𝕋ℝℍ 𝕊 𝕄𝔸𝕊𝔼𝕄

15.

Když jsme dorazili na místo, tyčila se před námi obrovitánská vila. Před ní parkovalo spousty luxusních vozů a už zvenčí šla slyšet hudba. Nervozitou se mi divoce rozbušilo srdce. Nevím, jestli tam chci jít. Je to centrum všeho zlého, co se mi teď v posledních týdnech stalo. Nemohla jsem si nevšimnout, že určitý záchvěv strachu se mihl i v Miiných očích, což mě vyděsilo ještě víc. Sam si mého výrazu všiml a vlídně se na mě usmál.

,,Nemusíš se bát, je to jen přehlídka, nic se ti tu nestane, to ti slibuju." uklidňoval mě. I Mia si mých obav všimla.

,,Bože, omlouvám se, že jsem tě tak vyděsila, to jsem opravdu nechtěla. Neboj, užijeme si to!" zasmála se.

Když jsme vešli dovnitř vily, objevil se před námi obrovský taneční sál plný lidí v přenádherných šatech. Připomínalo mi to spíš módní přehlídku než ples. Stěny zdobily zlaté květy, které se spouštěly až k mramorové podlaze, všude to tu vonělo drahými parfémy a hrála tu příjemná hudba. Na první pohled to vypadalo, že se všichni dobře baví, popíjejí alkohol, který tu nosí číšníci prodírající se davem, a poslouchají hudbu. Když se, ale člověk blíže zakoukal, šlo poznat, jak se většina dívek přetvařují a v jejich pohledech se leskne stejné znepokojení jako v mém.

,,Samueli!" Přistoupil k nám starší pán s šedivými vlasy elegantně učesanými dozadu a v černém obleku. ,,Tak už chápu proč jsou u vás takový rozbroje, je opravdu nádherná, až jí je téměř škoda." prohlédl si mě od hlavy až k patě, takovým tím hladově slizkým pohledem.

,,Otče, jsem rád, že máš dobrou náladu." odpověděl Sam. Z jeho hlasu šlo zřetelně poznat, že svého otce moc rád nemá, přesto k němu chová určitou úctu.

,,To ano, doufám, že mi ji dnešní jednání nezničí. Půjdeme? Děvčat se tu určitě zabaví samy." Pyšně se usmál a vydal se ze Samem někam pryč z davu.

,,Myslela jsem, že to bude jen přehlídka." zeptala jsem se Mii a dívala se na odcházejícího Sama.

,,To já taky. Sam se, ale určitě dřív nebo později zase k nám připojí." Uklidňovala mě Mia, i když sama nebyla nadšená z toho, že Sam odešel. ,,Pojď, porozhlídneme se, kde jsou ti zatracení číšníci." Usmála se na mě a vydala se semnou skrz dav lidí. Když jsme na jednoho konečně narazily, vzali jsme si od něj každá sklenku bílého vína, kterou do sebe okamžitě Mia hodila na ex.

,,Je to jako včera, když jsem tu stála na tvém místě." řekla mi a sebrala číšníkovy další skleničku. Já se na ní nechápavě podívala. ,,Jo, je to k neuvěření, ale taky jsem před pár lety byla součástí programu na výchovu dívek. Pamatuješ si, jak jsem ti říkala, že jsou dvě možnosti co se s dívkami jako jsi ty, stane. Nebylo to hned, ale nakonec jsem vyhrála jackpot a šla jsem tou druhou cestou. Stala jsem se součástí spolku." Sarkasticky se zašklebila a vyklopila do sebe druhou skleničku. Až do teď bych do Mii neřekla, že si prošla tím stejným co já. Čím déle tu, ale jsme vypadá to, že to tu snáší hůř a hůř, jako by ji pohlcovaly staré vzpomínky. Už chápu, co myslela tím, když mi ve sklepě kde mě Dom držel, řekla, že jí ji připomínám. Doteď byla Mia silná a nebojácná, ale teď se musí nalejvat jak alkoholik, aby se tu nesložila. Myslím, že přeci jenom na tom ještě nejsem tak špatně, nechci si ani představit, čím si kdysi prošla. Soucítím s ní víc než předtím a zároveň se mi zhnusila. Když ví, co to je za utrpení, jak ho teď sama může dělat ostatním dívkám.

,,Kde jsou toalety?" zeptám se Mii. Ta už mě pomalu přes promile, které do sebe za tu chvilku stačila nastřádat, přestává vnímat.

,,Tam." hodí hlavou na konec sálu, do dlouhé chodby. ,,Počkám tu na tebe." Ujistila mě a popadla další skleničku.