28 & 9 /L.S./

XVII. everything is good

Louis seděl ve vlaku na cestě na intr. Nakonec se víkend doma vyvrbil skvěle. Hned, jak se vrátil z venku, šel do svého pokoje, kam za ním po chvíli přišel Mark. Omluvil se mu za tu facku, což Louis bez váhání přijal. I když Mark není jeho biologický otec, teď se navíc s jeho mámou rozvádí, tak ho bude stále dál nazývat svým tátou. Udělal pro ně toho víc než jeho pravý otec a on nebude říkat "táta" někomu, kdo jeho a mamku bil a nestaral se o ně. 

Když si to vyříkali spolu, přišla za nima jeho mamka. Omluvila se mu, že mu to tak dlouho zapírali, že kašlali na jeho zápasy, ale že teď, i když budou rozdělená rodina, budou se na ně snažit chodit. A Louis byl šťasný. Opravdu ano.

Jay se ho pak ptala na jeho hlavu, když byli o samotě. Louis zvažoval ji říct, že se to nejspíš zhoršilo, ale.. nakonec na to nenašel odvahu. Tak ji prostě řekl, že nic novýho. Naivně si myslel, že se to třeba dá do pořádku samo. Pak se taky dozvěděl, že tyhle jeho stavy má od toho, kdy ho jeho.. biologický otec uhodil do hlavy. Nejenom, že měl amnézii, po které ho (možná díkybohu) vypustil z hlavy, ale také mu způsobil jeho démona. 

Louis dojel do centra Doncasteru, vzal si svůj batoh a vydal se na intr, který byl tak tři minuty cesty od nádraží.

***

,,Harry.. proč si zamknul?" zeptal se trošku zděšeně Louis, když o pár minut seděl u Liama a Nialla v pokoji. Tohle celý zařídil Harry, prý se nemohl dívat, jak se oni, jakožto nejlepší kamarádi, přehlíží.

,,Kdyby někdo z vás chtěl zdrhnout. Žádný takový, vy si to pěkně vyříkáte." zakřenil se na ně Harry a stál u dveří s klíčem v dlani. 

,,Fajn.. ehm.." odkašlal si Louis, aby si pročistil hrdlo. Chtěl začít on, jelikož si tak nějak myslel, že on jim ublížil podstatně víc. ,,Omlouvám se, že jsem řekl Zaynovi, že spolu chodíte, čímž jsem vyzradil vaši orientaci celý škole a sebral vám tu možnost, abyste to řekli lidem, kterým doopravdy chcete. Měl jsem se hlídat. Promiňte." omluvil se a na chviličku koukl na Harryho, který se na něj usmál. 

,,Omluva přijata." usmál se na něj hned blonďáček a Liam přikývl. ,,Ale my ti taky dlužíme jednu."

,,Promiň za to, že jsem ti tak hnusně vpálil to, že by sis měl někam dojít s tou hlavou. Vím, jak je to pro tebe citlivý, ale já se v tu chvíli nehlídal." omlouval se jako první Niall.

,,A já se omlouvám, že jsem na tebe tak vyjel a řekl ti, že se na tu svou hlavu jen vymlouváš. Došlo nám, že to není vůbec pravda, když jste s Harrym přišli pozdě do hodiny a tobě tekla krev z kloubů. Nějak jsme si domysleli, co se asi stalo a došlo nám, že jsme ti tamtím výstupem moc nepomohli. Promiň." dořekl Liam a usmál se na něj.

,,A ještě.. promiň, že jsme ti tu věc s naším vztahem tajili a ty ses to dozvěděl, tak jak ses to dozvěděl." vzpomněl si ještě rychle Niall.

,,Všechny omluvy přijaty." usmál se na ně Louis a Niall si ho přitáhl i s Liamem do objetí.

,,Taky bych byl naštvanej, kdybych se tvůj vztah s Harrym dozvěděl takhle." zašklebil se na bruneta Niall.

,,Zmlkni, Neile." protočil oči a bouchl ho pěstí do ramene.

,,Díky, Harry." poděkoval mu ještě Niall a objal ho. Louis se na Harryho jen usmál a Harry to bral od něj jako nejlepší díky.

Pak si všichni sedli a povídali si, jako kdyby se tamto předtím nikdy nestalo. Louis byl rád, že má svoje nejlepší kamarády zpět.

,,Jakej jste měli víkend?" nadhodil téma hovoru Liam, ale otázka byla směřovaná spíše na Harryho a Louiho, jelikož on trávil víkend s Niallem.