28 & 9 /L.S./

X. jealousy

,,Tak fajn hoši. Zápas s Torontem se blíží." spráskl ruce trenér, když k němu kluci dojeli k mantinelu. ,,Jak už jsem říkal, Toronto je silný tým. Ale to mi taky. Můžeme je porazit, ale zároveň se musíme dobře připravit. Proto si teď svižně objedete osmkrát hřiště." 

,,Jak nás tohle připraví na Toronto jsem zvědavej. Nám budou střílet na branku a my jim ukážeme, jak se objíždějí kolečka?" mrmlal Niall a kluci se uchechtli.

,,Tak úplně k ničemu to není. Aspoň si rozhýbeš nohy." ozval se Harry a Louis protočil očima. Bylo tak otravný, jak zelenooký viděl na všem něco pozitivního. Kdyby mu spadl strom na dům, tak by byl rád, že místo toho starého stromu tam může zasadit nový, nebo tak něco. 

Po osmi kolečkách se všichni zase shlukli u trenéra, aby si poslechli co dalšího budou dělat. Vlastně to bylo jako každý trénink, nějaké střílení na Ashtona a Noaha (což byl jejich druhý brankář), slalom s pukem a tak dále a na konci se tým rozdělil a zahrál si menší zápas. 

Po tréninku se odebrali do šaten, kde se momentálně převlíkali, pouštěli hudbu a šli do sprch. Louis byl opět co nejdál od Harryho, protože k tomu nebyl žádný důvod a určitě nebylo jinde místo.
,,Měl bych se už vzchopit."  pomyslel si Louis, když míjel Harryho.

Byl už připraven odejít, ale čekal na Liama, Niall a něj. Věděl, že to bude dlouhá chvíle, jelikož Niall byl ještě pouze v boxerkách a evidentně se smál Liamovu vtipu. 

Z ničeho nic vtrhnul do šatny trenér. Koukl se na smějícího se Nialla, ale mávl nad tím rukou, jelikož byl zvyklý na jeho enormní záchvaty smíchu ze vzduchu.. ostatně, jako každý. 

,,Jsem rád, že jsem tě ještě zastihl." vydechl úlevně trenér, když spatřil Louise, který seděl na svém místě.

,,Chtěl bych, abys zítra vedl trénink. Bude to jen kondiční, ale kdyžtak tam bude Zayn, kdyby něco. Můžu se na tebe spolehnout?"

,,Jasný." pousmál se Louis.

,,Skvěle. Díky, Louisi."

,,Žádnej problém." ještě trenérovi zasalutoval a pak s Liamem a Harrym sebrali Nialla, rozloučili se s týmem a šli na zastávku. Nikomu se nechtěla tahat taška s výstrojí až k internátu, proto usoudili, že je lepší patnáct minut čekat.

,,Můžeš mi, Liame, říct, čím si Nialla tak vypnul?" zeptal se Louis cestou.

,,Vlastně to nebylo nic-" Liama ve vyprávění přerušil dívčí hlas volající Louisovo jméno.

Louisovi se zježily chloupky na krku. Moc dobře ten hlas poznával.

,,Jděte kluci, já vás doženu." řekl jim a nechtěně se otočil na onu osobu.

,,Co je?" vyplivl nepříjemně na brunetu, která volala jeho jméno.

,,Nic. Jen jsem tě chtěla pozdravit." řekla dívka a usmála se na svého bývalého přítele.

,,Oi.. já už čekal, že se mi jdeš zase vysmát za něco, za co nemůžu." prskl Louis, na tváři chadný výraz.

,,Chtěla jsem se ti omluvit." řekla, ale v jejích očích se odrážela neupřímnost. Nebyla by to upřímná omluva.

,,Jasně. Napadlo tě to po dvou letech, zrovna, když mě před pár týdny jmenovali kapitánem, že?" změřil si ji chladně pohledem. Hokej byl na jejich škole velice řešená věc. Hokejisti měli dobré postavení ve škole, vlastně.. celá škola tím tak trochu žila. A tyhle rádoby "hezký holky" s tunou make-upu na ksichtu a s cílem chlubit se stejně povedeným kamarádkám, koho z týmu dostaly do postele, nebyly vyjímkou.