28 & 9 /L.S./

XIII. call

,,Už si mluvil s Niallem a Liamem?" zeptal se kudrnáček Louise, když vyšel z koupelny. Louis byl na posteli a něco dělal na svém notebooku.

,,Ne." vydechl. Na jeho obranu, i Niall s Liamem se neměli k tomu s ním mluvit. Stalo se to v úterý, dnes byl pátek a od té doby spolu nemluvili. Ani trénincích nebo ve škole.

Harry jim řekl, kvůli čemu na Louise opět dosedl jeho démon. Niall z toho byl špatnej. Hodně. 

,,Louisi, měl bys to s nimi vyřešit." posadil se Harry na svou postel a koukal na modroočka.

,,Díky, Einsteine, na to bych sám nepřišel." prskl Louis. Ani nevěděl proč. Možná ho jeho samotného štvalo, že se se svými nejlepšími kamarády ve škole míjí a dělají jako kdyby se neznali. Mrzí ho to. 

,,Promiň no. Ale.. je na vás vidět, jak si chybíte. Možná by sis s nima měl promluvit." 

,,Já nejsem ten, co zapíral." řekl suše brunet a odebral se do koupelny. Ve sprše přemýšlel, co mu Harry řekl. Měl pravdu, ty dva mu chybí. Hodně. Vždycky tu pro něj byli, on tu byl pro ně, přiznali se mu jako první s jejich orientací a Louis je podporoval. Zkrátka.. znali se už hodně dlouho, měli spolu spoustu vzpomínek na to, aby to teď skončilo. Musí s tím něco udělat.

Louis vypl vodu, vylezl se sprchy, ještě učinil všechnu večerní hygienu a vyšel z koupelny, ve které zhasl. Šel ještě zhasnout velké světlo v pokoji, čímž opět naštval Harryho.

,,Že tě to baví." protočil oči se smíchem v hlase Harry, když rozsvítil svou lampičku. Louis se jen pousmál a pokrčil rameny, zatímco se šel k sobě do postele. Lehl si a zavřel oči. V hlavě se mu ihned vytvořil obraz jeho s Niallem a Liamem.

,,Louisi?" slyšel najednou a tak se probral ze svého mikrospánku.

,,Hm?" zabručel.

,,Já jen.. nevěděl jsem, jestli spíš nebo ne." pousmál se kudrnáček na Louise.

,,Asi už půjdu." zívl brunet.

,,Dobře. Já.. budu si ještě číst. Nevadí, že si nechám rozsvíceno?" 

,,A to bys to chtěl číst po tmě? Nech si rozsvíceno jak dlouho chceš, já se otočím čelem ke zdi. V pohodě." usmál se ještě modroočko a otočil se na bok ke zdi. Harry se pro sebe usmál, jelikož Louis mu jen svým úsměvem, který nebyl moc častý, vyvolával ony pověstné motýlky.
Naposledy se koukl směrem k brunetovi, kterému z pod peřiny vyčuhovaly jen jeho rozcuchané vlásky a začetl se do knížky.

***
Bylo půl desáté ráno, sobota, a Harry s Louim se vrátili ze snídaně. Na víkend nejel ani jeden z nich domů. Harry, protože jeho mamka měla nějaký zařizování ohledně projektů, tudíž by nebyla doma a tak s Gemmou zůstali přes víkend na intru. A Louis..? Jeho mamka, sestry a Ernest odjeli na víkend k babičce, tudíž by doma zůstal jen s tátou. A od tý facky spolu mají nulovej kontakt.

Liam a Niall na sobotu odjeli, tudíž s nimi dnes nemá šanci vyřešit onu záležitost. Myslel si, že by to mohli zvládnout zítra, ale problém byl zápas. Všichni budou nervózní a ještě by se více pohádali. Nechá to.. někdy na potom.

Oba chlapci si hleděli svého, Harry nejspíš hrál svoje simíky a Louis se rozhodoval, jakej film si pustit, když v tom mu zazvonil mobil. 

,,Ahoj Lottie." 

,,Ahoj, Lou." pozdravila ho jeho sestra a Louis si šel hovor vyřídit do koupelny.

,,Tak co, bráško, jak se máš?" ptala se ho jeho mladší sestra, ale z hlasu ji bylo slyšet, že mu potřebuje něco sdělit.