28 & 9 /L.S./

XXIV. epilog

O 6 let později..

Brunet ležel v posteli a pevně si k sobě tiskl kudrnáčka. Momentálně měli za sebou svou chvilku a společnou koupel a teď leželi nazí v posteli, vnímali přítomnost toho druhého a měli přes sebe přehozenou deku.

,,Loui?" ozval se mladší z nich do ticha.

,,Ano, Hazz?" koukl na něj modrooký.

,,Víš, tak mě napadlo.. co kdybychom.. co kdybychom byli.. tři?" řekl nesměle Harry a sklopil oči. Tak moc by chtěl s Louisem vychovávat miminko, dát šanci nějakému neviňátku, ale Louis se zatím bránil.

,,Však jsme tři." namítl Louis. ,,Já, ty a Clifford."

Cliff byl jejich pes, kterého si pořídli, když se nastěhovali do jejich domku.

,,Tak čtyři, no." pousmál se Harry a s nadějí v očích koukal na svého přítele.

Louis místo odpovědi vstal z postele, oblékl si boxerky, které odhodil na podlahu a šel do koupelny. Tam se svezl podél zdi a začal plakat. Jeho démon si ho opět začal dobírat. V zápalu touhy po tom druhém úplně zapomněli na Louiho prášky. Nebyl nadšený, že musí brát prášky na hlavu, ale byl to jediný způsob, jak toho zmetka umlčet.

Jeho démon mu opět říkal ošklivé věci. Že zničil Harrymu život. Že on nikdy nebude mít šanci na to, aby vychovával dítě, jelikož by se mohlo stát, že mu ublíží. A Louis se poddával. Párkrát bouchl do zdi za sebou, aby si ulevil fyzickou bolestí, ale to ve skutečnosti hlasy v jeho hlavě akorát přiživovalo.

Harrymu se zdálo divné, proč je Louis v té koupelně tak dlouho, ale když slyšel rány do zdi, věděl proč. V rychlosti si natáhl boxerky a spěchal za svým přítelem do koupelny.

Naštěstí Louise nenapadlo se zamknout, tudíž bez váhání vtrhl do koupelny a našel ho tam, jak sedí opřený o zeď a temenem hlavy mlátí do zdi.

,,Loui, no tak. Už jsem tu, už je to dobrý. Neubližuj si, prosím." Harry si k němu rychle klekl a dal ruku mezi brunetovu hlavu a zeď, aby si už nemohl víc ublížit. Přitáhl si ho k sobě a Louisova hlava spočinula na jeho hrudi.

,,Zničil jsem ti život, Harry." zavzlykl a Harryho z toho píchlo bolestně na hrudi.

,,Nezničil. Mluví z tebe ten démon, zapomněli jsme ti dát prášky." uklidňoval ho Harry, ale momentálně věděl, že je to houby platné.

,,Z-zničil. Místo toho, abys teď vychovával dítě s.. s někým normálním, tak se staráš o mně. Promiň." vzlykal dál. Harryho bolelo, že si tohle Louis myslí.

,,N-najdi si někoho, kdo bude normální. Prosím." vzlykl Louis a Harrymu se začali spouštět slzy. Musel mu dát prášky, ale teď, v tomhle stavu, je do něj nedostane. Rozhodl se ho posadit do vany a pustit na něj studenou vodu. Párkrát už to takhle udělal a vždycky se probral.

,,Pojď, Lou, zaženeme ho, ano?" Harry pomohl staršímu do vany, ale předtím mu ještě sundal spodní prádlo. Posadil ho tam a pustil na něj studenou vodu. Louis se prudce nadechl a najednou si uvědomil, kde je a kdo tam s ním je. Bohužel, si momentálně pamatoval vše, co Harrymu řekl.

,,Mám tě tu, Lou?" zeptal se Harry, když se Louis začal tvářit, že už ví, kde je. Brunet mu na to jemně přikývl.

,,Promiň, Hazz." zašeptal, když Harry vypl vodu.

,,Za co se omlouváš, lásko?" optal se mladší, když zavěšoval sprchu.

,,Za to, že.. že musíš být se mnou." zašeptal brunet a koukl na svého přítele ubrečenýma očima. Z vlasů mu odkapávala ledová voda.