|~6~|

66 17 6
                                    

,,Tak hotovo." oddechnu si nahlas když vložím do skříně poslední černé tričko a mám tím svůj pokoj vybaven. Knížky mám v poličkách, hygienu v koupelně, oblečení ve skříni zkrátka je teď vše tam kde má,ale ještě si chci koupit nějaké ozdoby. Znáte to, různé takové ty nápisy na zdi a tak. Miluju tyhle věci. I v Praze jsem toho měla plný pokoj,ale vzala jsem si sebou opravdu jen ty nejoblíbenější věci protože jsem si řekla, že si tady koupím nové. Jsem celkem ráda, že už mám vybaleno vše potřebné. Domem se ozve zvonek. Sakra to už jsou čtyři ? To bude Liam. Rychle do ruky čapnu menší tašku přes rameno, do které hodím klíčky mobil a peněženku a seběhnu dolů, kde otevřu dveře.

„Ahoj." usměje se na mě vysoký hnědooký kudrnáč a obejme mě na přivítanou.

„Ahoj." oplatím mu úsměv a vylezu ven k němu zabuchujíc za sebou dveře.

„Následuj mě,Starbucks je tady za rohem na konci ulice." pokyne mi rukou a nahodí hlas nějakého průvodce načež já se zasměji.

,,Ten Londýn se moc nezměnil, od té doby co jsem tady byla naposledy." usměji se zatímco se tedy procházíme ulicí.

„Nezměnil, je pořád stejnej. Jaký to je se sem vrátit po tolika letech ?" zajímá se.

„Já ti ani nevím je to takový.......nějak to moc neprožívám. Asi bych měla, možná časem." pokrčím rameny.

Než dokrčím ramena Liam otevře dveře a pustí mě první dovnitř. Já tak tedy s poděkováním učiním.

„Co si dáš ?Já nám objednám a ty zatím jdi najít místo." zeptá se.

,,Vanilkové latté." odpovím. Nic jiného zde pomalu nepiju. Jo ještě horkou bílou čokoládu,ale na tu ještě není dostatečná zima. On s úsměvem přikývne a já se tedy vydám ke stolu na jehož jedné straně je menší gaučík a na druhé jsou tři židle kolem něj. Sice jsme jenom dva,ale tohle je jediný volný stůl tady. Usadím se tedy na gaučík a čekám. Po chvilce už si to ke mně Li míří.

,,Prosím madam."opět se na mě Liam uculí tím jeho úsměvem a postaví přede mě kelímek s nápisem Car a srdíčkem.

„Děkuju, kolik ti dám ?" zeptám se a začnu vytahovat peněženku.

„Nech to bejt já tě pozval." mávne nad tím rukou.

„Ale Lii..." povzdechnu si.

„Žádný ale, prostě jsem tě pozval." koukne na mě přísně.

„Tak děkuju, příště platím já." usměji se a peněženku tedy uklidím do kabelky.

,,No to si ještě rozmyslím,ale radši mi pověz co je u tebe nového opravdu jsme se neviděli spoustu let. "popožene mě a tak se dám do vyprávění. Povyprávím mu jak od nás táta odešel a mamka si našla tuhle práci díky který jsem tady v Londýně.

Bohužel jsem mu lhala s tou matkou, nechci hned na něj něco házet, nechám tomu čas.

Pak se dal zase do vyprávění on. Vyprávěl mi o mamce, o tátovi o tom jak se seznámil s klukama a tak. Zkrátka si opravdu asi hodinu nepřetržitě povídáme a máme si co říct. Já vám říkala že jsme bývali dobří kamarádi a očividně to mezi námi zůstalo. Asi zhruba po té hodině se otevřu dveře od Starbucks a dovnitř vejde čtveřice kluků. Ihned poznám o koho se jedná navíc oni okamžitě zamávají Liamovi a poté si jdou k pultu objednat než se rozejdou k nám. Opět na sobě cítím blonďákův modrý pohled,ale snažím se ho ignorovat.

,,Čau Li, představíš nás ?" pozvedne obočí ten, který předpokládám že je Zayn.

,,Jasně takže tahle kráska je Car, chodili jsme spolu do školy a pak i do první a druhé třídy. Car tohle jsou moji nejlepší kamarádi. Zayn, Harry, Louis a Niall." představí nás navzájem. Všichni se na na mě usmějí až tedy na Nialla.

Prej, že je milej aby dostal holky do postele. To bych teda chtěla vidět. Nebo se mu asi prostě nelíbím což bych se ani nedivila.

,,Můžeme si přisednout?" zeptá se Harry a Liam na mě stočí svůj pohled, jakoby mi to mělo vadit.

,,Jasně pojďte." usměji se a tak se nakonec na gaučíku ocitnu mezi Louisem a Liamem přičemž Zayn a Niall si sednou naproti nám na volné židle. Ještě, že jsem zabrala stolek s tolika místy.

,,Takže ty jsi u nás na škole nová ?" zajímá se Louis, který následně upije ze svého kelímku.

,,Jo, vlastně jsme se sem zpět přestěhovaly teprve včera." uchechtnu se.

,,A odkud ?" zajímá se pro změnu Zayn.

Příjdu si jak u nějakého výslechu,ale tak chápu, že je asi zajímá něco o mě když mě neznají.

,,Z Prahy." odpovím.

,,Ty jsi tam studovala ?" je to vlastně poprvé co se ozve Niallův hlas a mně přejede trochu mráz po zádech.

„Jo studovala." uchechtnu se.

„No a jak se ti líbí u nás na škole ?" optá se Harry.

„Celkem dobrý zatím. Akorát už jsem si teda stihla udělat minimálně jednu nepřítelkyni, Lýdii." pokrčím rameny. Všimnu si jak se na mě Niall opět se zaujetím zadívá. Co mu jako je ?

„Bože o tý mi ani nemluv. Je strašná. Fakt že jo, pořád se nám všem snaží dostat do kalhot." zakroutí nechápavě hlavou Liam.

„Jo to jsem zjistila. Viděla totiž jak si mě srazil a pak mě obejmul a tak se mě hned optala jestli se s tebou znám. No a pak od Char, to je jedna holka od nás ze třídy jsem zjistila, že po vás všech jede a že se nemůže smířit s tím že jí nechcete a prej od vás odrazuje všechny holky, které se k vám jenom přiblíží. Takže je vlastně pro mě dost nebezpečný bejt tady teď s váma." všichni se začneme smát a dokonce i Niall. Musím říct že když se usmívá nebo se směje vypadá i dost roztomile.

„Tak to jsme poctěni že pro nás riskuješ." uchechtne se právě Niall, že by už začal konečně normálně komunikovat?

,,To je dobře." uchechtnu se a poté si stoupnu.

„No Li, děkuju za kafe a vás jsem ráda poznala, ale musím jít nakoupit a uvařit takže se mějte." mávnu na ně přehazujíc si taštičku přes rameno.

,,Mám jít s tebou ?" zeptá se Liam, který hned stojí.Je fakt milej.

,,Ne to je v pohodě." usměji se na něj a
on mě tedy na rozloučenou obejme.

,,Tak zítra ve škole ahoj. "řekne a já přikývnu.

„Ahoj kluci." mávnu i na ostatní, kteří mi jednohlasně rozloučení oplatí a poté se k nim otočím zády přičemž stále cítím jejich pohled na mě. A nevím proč,ale zkrátka cítím že obzvlášť Horan mi čumí na zadek, prostě to cítím.

A jelikož já jsem vždy ráda provokovala schválně jím při odchodu trošku kroutím ale ne zase moc. Pak už jsem jen došla nakoupit, doma jsem uvařila a večer si popovídala s ošetřovatelkou, která se samozřejmě ptala jak jsem se měla první den. Když jsem večer ulehala do postele jediné na koho jsem však myslela byl Niall.

Příjde mi tajemný, možná to je tím, že se ještě moc neznáme třeba toho o něm časem zjistím víc a ty jeho pohledy mi také příjdou trochu zvláštní.Nepřišel mi jako kluk, který by střídal holky na počkání nemohu si pomoc ale opravdu na mě tak nepůsobil. Vlastně nikdo z nich na mě nepůsobil nějak extra negativním dojmem. Neříkám, že Char nevěřím ale třeba to co se o nich celkově povídá a obzvlášť o Niallovi není pravda. Pomluvy vždy existovaly, existují a existovat budou. Co když si někdo zkrátka jen vymyslel, že má Niall holky jen na sex. Třeba je to normální milý kluk.

Broken [1D]Kde žijí příběhy. Začni objevovat