I Love You [vmin]

Nevěrná zlatokopka!

(💎 Upozornění: Následující obsah nemusí být příjemný osobám se slabšími povahami. Tento díl obsahuje sprostá slova, nechutné výrazy a spousty dalšího. 💎)

Jun's pov:

,,Nicméně vraťme se k tomu mému bráchovi,..." změnil jsem zase téma.
,,Co? Počkej to mi jako o Jiminovi neřekneš nic víc?!" vyjel na mě Jin.
,,Ne neřeknu, Minho a..." on mě nic nenechá doříct, debil jeden: ,,June, okamžitě mi pověz, co je Jimin vlastně zač!" zařval. Bože můj, fakt idiot! Idiot, kterého stále miluju🥰😔
,,Neřeknu ti to!" zakřičel jsem na něj.
,,Koupil jsem tě! Pamatuju si jak si mi říkal, že tě pořád týral! Tak mi koukej vysvětlit, kdo opravdu je Park Jimin!" vypadá vážně naštvaně, ale proč?? Vždyť: ,,Už ti kurva nepatřím! Nemusím ti nic říkat!" v tomhle mám jednoznačně pravdu! Už nejsem jeho!
,,Nepatříš mi, protože seš NEVĚRNÁ ZLATOKOPKA!" a v tomhle má pravdu zase on... Ale ve skutečnosti to tak není...
,,Nejsem žádná nevěrná zlatokopka!"
,,To vykládej někomu jinýmu," ušklíbl se. Debil fakt!
,,Nech si to aspoň vysvětlit!" stejně to nebude chtít slyšet, ale to je jedno.
,,A co jako? Že si vzal moje prachy a zmizel? Co na tom kurva chceš vysvětlovat?" jsem to věděl...
,,S tím tvým přítelem si šťastný, že jo?"
,,The fuck? Mluvíš z cesty... ale jo jsem s ním šťastnej..." jeho hlas se zase zklidnil, to jsem rád.
,,Opustil jsem tě, aby jsi byl šťastný..." zašeptal jsem.
,,Já jsem byl šťastný s tebou, ani nevíš jak moc si mi ublížil." vypadlo z něj.
,,Nebyl jsi se mnou šťastný... nelíbilo se ti, že pracuju pro mafiána." tou prací myslím... jo pár vražd mám na svědomí.
,,Jo nelíbilo se mi to, ale chápal jsem to a... a sakra já tě miloval a byl jsem s tebou rád!" zakňučel zoufale. Vážně mě miloval? To si nemyslím a i kdyby jo, já si ho nezasloužím. On je totiž dokonalej a zaslouží si někoho stejně dokonalého jako je on sám. Zlomilo mi to srdce když jsem od něj odešel, ale teď už mám taky svého pravého... musím mu pak napsat🥺
,,Ale s ním si šťastnější, že jo?" odpověď na tuhle otázku znám, ale i tak se musím ujistit. Musím se ujistit, že je o něj dobře postaráno.
,,Ehm no ano." zašeptal. To jsem rád... i když mě tak trochu bolí, že to nejsem já s kým je tak šťastný...
,,Tak vidíš... Já tě opustil, aby jsi byl šťastnější... Ty peníze jsem vzal, aby sis myslel, že jsem fakt zlatokopka a neranilo tě to tolik... ale očividně tě to ranilo hodně... Ty peníze stále mám... můžu ti je vrátit?" nebyl bych schopný je utratit... jsou jeho, jen jsem nechtěl, aby ho můj odchod tolik ranil. Se mnou šťastný opravdu nebyl... Já ehm... vraždil jsem... a pak jsem si kolikrát svůj vztek vybíjel na něm. Když si to tak uvědomuju teď si vztek vybíjím na Taehyungovi. Cítím slzy ve svých očích.
,,Neplakej prosím," přisunul se ke mně blíž. Já vím, že bych neměl, ale... pevně jsem ho objal a začal mu brečet do hrudi. Překvapilo mě, že mě objal nazpět.
,,Promiň, asi bych měl jít..." odtáhnul jsem se.
,,Je už pozdě... napiš někomu ať pro tebe přijede." on má o mě starost? Vždy byl na mě hodný a to i přesto jak jsem se k němu choval. Jen jsem přikývnul a vytáhnul svůj mobil.

Junhui
Ahoj😅 přijedeš pro mě? Jsem u ehmm jednoho kámoše😅

Čekám až odpoví... většinou mi odpovídá do několika vteřin... a taky se tak stalo...

Kookie🍄🫑
Ovšem a doufám že máš klíče jelikož já je nemám a doma nikdo není🙈🤔 takže sedím před barákem😅🙈

Junhui
Yoongi a Tae nejsou doma?🤔 Tak to je blbý... já klíče taky nemám😅

Kookie🍄🫑
Co budeme dělat?😅🥺

To bych taky rád věděl... možná... ,,Jine?"
,,No?"
,,U nás nikdo není a já a Jungkook nemáme klíče... nedostaneme se dovnitř... mohli bychom... ehm..."
,,Jo klidně..." čte mi myšlenky.