28 & 9 /L.S./

XVIII. "that's my boy"

,,Jsi v pohodě, Harry?" optal se blonďáček chlapce vedle sebe. Byla neděle, hodně brzo ráno a Raccoons cestovali do Londýna, kde se měl odehrát zápas. Harrymu se tam vůbec nechtělo, jelikož se bál reakce jeho dřívějších spoluhráčů.

,,Jo.. jsem, je mi fajn. Jen jsem unavený." usmál se na něj Harry. Niall přikývl a opřel si hlavu o Liamovo rameno, který spal. Ten ho automaticky chytl kolem pasu a natiskl si ho víc na sebe a za chvíli Niall zabral taky. 

Harry by spal, ale byl nervózní. Bude na místě, na kterým už nechtěl nikdy být. A teď tam bude ještě jako protivník, tudíž jeho bývalým spoluhráčům nebude nic bránit v tom, aby ho na ledě mohli zřídit. Pár minut na trestný lavici maximálně.

**

Momentálně byl celý tým na prohlídce města, jelikož zápas měl začít někdy odpoledne, tak aby zabili čas. 

Louis si všiml, že je Harry od rána zamlký a ani se nepřipojil k němu a Niallovi do debaty o tom, jaká vražda rodiny v obou dílech Sinistera byla nejhnusnější, a to mu ty vraždy pár dní zpět všechny hezky popsal. Louis měl prostě rád horory.

,,Harry, děje se něco?" nedalo mu to a na chvíli se od Niall odpojil, aby šel s Harrym. 

,,Nic jen.. nechce se mi hrát úplně proti někomu kdo.. kdo na mě byl celý dva roky vysazenej, šikanoval mě a tak." svěřil se mu Harry a stále koukal do země.

,,My dnes budeme hrát proti tvému bývalému týmu?" 

,,Jo. Co jsem tak slyšel, tým se za poslední dva roky změnil snad o dva hráče, ale kapitán a ti jeho idioti, co mě šikanovali tam jsou pořád." ironicky se uchechtl Harry a koukl na Louiho.

,,Neboj, Harry. To bude dobrý. Natrhneme jim prdel, uvidíš." snažil se ho povzbudit Louis a drcnul do něj ramenem.

,,Jo, snad jo." usmál se na něj kudrnáček, což Louimu vyvolalo motýlky v břiše. Snažil se to zastavit. Harry. Ho. Netankuje.

,,A jak je tobě?" optal se Harry.

,,Jak myslíš?" koukl na něj nechápavě Louis.

,,Jestli tě zas neotravuje ten zmetek. Však víš, teď se to úplně nehodí, za pár hodin hrajeme." zavtipkoval Harry a doufal, že to brunet pochopí.

,,Zatím je to v klidu. Je mi fajn." usmál se Louis a Harrymu se ulevilo, že to vzal normálně a ne nějak útočně proti němu.

Od někoho jiného by ho ta otázka možná naštvala. Ale od Harryho to bylo.. jiné.

,,Tak to je fajn." usmál se na něj zpět Harry.

,,Pokud mám být upřímný.. nikdy se nehodí, aby přišel.." řekl po chvíli Louis a sklopil pohled. 

,,To chápu." odpověděl Harry a jemně ho pohladil po rameni, načež se Louis pro sebe usmál a snažil se, aby to kudrnáč vedle něj neviděl. Ale on to viděl.

**

Tým si bral tašky z autobusu a přesouvali se do šaten. V útrobách stadionu narazili na pár domácích hráčů a Harry, který šel vedle Louise, měl sklopenou hlavu do země a na hlavě kapucu od mikiny. 

,,Už je to dobrý, Harry. Jsme v šatně." poklepal mu na rameno Louis, když vešli do šatny pro hosty.

Harry se rozhlédl po šatně a s nepříjemným pocitem zjistil, že je to stará šatna pro domácí družstvo. Domácím dělali novou, tahle se teď využívala jako šatna pro hosty a ze staré šatny pro hosty se udělal sklad.