Broken [1D]

|~25~|

„Ahoj holky." usměje se Niall, který nám otevře dveře. Oplatíme mu pozdrav a na jeho pokyn vlezeme dovnitř.

,,Čau holky." ozve se sborově z obýváku zbytek kluků se kterýma si samozřejmě hned jdeme vyměnit obětí.

,,To jsme tady takhle všichni ?" zeptám se trochu překvapeně.Myslela jsem, že to bude větší párty.

,,Jo chtěl jsem to oslavit jen s lidma, které mám rád." odpoví mi na mou otázku blonďáček a já na něj přemístím svůj pohled. Chvíli si jen tak bezdůvodě koukáme do očí než chápavě přikývnu.

,,Ale neboj sranda bude. Pití máme dost." zasměje se Louis a už běží do kuchyně nám nějaké to pití nalít. A tak než se naděju už v sobě mám jeden panák něčeho co ani nevím co je.

„Fajn další otázka. Kdy jsi si měla vybrat s kým znás se musíš vyspat kdo by to byl ?" zeptá se zvědavě již dost opilý Louis Char, která je na tom o poznání lépe než on. Vlastně každý je na tom o něco líp než Louis. Niall pije víceméně jenom pivo, protože mu nic jinýho nechutná, Liam moc pít nemůže protože zítra ráno jede s rodinou někam pryč, Zayn často chodí kouřit ven takže z toho vzduchu vždy trochu vystřízliví a Harry už je taky trochu připitý,ale pořád v nějakých mezích. A my s Char si na to pití moc nepotrpíme.

„Co to je za blbou otázku ?" zasměje se Char.

,,Notaj musíš odpovědět nebo tě sežre Kevin." zadrmolí Louis na námitku.

Cože jakej Kevin ?

„Louisi Kevin je holub a ještě ke všemu plastovej." namítne se smíchem Zayn.

,,Ale stejně jí může sežr-at." namítne již červený Louis.

„No tak já myslím, že je asi čas to tady zabalit. Stejně už je skoro jedna ráno. Necháme Louise spát u tebe ?" koukne tázavě Liam na Nialla, ten přikývne. Kluci tak Louise odvedou do pokoje pro hosty kde on podle mě hned usne tím jak byl opilý.

,,Tak lidi bylo to skvělý, ale já už musím jít." povzdechne si Liam, který si začne nazouvat boty.

„Já už to asi taky zabalím." přidá se k němu Zayn.

,,Já jdu taky." přikývne Char.

,,Jo počkej tak jdeme." usměji se na ní.

„Pomož Niallovi s úklidem. Já jí doporovodím neměj strach." usměje se Harry. Přemístím pohled na Char, která přikývne a tak souhlasím i já. Sice nejsem moc nadšená, že tady budu s Niallem sama, možná trošku, ale co s tím nadělám. Než se tedy naději všichni se s námi rozloučí a odejdou.

„No tak co je potřeba udělat ?" zeptám se ho tedy.

,,Asi jdeme naskládat nádobí do myčky." sdělí mi a tak se tam vydáme. v tichosti tedy naskládáme vše špinavé nádobí do myčky a celkově poklidíme kuchyň která naše řádění odnesla asi nejvíc. Jako poslední uklidím zbytek výborného dortu do ledničky a je hotovo.

„Děkuju za pomoc." trochu plaše se na mě usměje. Proč mi přijde, že to je teď mezi námi takové divné? Jakoby mezi námi bylo spoustu nevyřčených věcí.

„Není zač. Počkej ještě ti musím dát dárek." dojde mi najednou, dojdu tedy pro obálku ve, které mám schované ty vstupenky.

,,Tak všechno nejlepší." potřesu mu rukou a vtisknu mu pusu na tvář než mu obálku předám.

„Páni děkuju to je super. Už kolik let se tam chystám,ale kluci tam nikdy jít nechtěli a mně se tam samotnýmu taky nechtělo." usměje se a zdá se, že má opravdu radost. Dokonce mě ještě obejme.

,,Není zač. No máš tam dva lístky tak vem někoho sebou." pokrčím rameny a chci si odnést kabelku zpět na botník jenže mě v tom zastaví jeho hlas.

,,Půjdeš tam semnou ?"

,,Já ?" otočím se na něj zpátky.

,,Ne soused."protočí se smíchem očima.

,,No...já myslela, že vezmeš třeba Lýdii nebo někoho...." kousnu se do rtu.

Sakra už je tady zase to téma.

,,Prosím nezačínej s tím. Já tam chci jít s tebou. Jsi jediná holka se kterou chci někam jít. Protože si jediná holka, která pro mě něco znamená. Já...už to nechci tajit nebo skrývat." tím co řekne mě naprosto zaskočí.

„Jsi opilej,nevíš co říkáš." věnuji mu smutný úsměv a jdu do obýváku.

,,Nejsem opilej a ty to víš. Moc dobře si uvědomuju co říkám." zastaví mě a chytne za ruku. společně se posadíme na gauč.

„Tak proč jsi líbal Lýdii?" zeptám se a aniž bych chtěla už opět pomalu cítím slzy hrnoucí se mi do očí.

„Já......já jsem chtěl na tebe zapomenout. Chtěl jsem zapomenout na to jak jsme se tehdy v noci u tebe líbali. Bál jsem se toho co jsem k tobě začal cítit. Já už se nikdy zamilovat nechtěl." povzdechne si. Kouká mi do očí a já vím že to co říká myslí vážně.

,,Proč ?" zeptám se a snažím se neřešit přesně to, že vlastně řekl, že se do mě zamiloval.

„Vlastně ze stejnýho důvodu jako proč jsem se k holkám choval tak jak jsem se choval. Víš měl jsem přítelkyni. Jmenovala se Brooklyn. Já jsem jí miloval a myslel jsem si že ona mě taky. Dělal jsem pro ní první poslední a pak jsem zjistil, že mě podváděla. Tenkrát mě to zničilo. Slíbil jsem si, že už se nikdy nezamiluju, že si s holkama budu prostě jenom užívat. Proto jsem se choval tak jak jsem se choval. Jenže to jsem nemol vědět, že pak se objevíš ty a...všechno změníš." nakonci se přeci jen trochu pousměje. Moje srdce buší dost rychle Já,já tohle prostě nechápu.

„Byla to blbka Nialle. Zapomeň na ní."pohladím ho povzbudivě po zádech, na nic nečekám a přitáhnu si ho do obětí. Zkrátka cítím, že to potřebuje.

„Jsem ráda, že jsi mi to řekl. Zítra s tebou na ten fest půjdu ráda." věnuji mu ještě úsměv.

Jsem ráda, že konečně vím pravdu. Ale jak to teď mezi námi vlastně je ?