Iluze života

12.Kapitola

Nyní všechny přítomné pohledy visely na doktoru Bannerovi. Bruce se zády opřel o vyšší stolek, přelétl pohledem ze svého přítele miliardáře na vyššího muže tmavé pleti, jež stále úpěnlivě svíral v ruce zbraň a mířil jí na postavu boha, který celý čas nezměnil výraz tváře, ale v jeho nitru se něco malého přeci ozvalo, když slyšel Thorovo jméno. „Mluvil o tobě, když byl naposledy na zemi, tedy pro tebe nejspíš Midgardu. Vlastně není to tak dlouho co se jedna mimozemská civilizace pokusila Tesseract ukrást a napadla jedno z našich měst. Bylo to poprvé co se tu Thor... no... objevil."

„S prominutím doktore, ale jak víme že nelže?" ozval se znovu Fury.

„To nevíme. Navíc... Thor tvrdil, že jsi..."

„Mrtev." Dořekl za něho razantně Loki a Bruce jen přikývnul.

„Takže jsme tam kde jsme byli" rozhodil rukama Stark, udělal několik kroků pokojem, než se opět otočil na boha lsti „Tesseract je tedy brána, kterou jsi prošel? Proč?"

Loki se jen tiše trochu zlověstně zasmál. „Není to brána. Tohle je... nad vaše chápání." Věnoval jim jeden z mnoha úšklebků. „Tesseract je jen schránka, uchovává v sobě jeden z kamenů nekonečna, přesněji řečeno kámen prostoru. Nemáte ani tušení s čím si zahráváte a co vlastně máte. Otevřít, obzvláště vzdáleně, portál pomocí něho je... složitý proces, který dokážou jen některé rasy ve vesmíru."

„Proč nám tohle neřekl už Thor, když tu byl?" zajímal se Banner.

„Pokud jste ho viděli a měli možnost s ním mluvit, určitě jste i při vaší inteligenti měli možnost postřehnout, že to nebude zrovna vášnivý čtenář. Thor je bojovník. Nicméně nepochybuji, že by vás před Tesseractem nevaroval a nechtěl jej vzít zpět na Ásgard." Naklonil hlavu mírně na stranu až mu černé havraní vlasy napadaly do očí.

„Bingo" ozval se Stark s pohledem na Furyho, který mu to oplatil zlostným pohledem.

***

Všichni tři se společně přesunuli do jiné místnosti, aby mohli dál hovořit v soukromí. Boha lsti mezitím nechali na nemocničním lůžku hlídat hned několika agenty. Ten bez hnutí seděl na svém místě a dobře se bavil jejich nejistým pohledem, zatímco se jim mlčky vysmíval do tváře. Kdyby chtěl, neměli by proti němu sebemenší šanci. Důvod ale neměl. Na rozsáhlejší boj, byla jeho zranění stále citelná a také, pokud ti pozemšťané říkali pravdu a bojovali po boku Thora, doufal jim mohl alespoň částečně věřit...

„Vše, co říká může být lež." Ohradil se ihned po příchodu do místnosti velitel Shieldu.

„Ale co když ne, co když říká pravdu? Chceme to riskovat? Není způsob, jak kontaktovat Thora abychom znali pravdu a pokud nelže, tolik času zase nemáme. Nevypadal, že by chtěl bojovat." Bruce si posunul brýle na nose a sedl si na jednu z volných židlí.

„Bruce má pravdu. Jak poznáte zločince od oběti Fury? Jeho zranění zrovna nevypovídají o tom, že tam kde byl, by si užíval Wellness pobyt." Založil Stark ruce na své hrudi.

„A taky pokud nelže. Určitě si Ásgard a Thora nechceme poštvat proti sobě tím, že uděláme něco jejich princi." Přisadil si ještě Bruce.

Nick Fury jen přešel k vysokým oknům budovy a zadíval se ven. Neřekl ani slovo, snad si stále v hlavě přebíral jejich slova a zkoumal jejich argumenty. „Pokud je tím, kým tvrdí, ať už na jakékoliv straně barikády, nemáme moc prostředků nebo agentů, kteří by ho mohli zastavit, pokud by se o něco pokusil a jak říká doktor Banner, zavřít ho do cely by nebylo z naší strany moudré, protože proti sobě nechceme poštvat Ásgard a Thora. Pak tedy moc jiných možností ale nevidím." Zadíval se urputně na Tonyho.

„Co?" Miliardář přelétl pohledem z Furyho na Bannera a zpátky. Nejspíš byl příliš unavený na to, aby mu ty souvislosti došli v tak krátkém čase. „Oh nee... ne to ne. Nebudu nikomu dělat chůvu Fury!"

„Pokusíme se nějak spojit s Thorem, zabezpečit Tesseract a vše co budeme moc. Ale pokud jde o něho. Musí ho mít někdo pod dozorem. Do cely ho zavřít nemohu a nevím o jiné budově v New Yorku, která by měla tak silný zabezpečovací systém Starku." Leč se tvářil Fury zcela vážně, důsledný pozorovatel by v jeho tváři zahlédl nepatrné známky škodolibosti.

„Co si ještě zkusit promluvit s ním? Určitě sám zná způsoby, jak se spojit s Thorem? Nebo co udělat s tou krychlí." Stark se opřel dlaněmi o stůl a sledoval jeho masivní desku.

„No, zdál se být už celkem v pořádku, tedy to můžete brát jako svůj domácí úkol Starku" ušklíbl se Fury a spěšně opustil místnost.

„Tony, vím že se ti to nelíbí" rozmlouval k němu jeho přítel uklidňujícím tónem „ale Fury má pravdu, někdo ho na očích mít musí a zároveň..."

Opravdu... k čemu se to zase připletl. Promnul si oči a jen nepatrně přikývnul, tedy Bruce raději vstal ze svého místa a opustil místnost také. Miliardář ještě dlouho zůstával v tichu místnosti v nehybné poloze. Ten oblek mu byl záchranou tak jako prokletím a teď měl díky němu na krku boha z dávných mýtů, který hovořil téměř o konci světa. To mu na klidu moc nepřidávalo.

„Zvedej se, půjdeš se mnou" vkročil sebejistě zpátky do místnosti „a vy tu jen tak nestůjte a sežeňte mu něco na sebe." Otočil se čelem k několika agentům, kteří jen mlčky přikývli a urychleně opustili místnost. „No, nebo ne" poznamenal hořce do prázdna, protože když se vrátil pohledem zpátky k bohu lsti, který mezitím vstal, zjistil že je oblečen v téměř totožném oblečení jako on sám, jen celý v černém.

„Co jsi zač? Nějaký čáryfuk?" ušklíbl se Anthony.

„Říká se tomu magie." Vrátil mu stejným tónem Loki.

„Říkej si tomu, jak chceš. Takže, víš o JAKÉMKOLIV způsobu, jak kontaktovat Thora nebo tak?" Stark si zatím posbíral své věci ze stolku, kde je nad ránem odložil.

„Ano jistě. Vím o dvou. Jeden už jsem zkoušel a druhý předpokládám mi nebude umožněn." Sledoval pozemšťanovo jednání s neurčitým výrazem.

„A to je?" věnoval mu konečně Anthony svůj pohled.

„Za pomoci Tesseractu."

„Aha" řekl si spíš pro sebe. Trefa, Tesseract mu nikdo, zejména Shield v čele s Furym, jen tak nepředá. Už vůbec ne kvůli Tonyho klidu. „Jdeme" kývl na něho hlavou ke dveřím kam se sám rozešel.

„Kam?" Loki ho dlouhými kroky následoval.

Anthony si jen těžce povzdechl. „Ke mně, protože jak se zdá jsi pro Shield zapeklitým případem, kterého se rádi snadno zbaví."  Schválně to říkal ve svém rozhořčení dostatečně nahlas, aby to slyšelo co nejvíc lidí. Ne, že by mu to v něčem pomohlo.

„Co bude s Tesseractem?" nenechal ho bůh lsti na chvíli v klidu.

„Zabezpečí ho."

„Kolik toho víte o Kamenech nekonečna?" pokračoval další otázkou a neodpustil si u toho úšklebek.

„Bohužel, tenhle předmět jsem na MIT neměl." Loki hloupou Starkovu poznámku, které způli nerozuměl přešel jen dalším ušklíbnutím.

„Kámen prostoru, čerpá svou energii z vesmíru. Nelze jej zničit nebo ... zabezpečit. Dokáže jej ovlivnit jen jemu podobná energie nebo z části některé z magických rituálů."

O Anthonyho se pokoušela bolest hlavy. Začínal chápat, jak se cítí lidé, kteří nechápou, o čem on sám mluví a on jim dává zdlouhavé přednášky s důrazem na jejich neschopnost. Až k jeho autu už došli mlčky, za což byl opravdu vděčný.

„Tohle je váš způsob přepravy?" udivil se Loki.

„Znáš lepší?" Tony mezitím nasedl a čekal až tak učiní i jeho veličenstvo.
„Dokážu se teleportovat za pomoci magie. Ale na Ásgardu se běžně využívají koně." Napodobil Tonyho jednání a úspěšně se připoutal.

„Teleportovat se neumím a tohle je rozhodně rychlejší a pohodlnější než kůň a buď už prosím - alespoň na chvíli ticho." Otočil klíčkem v zapalování a za tichého mručení motoru se rozjel.