28 & 9 /L.S./

XIV. voice

Louis najel na střídačku, aby se vyměnil s Lukem. Sedl si na lavici vedle Mikea a sundal si helmu, aby lépe viděl na hru. Celý zápas mu připadal, jak v mlze. Jako by ho sledoval ze třetí osoby, nebo tak nějak. Chvilinku po něm dorazil na střídačku s Harrym a vyměnil se s Niallem. 

Toronto nebylo jednoduchý soupeř. O tom se moc dobře přesvědčili už v druhé třetině, kdy zaskórovali a stav utkání se změnil na 0:1 pro Toronto. Teď uběhlo 12 minut z třetí třetiny a Doncaster dělal vše pro to, aby alespoň vyrovnali. 

,,Seš v pohodě?" ozvalo se vedle něj. Byl to Harry, který si všiml, že je Louis celý zápas mimo. Všímal si toho i trenér, který z toho začínal být mírně nervní. 

,,Jo.. asi jo." pokrčil rameny Louis a sledoval, jak se chlapec s číslem 93 (Niall) řítí s pukem přes hřiště. Louis se cítil upřímně řečeno na hovno. Nebyla tam jeho rodina, s Niallem a Liamem stále nepromluvil. Cítil se sám a bez podpory.

,,Hoši, jeďte." poklepal jemu a Harrymu na ramena trenér, Louis si rychle nasadil helmu a prostřídali se s Calumem a Liamem. 

Louis se musel probrat. Věděl to. Proto se teď pokusil zahodit všechny starosti a věnovat se jen a pouze hře.

Pár minut se mu to i dokonce dařilo, opravdu měl několik krásných šancí na gól, bohužel jejich obránci ho ani k bráně nepustili. 

Najednou se ozvalo zapískání rozhodčího a všichni chlapci na ledě a na střídačkách se otočili. Louis viděl Harryho na zemi, vedle něj rozhodčí a pár kluků z Raccoons, ale i z Toronta.

Louis tam rychle dojel a viděl kudrnáčka opřeného o mantinel, měl sundanou helmu a měl rozseklý ret, ze kterého se mu valila krev.

,,Simulante! Nic to nebylo." ozval se jeden kluk z Toronta, podle velkého C na jeho dresu to byl kapitán.

,,Nic se nestalo? Koukni na něj, však má ret v háji!" vykřikl z ničeho nic Louis.

,,Nikdo do něj nestrčil, spadl sám!" ohradil se kapitán Toronta.

,,Zbytečně si na něj najel, zfauloval si ho ty." ozval se vedle Louise Niall, který to podle všeho viděl.

,,Tak dobrý hoši, rozhodčí jsem tu já." ozval se s klidem muž v proužkovaném dresu a s píšťalkou. Harry na to vše koukal, byl naštvaný na kapitána druhého týmu, jelikož ten faul byl opravdu zbytečný. Ale na druhou stranu ho potěšilo, jak se ho Louis okamžitě zastal.

Pak k nim přicupital týmový doktor, aby se na Harryho koukl. Harry se zdál celkem v pohodě, až na to, že mu krev z, teď už celkem oteklého horního rtu, kapala na dres a rukavice.

,,Zvládneš dojet na střídačku?" dřepl si k němu doktor. Harry přikývl a zvedal se.

,,Ukaž. Pomůžu ti." přijel k němu skoro okamžitě Louis a pomáhal mu se zvedat. Louis ho podpíral celou cestu až k mantinelu, Niall za nimi jel, jelikož vzal Harryho hokejku a helmu. 

Zápas se na chvilku pozastavil, rozhodčí řešil s kapitánem Toronta jeho trest, doktor ošetřoval Harryho a Louis měl zase vše jak v mlze.

Nakonec se stadionem ozvalo písknutí rozhodčího.
Kapitán Toronta si měl odsedět pětiminutový trest a Doncaster měl trestné střílení.

Trenér si je svolal k sobě, aby určil , kdo trestné střílení vykoná.

Louis ho nějak moc nevnímal, jelikož ho zaujal rozhovor doktora s asistentem trenéra.

,,Ten ret pořád krvácí, já to vidím minimálně na jeden steh. Měli bychom ho převézt do nemocnice." dedukoval doktor.

No skvěle...