Broken [1D]

~Prolog~

Šeptání a smích, který byl na každém místě, kde se moje osobnost objevila. Přesně tohle mě přivádělo k šílenství. Přitiskla jsem si učebnice na následující hodinu k hrudi a zrychlila. S nabýváním na rychlosti rostla i hlasitost pomluv šířených o mně. Nakonec jsem se rozeběhla a schovala se za roh. Třída, kde jsem měla mít matematiku, byla ve výše položeném poschodí. Nezbývalo mi nic jiného, než projít dvě patra se stejnou atmosférou. Všichni bedlivě sledovali každičký pohyb, který jsem uskutečnila, někteří snad doufali, že zakopnu a ztrapním se, ještě více si poškodím svou, už takhle příšernou, pověst na škole.

Ahojky! Ano je to trochu krátké, ale věřte mi že to bude lepší, děkuji za každé přečtení, a samozřejmě velké dík za hvězdičku, nebo komentík, určitě můžete doporučit, kamarádkám/kamarádům, co mají rádi 1D, děkuji moc, vaše C*

<3