Broken [1D]

|~1~|

"Koukej se vrátit, Smithová!", křiknul po mě Mark, mezitím co já utíkala dlouhou chodbou, pryč od nich.

"Zastav nebo tě to bude fakt bolet!", křiknul Daniel. Zaběhla jsem za roh a tam jsem se schovala. Prosím, ať mě nenajdou. Prosím... Naštěstí jen proběhli. Oddychla jsem si a vylezla. Tohle bylo o vous.

"Sis fakt myslela, že zdrhneš?", ozval se hlas z poza mých zad. Otočil jsem se a začala couvat, když jsem spatřila Joshe.

"Slituj se", špitnula jsem, narážejíc na zeď.

"Proč bych to dělal?", zeptal se a opřel se rukou vedle mé hlavy.

"Neubližuj mi, Jou. Prosím...", zaškemrala jsem. On se zasmál a uchopil mou tvář mezi své prsty.

"Auu...", fňukla jsem.

"Nekňuč a radši mi řekni, jaký to je být tak odporná?", zeptal se mě. Já neodpověděla a jen na něj koukala. Proč mi to dělá?

"Co jsem ti udělala?," popotáhnula jsem.

"Kurva odpověz!", okřikl mě a vrazil mi pěst do břicha. Já popadla dech a rozbrečela se.

"Co špekoune? Mluv!", zavrčel a mou tvář zmáčknul ještě hrubějším způsobem.

"Nech toho, prosím...", vzlykla jsem.

"Seš jak buřt, všichni jsou jak kost, ty jenom jako buřt. Ufňukánek první třídy že?.
Ale oni jsou alespoň hezcí, za to ty seš
potrat", pošeptal mi do ucha.

"Kdybych byl tvoje máma, tak tě vyhodim nikam do popelnice, protože ty si lásku nezasloužíš", řekl mi do očí. Cítila jsem, jak mi cukají rty a mé srdce buší čím dal rychleji. Do toho díky bohu zazvonilo. On mě tedy pustil a ušklíbl se na mě. Poté odešel.

"Nemůžu za to, jak vypadám!", křikla jsem.

"A kdo jiný za to asi tak může?", zeptal se a dal ruce v bok.

Tak, tady máme první kapitolu. Je taková nic moc, ostatně jako bývají všechny první kapitoly. Trochu kratší, ale to snad nevadí. Doufám, že se líbila! Za nějakou tu hvězdičku nebo koment bych se nezlobila, vaše C*

<3