The Maze Runner: To The Last City And Back ✔️

19.

Vykřikla jsem do ticha a celá udýchaná se podívala na Thomase, který vypadal unaveně. 

,,Tohle mi nedělej," hlesl a vtáhl mě do objetí. Rozhlédla jsem se kolem nás. Byli jsme na marodce, ve Dvoře, v Placu. Oficiálně jsem si byla jistá, že přicházím o rozum. A to ve velkém měřítku. 

,,Co se stalo? Gally říkal, že jsi odešla do lesa a Minho tě tam našel v bolestech." 

Zakroutila jsem hlavou. ,,Já tam usnula, žádné bolesti jsem neměla."

S Thomasem jsme se na sebe dívali, ale nikdo z nás nepromluvil. 

,,Vypadáš strašně," promluvil tiše. Opatrně jsem se zvedla z postele a došla k malému zrcadlu. Vypadala jsem stejně jako v tom snu. Jak chodící zombie. Za mnou se objevil Thomas a zezadu mě objal. 

,,Co se děje, Mio?"

,,Nevím," můj hlas se třásl. Byla jsem na mizině. Něco se se mnou dělo, neměla jsem sebemenší tušení, co se děje a nikdo by mě nepochopil. Nikdo. 

Otočila jsem se na bruneta a sedla si na zem. Rukama jsem si kryla hlavu, nohy dala co nejblíže k tělu a opřela si o kolena čelo. Nechtěla jsem, aby mě takhle viděl, aby mě kdokoliv viděl. Nejspíše by mě zavřeli a poté hodili do Labyrintu. Jenže Rmut mě nenakazil, nebyla jsem kousnuta, nic. 

,,Zlato," špitl Thomas. Zakroutila jsem hlavou a nepohnula se. Jeho silné ruce se dotkly mého zápěstí a donutily mě se na něj podívat. Viděla jsem slzy v jeho očích, hned jsem chtěla odtud zmizet. Neměl to se mnou lehké a já ho litovala a obdivovala zároveň. 

,,Co se to se mnou děje, Tommy?" Thomasovy ruce se zapletly do těch mých a pevně stiskl. Svalila jsem se k němu a opřela si hlavu o jeho hruď. Slyšela jsem, jak mu rychle tlouklo srdce. 

,,Všechno bude v pořádku, slibuju," zamumlal do mých vlasů a dal mi pusu. 

Další dny jsem se krůček po krůčku smiřovala s tím, kde jsem, co se stalo a co mám před sebou. Musela jsem se sebrat. Museli jsme najít cestu ven. Sice mě pořád sžíralo svědomí a sem a tam mi věci přišly divné, ale nechala jsem to být. Neměla jsem důvod pochybovat. Měla jsem Thomase, Chucka, Minha a další. S Placery jsme byli dobrá parta a já nic z toho nechtěla pokazit.

Seděla jsem u ohniště, koukala na plameny a zpívala si písničku, kterou jsem ani nevěděla, že znám. Nezajímala jsem se, že Placeři ztichli a poslouchali. Ani že Clint a další pár kluků začali hrát na naše ledabylé nástroje. Já byla ve své malé zóně a vytěsnila všechno pryč. 

Jakmile jsem dozpívala, kluci začali pískat a jásat. Ušklíbla jsem se na ně a dál si jich nevšímala. Byla jsem ale ráda, že se zase začali naplno a nahlas bavit. Koukala jsem se do ohně, ale les za ním mě pořád táhl. Oznámila jsem Thomasovi, že jdu na záchod, aby se nebál, kam jsem zase zmizela a odešla ke Dvoru. Tam jsem se otočila a zašla do lesa. 

Nadávala jsem sama sobě, že jsem si nevzala lampu, jelikož byla větší tma než předchozí noc. Procházela jsem mezi stromy a nedávala pozor na cestu. Levá noha se mi zasekla o těžkou větev a já letěla k zemi. Praštila jsem se do hlavy. Před očima se mi objevily momenty s Newtem, které se rozhodně nestaly tady v Placu. Byli jsme v bílých místnostech, v starých a zničených domech  a v poušti. Viděla jsem každý jeho výraz, jak se mračil, jak se smál, jak se na mě koukal. Také se mi mezi tím zjevil obličej malé blonďaté holčičky. Jak plakala, jak se smála, jak mi něco ukradla a utíkala. Jak držela Newta za ruku, jak vlezla Thomasovi na záda a udělala si z něj koníčka. A objevila se tam i s brunetem, který nebyl z Placu. Jeho zachmuřený, starostlivý, ale také vysmátý a mazaný úšklebek. Viděla jsem Minha, jak se s někým pere. Všude bylo horko, dusno a písek. 

Lapala jsem po dechu. Otočila jsem se na břicho a vysoukala se na kolena. Vykřikla jsem, když mě někdo vzal a vyzdvihl na nohy. Zděšeně jsem se koukala na Thomase. 

,,Jsi v pohodě?" zeptal se a nepustil mě. Jen jsem kývla a mlčela. Něco bylo špatně od začátku. Něco bylo mimo. 

Sykla jsem, když se dotkl mého čela. Jeho prst byl od krve. Uchechtla jsem se a odtáhla se od něj. 

,,Zakopla jsem o tu frasnou větev!" Naštvaně jsem ukázala na dřevo kousek od nás. Oba jsme se zasmáli. Thomas mě vzal za ruku a odvedl do Dvoru, kde mě Jeff ošetřil. 

,,Fajn, hotovo," povzdechl si a uklidil věci. Já se mezitím napila vody a užívala si její chuť. Thomas seděl vedle mě, hýbal s nohou a koukal do blba před sebe. 

,,Dneska spíš tady," ozval se Clint. Neměla jsem důvod se s nimi hádat, a tak jsem jen s úsměvem přikývla. Kluci odešli, v místnosti jsme zůstali sami s Thomasem. Lehli jsme si na bok a koukali na sebe. 

,,Jsi samý problém," zasmál se brunet. Jen jsem na něj mrkla a dala mu pusu. Thomas si mě přitáhl blíž k sobě. Lehla jsem si na záda, Thomas se podepřel rukama a rty přejel na krk. Jedna jeho ruka sjížděla dolů. Vzdychla jsem a prsty mu zajela do vlasů. Vše bylo skvělé. Obou nám bylo zcela jedno, jestli nás někdo uslyší. Tohle bylo poprvé, co jsme se posunuli dál. Thomasovy rty se z mé hrudi přesunuly na ramena, zakňučela jsem bolestí, když se dotkly pravého ramene. Ucítila jsem jeho zuby a vykřikla bolestí. 

,,Thomasi, to bolí!" Rukama jsem se zapřela o jeho hruď, ale nemohla jsem  ho ze sebe dostat. Něco tekutého mi teklo po rameni, přes prsa a paži. Škubala jsem sebou, mluvila na Thomase a snažila se ho ze mě dostat. Nešlo to. 

Thomas se na mě podíval. Jeho vlasy byly mastné a mokré, oči měl podlité krví a pytle po nimi úplně tmavé. Po celém jeho obličeji a krku se táhly černé žíly. Když se na mě usmál, jeho zuby byly krvavé. A jak se usmál, krev z jeho pusy začala kapat na mě. Začala jsem křičet z plných plic, jenže nikdo nepřišel. Thomas se na mě nepřestal koukat. Cítila jsem, jak je můj obličej a krk pocákaný krví. 

Najednou jsem slyšela sirény a pípání přístrojů. 

,,Nech mě být!" vykřikla jsem. Vrazila jsem mu do obličeje, rychle ho ze sebe shodila a vstala. Náhle se mi udělalo černo před očima a já jen cítila, jak mi nohy dávají výpověď.