Broken [1D]

|~17~|

Věnováno Česko-Irskému 'skřetovi' <3

Právě sedím ve svém pokoji na své posteli. Na notebooku mám puštěnou hudbu a přitom dělám úkol, tedy naštěstí už pouze dodělávám. V tom uslyším bouchnutí dveří. Vždyť je teprve šest to už je Sofie doma? Odložím sešit vedle sebe a postavím se.

,,Car jsem doma." slyším Sofie hlas ze zdola a tak se vydám za ní.

,,Ahoj co ty tady tak brzo ?" zeptám se nechápavě.

,,Já ti to včera neřekla ? Ježiš, jsme dneska pozvaný k Horanovým na večeři." sdělí mi.

„Aha no neřekla,ale to je jedno. V kolik tam máme být ?" pousměji se. Stejně chci ještě jednou Niallovi poděkovat za to jak se mě zastal a zároveň asi i omluvit že kvůli mě byl nejspíš po škole co jsem slyšela.

,,V sedm." odpoví načež já přikývnu a vrátím se tedy do pokoje. Dodělám si úkol a poté se jdu převléct. Nakonec si obleču bílé tričko, které ležérně zastrčím do černé sukně. Poupravím se trošku, abych nevypadala nějak blbě a poté už se Sofii vyrazíme.

,,Ahoj tak pojďte dovnitř." usměje se Maura když otevře dveře od jejich domu a my jí opětujeme pozdrav a s radostí vstoupíme do tepla domu. Venku už je totiž docela zima. Možná jsem si na sebe měla vzít víc, ne jenom mikinu. Dnes je fakt dost chladno.

,,Bobby je v kuchyni." usměje se na nás a tak jí tam tedy následujeme. Projdeme prostorným obývákem až se ocitneme tedy v oné kuchyni. Přivítáme se is Bobbym a poté sedneme ke stolu tak, že vedle mě je volné místo,asi tady bude sedět Niall.

„Niall se ještě učí." pousměje se Maura. Niall a učit jo? No třeba ho podceňuju.

,,Takhle večer? No je to šikovnej a milej kluk." pokýve uznalecky hlavou Sofie a poté na mě mrkne. Sakra to asi naráží na ten večer po párty co? Doufám,že Horanovi nevědí jak moc jsem byla opilá.

,,To sice je,ale normálně se takhle neučí. Jenže dneska byl poškole a dokonce nám i volala ředitelka. Takže si to žehlí. Občas zapomínám že už je vlastně dospělej a chovám se k němu jako k dítěti." uchechtne se opět Maura.

„Jo tak to já mám u Car stejně. A co provedl, že vám dokonce volala ředitelka?" zeptá se nechápavě Sofie.

Sakra ještě má kvůli mně Niall průšvih.

,,Popral se s jedním klukem ve škole.Prostě mu vrazil. Poslední dobou mi přijde, že dost blbne, minule se vrátil z jedný párty až pozdě potom co měl a my už jsme o něj měli celkem i strach, už nevím co sním a tímhle to ještě doťal." 'přidá se do jejich konverzace Bobby a já tu jen sedím se špatným svědomím.

„No tak to bych do něj opravdu neřekla a víte proč se poprali ?" položí Sofie další otázku načež oba manželé zakroutí hlavou. Fajn Car třeba to ještě můžeš zachránit.

„Já jo." řeknu a najendou se na mě stočí všechny jejich pohledy, které mě vyzývají abych pokračovala. Trošku si povzdechnu,ale nakonec začnu mluvit.

„Niall se mě totiž zastal. Jeden kluk, Nik, na mě měl nějaký nevhodný narážky o tom jak jsem sexy a tak a dokonce mě začal tak trochu ochmatávat, ehm a když to Niall viděl tak mu zkrátka jednu vrazil. Nebuďte na něj naštavní. On je fakt skvělej kluk a nepral by se pronic za nic. Já mu vlastně dlužím velký díky protože sama bych proti Nikovi nezmohla nic a to jak přišel pozdě po tý párty......to taky byla moje vina. Víte trochu jsem se opila, dobře trochu víc a on mě odvedl domů kde mi pomohl se převlíct a tak. Protože sama bych domů určitě netrefila."dovysvětlím zatímco si hraju s rukami v klíně. Sofie na mě kouká zároveň trochu vystrašeně,ale zároveň tam vidím i jistotu píchu vemě.

„Proč jsi mi neřekla nic o tom Nikovi. Udělal ti něco?" starost však vyhrála..

„Neboj Sof nebylo to nic vážnýho,ale příjemný úplně to taky nebylo." věnuji jí úsměv, že to myslím opravdu vážně a ona tedy přikývne.

,,To jsme nevěděli, on nám nic takového neřekl. Já si s ním o tom pak promluvím to jsem na něj vlastně i pyšnej když vím tohle." usměje se Bobby,

,,To teda, no tak já jdu asi nandavat. Car dojdeš pro Nialla prosím ?" zvedne se Maura od stolu a já jí následuji.

,,Nahoře, poslední dveře vlevo." sdělí mi ještě cestu k Niallovu pokoji a tak se tam vydám. Zastavím se u jeho dveří a odohodlám se zaklepat, jenž mě v tom přeruší hlas linoucí se právě z jeho pokoje.

,,We made a fire went down in the flames We've sailed an ocean and drowned in the wave

Built a cathedral but we never prayed We had it all, yeah

and we walked away

Point of no return

Now it's just too late to turn around I tried to forgive you

But I struggle 'cause I don't know how

We built it up so high

And now I'm falling

It's a long way down

It's a long way down

from here..." zaposlouchám se do jeho hlasu. Páni zpívá nádherně Takhle zní jeho hlas ještě stokrát líp než při normální mluvení. Jsem z jeho hlasu tak řekla bych omámená, že jen stojím za těmi dveřmi a probudí mě až když se právě ty dveře otevřou. Střetnu se tváří tvář s Niallem, který se zdá být trochu překvapený.

,,Odposloucháváš mě ?" nahodí však hned jeho úšklebek a ramenem se opře o futra.

,,N-ne já jen..jen mě mamka pro tebe poslala a a já slyšela tvůj hlas. Zpíváš krásně." trošku ze sebe vykoktám.

„Děkuju." usměje se,ale přesto mi příjde že jeho oči jsou smutné.

,,Ehm co to bylo za písničku ? Tu jsi složil ty?" zajímám se.

,,No........vlastně jo." promne si nervózně zátylek.

,,Byla hezká,ale trochu smutná. Děje se něco ?" zeptám se starostlivě. Vím, že minule když jsem se zajímala o to co ho trápí tak byl dost nepříjemnej, ale přesto jsem se prostě zeptat musela.

,,Ale nic, pojď jdeme se teda najíst." změní téma, zavře dveře a začne procházet kolem mě. Ale mně to nedá a chytnu ho za paži takže se na mě opět obrátí.

,,Opravdu?"

„Jo, proč si myslíš že se něco děje?" pozvedne obočí a snaží se vypadat tvrdě, koneckonců jako vždy.

,,Tvoje oči.Prozradí toho dost." pokrčím rameny. Až pak se modlím aby to neznělo jako moc velké klišé.

,,Hele nic se neděje, to už je dávno a já na to nechci myslet. Jdeme. Kdo tam bude první?" nahodí uličnický výraz a tím mě stejně nakonec odměkčí. Než stihne cokoliv udělat tak se rozeběhnu a on se hned vydá za hlasitého smíchu za mnou. Takhle doběhenme až do kuchyně i když on mě dost brzo dohnal. I přes to mi pořád vrtá v hlavě otázka.

Co se mu kdy stalo?

Čuskyyy, chtěla bych moc poděkovat za +200★, strašně moc si toho vážím, a mocinky děkuju, vaše C*

<333333