28 & 9 /L.S./

XII. feel of betrayal

Onen zápas s Torontem se neodkladně blížil. Na Louise dopadala trošku nervozita, párkrát se pokusil vzít kontrolu jeho démon, ale nikdy se mu to nepodařilo pořádně. V poslední době cítil nějakou oporu, která toho zmetka zahání. Možná to bylo díky tomu, že se svou maminkou si teď častěji volal, měl přehled co se doma děje a nebo za to taky mohl někdo, koho si Louis ani moc netipoval. Kdo ví.

Kluci opět přišli znavení z celkem náročného tréninku. Sice se teď ještě nehraje PlayOff, tudíž jde čistě jen o umístění v tabulce, ale i tak. Jak jim trenér vždy připomínal: ,,Na každého soupeře je důležité se připravit a na Toronto obzvlášť.". Zayn, který tam byl občas s nimi, vždycky nad tímhle protočil oči a naznačil si vedle hlavy kolečko, jakože jeho tátovi občas hrabe.

Momentálně Harry a Louis seděli každý u svých stolů a mořili se s úkolem do fyziky.

,,Curl- ehm.. teda Harry?" změnil rychle oslovení Louis. Nevěděl proč, prostě.. mu to tak připadalo správné..

,,Ano?" ozval se Harry mile a otočil se na staršího chlapce.

,,Víš si s tím rady?" otočil se Louis též a zkoumal svůj sešit.

,,Vůbec." zakroutil hlavou Harry. 

,,No tak to jsme pěkně v háji, když už ani ty." poznamenal se smíchem Louis. ,,Stane se něco, když ji to prostě.. neodevzdáme?"

,,Tak vzhledem k tomu, že je to známkovaný, tak nejspíš ano."

,,Ale tak do prdele. Ona mě ta čarodějnice fakt chce nechat propadnout?" zavyl Louis.

Poté se každý ještě chvilku mořil se svým úkolem, až to Louis vzdal a šel i se sešitem ke dveřím.

,,Kam jdeš?" zvednul zrak Harry.

,,Za Liamem. Ten vypadal, že tomu docela rozumí." oznámil Louis a vypadl z pokoje. Harry se tam chtěl vydat taky, ale s pomocí sešitu a učebnice přišel na způsob, jak to vypracovat.

Mezitím Louis zaťukal na sousední dveře. Doufal, že Liam tomu bude rozumět a líp, bude už to mít vypracované, tudíž by si to jen v rychlosti opsal a svět by byl hned hezčí.

Když se ale po třetím zaklepání stále nikdo neměl k tomu dveře otevřít, nebo aspoň zahulákat, že může vstoupit, tak to brunetovi začalo být divné. Opatrně vzal za kliku a nakoukl do dveří. Okamžitě se mu naskytl důvod, proč se mu nedostávalo odpovědi.

Řekněme, že Liam divoce líbal Nialla pod sebou a asi se chystali mít zrovna chvilku pro sebe. Louis potichu zavřel a koukal do prázdna. Tak on se tohle jako jejich nejlepší kámoš dovídá poslední? 

Bylo mu jasné, že za tím bylo něco víc, než jednorázovka. Evidentně spolu ti dva konečně začali chodit. Ale Louisovi se nezmínili. 

Louis se zklamaně došoural do pokoje. Byl za ně šťastný, to ano, ale.. jak dlouho tohle trvá? 

,,Um.. tak co Liam? Věděl to?" ozval se Harry nervózně od stolu.

,,Tys.. tys to věděl, že jo?" ignoroval Harryho otázku a blížil se k jeho stolu.

,,Um.. c-co přesně?"

,,Nedělej blbýho Harolde!" vykřikl, jeho démon dostávajíc se na povrch. Cítil se zrazený. ,,To, že Liam a Niall spolu dávno jen kamarádi nejsou! Věděls to!"

Harry koukal na Louise, ze kterého šel trochu strach. 

,,Lou." vstal Harry a chtěl ho obejmout. Možná se trošku bál, ale bál se taky, aby si Louis nějak neublížil.