I Love You [vmin]

Nevzdám se?

Jin's pov:

,,Můžu se zeptat, proč jste se rozešli?" zajímalo Juna. Nechci mu odpovídat. Navíc co bych mu řekl? Že je to kvůli mé minulosti, do které patří i on - Jun? Že Namjoon prostě nechce být s někým, kdo kdysi šukal levný děvky a sám si jednu koupil? Že Namjoon nechce být s někým, kdo pomáhl vrahovi? Ach jo, Joon mi tolik chybí😭 Jun si mojí mlčenlivost vyložil, že se zeptat nemůže a že to má co dočinění s ním.
,,Promiň," špitnul.
,,To je jedno," jedno to není. Ztratil jsem někoho, koho miluju na celym světě nejvíc - zemřel bych pro něj... A teď jsem o něj přišel... Chce se mi brečet. A asi to na mě bylo poznat, jelikož Yoongi řekl naprosto nečekanou větu: ,,Nesmíš se ho jen tak vzdát!"
,,A co mám jako dělat??" já se ho nevzdávám, jen prostě chápu, že Namjoon nechce být s někým jako jsem já. Yoongi nevěděl, co odpovědět a tak jsme zase mlčeli. Už jsem chtěl odejít, ale ten debil mě prostě musel zastavit, že?!: ,,Mám nápad!" vypískl. Ježíši... ,,Jaký?" ne že by mě to zajímalo...
,,Každý z nás má nějakou minulost, co kdybychom uspořádali nějaké setkání a vše si tam pověděli? Třeba by tě pak ten tvůj přítel pochopil a mohli bychom tam vzít Taeho, Jimina a ostatní." překvapením jsem lehce otevřel pusu, hned jsem jí ale zavřel. Musím uznat, že je to fakt dobrý nápad... jen nevím jestli jsem připraven říct to i Taehyungovi, Jiminovi a všem ostatním.
,,Každý bychom tam mohli říct svůj životní příběh." dodal ještě. Páni Yoongi je nějakej smartman či co? Líbí se mi jak přemýšlí. Namjoon je taky hrozně chytrej. Já teda ne, jsem spíše simple-minded. Ke štěstí mi stačí jen on. A ano teď jsem nešťastný... a asi už budu nešťastný do konce svého života. Ale jak říká Hobi - naděje umírá poslední, takže se náš vztah pokusím aspoň zachránit. A taky se celkem těším až nám Tae řekne svůj příběh. Zajímalo by mě totiž, co se vlastně stalo. Yoongiho příběh bude určitě také zajímavý a hlavně zamotaný, stejně takový bude asi i Jungkookův. Junův už znám.
,,Až mě pustí z nemocnice, vše zařídíme, do té doby můžeš zůstat u nás." usmál se. Přikývnul jsem.
,,No ne Yoongi hyung, ty se usmíváš, že by se u tebe objevily pocity?"
,,Drž hubu," zavrčel. Jungkook a Jun se rozesmáli. Nechápu, co je na tom vtipného. Asi to k smíchu je, ale to bych je musel znát.
V nemocnici jsme strávili ještě další půl hodinu, pak ale přišla sestřička, že Yoongiho musí vzít na vyšetření, takže jsme se rozloučili. Dal nám klíče a vyrazili jsme k nim domů. Ovšem ještě předtím jsme se zastavili u nás. Zaparkoval jsem auto a zbytek jsme došli pěšky. Kluci se trochu divili, ale já jim to vysvětlil, tak že to auto je naše jakože moje a Namjoonovo. Nechci si ho nechávat... Ať si ho klidně nechá on. Já si kdykoliv můžu koupit nový.
Jejich dům je celkem nice jakože hodně nice. Mají to tady sladěné spíše do tmavých barev, což není zrovna můj styl, ale i tak je to tu moc hezké a navíc taky útulné.
,,Můžeš spát u Taeho." prohodil Jungkook. U Taeho? ,,Klidně," konečně zjistím, kde ten rok a půl bydlel. Snad se tu o něj kluci starali dobře.
,,Můžeš si půjčit i nějaké jeho oblečení." doplnil ještě Jun se smíchem a zavedli mě do pokoje. Pamatuju si, že když Tae bydlel s rodinou, měl pokoj s jeho mladším bráškou. Byl sice laděný do modré barvy, ale kvůli nespočtu hraček, počmáraným stěnám, fotkám a dalším miliardy věcí, byl pokoj hodně barevný a šlo vidět, že v něm jsou dva bratříčkové. (Taky měl mladší sestru, ale ta - jelikož to byla holka - vlastnila svůj vlastní pokojík) Kolikrát když jsem k nim přišel na návštěvu, ptal jsem se jestli mu třeba ten bordel nevadí - nevadil. Mně třeba nepořádek vadí. Po Namjoonovi jsem pořád uklízel, většinou když něco rozbil - nemehlo jedno moje🥺 vlastně teď už to moje nemehlo není... Ježíš jak já bez něj přežiju??? Jsem na něj strašně zvyklej! Tak moc ho miluju. Já- z rozjímání nad Namjoonem mě vytrhl Jun: ,,Tady to je," otevřel místnost. Vypadalo to tu... no jako ve zbytku domu... tmavě, depresivně a celkem i strašidelně. Tak tady neusnu. Jsem hroznej strašpytel😬 Teda když mám u sebe Namjoona, tak se ničeho nebojím,... jenže on tu teď se mnou není a pravděpodobně už tu nikdy nebude když se mi budou zdát noční můry, něco mě vyděsí... nebo když se rozbrečím - jako právě teď. Ovšem slzy jsem ihned zahnal, protože jsem si uvědomil, že jsem vlastně u nich doma.
,,Kdybys cokoli potřeboval, jako doma." usmál se Jun. Úsměv jsem mu smutně oplatil. Jungkook se taky usmál, ale od něj to bylo spíše nucené. Ani se nedivím... prostě si představte, že s vaší druhou polovičkou přespíte u jeho ex a pak zase on u vás - regoval bych stejně, no možná i hůř, mám celkem výbušnou povahu. Ještě předtím než zmizeli z pokoje, jsem jim poděkoval. Oni se jen zaculili a řekli, že já pro ně udělal totéž a navíc jim to nařídil Yoongi. Asi deset minut jsem si to tady prostě jen prohlížel a prozkoumával různé šuplíky a poličky - no co, jen chci zjistit, kde Tae žil a jak moc se změnil. I když podle pokoje jeho osobnost asi neurčím, ale i tak xd. Celý den jsem se jen tak válel, projížděl YouTube a tak různě. Taky jsem si občas zašel pro nějaké jídlo. Na Juna a Jungkooka jsem za celý den nenarazalil, ale tak tenhle dům je hodně velký - asi i větší než ten náš. Teda náš... myslím tím ten dům, kde jsem bydlel s Namjoonem. Popravdě jsem ho vybíral já a taky jsem ho koupil, ale to je jedno ať si ho klidně nechá. Nicméně k večeru jsem uslyšel něco, co jsem fakt slyšet nepotřeboval - Jungkooka jak řve Junovo jméno a naopak. Ježíši Kriste! Mají návštěvu! Otevřel jsem šuplík u stolu a... vytáhl z nich sluchátka (Všiml jsem si jich když jsem to tady proštrachával xd) Kolem desátý skončili (jak to mohli dělat tři hodiny???). Jak to vím? Přišli za mnou do pokoje, samozřejmě už vysprchovaní a oblečení v pyžámku stejně jako já. Nic neřekli se tu jen stavili. Jo a Jun z nějakýho, mně neznámýho důvodu, udělal fotku. Nicméně usnul jsem se slzami v očích až kolem druhé ráno.

Hello my Dreamers,
Já vím celkem bad kapitolka...
Nemám teď na psaní moc času kvůli škole xd. Snad to chápete😅🤞
Nicméně už se pomalu, ale jistě blížíme ke konci, jelikož už to vidím tak na posledních 10 - 12 kapitolek. Ve skutečnosti to ale bude jedna velká kapitola rozdělená na několik malých a popravdě se na to moc těším a doufám, že vy taky😊

Vaše Sen💜