 

,,Klid, nic se neděje. Je toho na tebe moc. Klid." uklidňoval Niall Louise. Všiml, že Louis rozvod nese těžce. Hlavně od té doby, co jeho rodiče nebyly na zápasu. 

,,Jak mám být sakra v klidu, když mi něco tají? Když do prdele nevím, jak se ráno vypraví sestry a Ernest do školy? Jestli to tam bude fungovat?" vylítl Louis ze sedu. Měl pravdu. Rodiče vždy spoléhaly na něho, že se o sourozence postará. 

,,Sakra, já udělal chybu. Neměl jsem žádat o ten intr." zamumlal si pro sebe, panika pohlcujíc jeho hlavu.

,,Hej, Lou. Je to dobrý ano? Jsou to dospělí lidi, oni vědí, jak se postarat o děti. Všechno bude dobrý." uklidňoval Louise blonďáček. Louis k němu stál zády, s hlavou v dlaních.