A Dream Meeting [SeongJoong] (Ateez) ✔️

13.

Ahoj!! Na obrázku Yunho :33

Když jsme dorazili, Vstoupili jsme do kavárny, která byla téměř plná, ale naštěstí tam byl jeden stůl vepředu volný. San se ostražitě rozhlížel kolem, tak jako vždy když vstoupí do nového prostředí. Došli jsme k volnému stolu, na kterém byla cedulka "obsazeno" , tak možná jsme přeci jen neměli štěstí. Podíval jsem se k pultu, ale byl tam pro mě neznámý mladík. Přistoupil jsem trochu blíž. San mě jen tiše následoval a ťukal něco do telefonu. 
,,Pardon, Mingi tu dnes není?" optal jsem se jej.

,,Jen si musel pro něco zajet, brzy bude zpět...počkat nejsi ty Park Seonghwa?" optal se mladík, ale spíš jen hádal, neboť popis, co mu dal jeho kamarád, nebyl zrovna konkrétní. Jeho slova zněli asi takto: "Je to někdo, z koho Hong nespustí oči, víš, že je celkem vybíravý." 

,,Ano jsem, ale odkud...chápu nejspíš Mingi." řekl jsem spíš pro sebe. 

,,Měl takové menší tušení, že se dnes zastavíš, a tak pro tebe nechal nachystaný volný stůl. Zavolám mu." 

Zatracenej Mingi, najednou si potřebuje pro něco zajet, když má kavárnu plnou lidí a musí mě kvůli tomu vytáhnout z postele a nechá mi tady Yunhoa, který si s každým hrozně rád povídá.
,,Yunho s kým se tam vybavuješ, potřebuju pomoc!" křikl jsem na něj za pochodu a šel se podívat, s kým se vybavuje teď. Jenže pak mi pohled spočinul na našem "V.I.P" zákazníkovi a tentokrát jsem na sobě neměl ani roušku a ani čepici. Bože, snad mě nepozná. 

,,Promiň Joongie." řekl omluvně vysoký černovlasý mladík s červeným melírem. 
,,A víš co, půjdu dodělat objednávky a ty se zatím věnuj hostům, než přijde Mingi. Jo a ještě co si vlastně dáte?" 

San se přestal věnovat svému telefonu a zaměřil se na svého přítele, který jaksi oněměl, když spatřil modrovlasého mladíka a úplně zignoroval toho druhého. Šťouchl do něj, aby začal dávat pozor. Ovšem nebyl jediný, kdo byl tak mimo. Že by to byl ten druhý majitel, o kterém mu vyprávěl, pomyslel si.

,,Dvakrát Latté. My už jsme se tu potkali, že? Ty jsi Hongjoong?" řekl jsem, když jsem konečně začal vnímat. Byl tak roztomilý. Díky Sane, myslím, že bych na něj nepřestal zírat, pokud bys nezakročil. Řekl jsem si v duchu. 

Řekl "tu" , takže si nejspíš nepamatuje, že jsem do něj vrazil. "Hongjoong...jo to jsem já." odpovídal jsem mu v duchu, ale ven nevyšla ani hláska. Momentálně jsem se vznášel v oblacích, dokud jsem pohledem nezavadil o jeho dobře vypadající doprovod. Já věděl, že je zadaný, u něj by byl opak nemožný. Ale no tak, nedělej ukvapený závěry, třeba je to jen jeho kamarád, snažil jsem si to vyvrátit. Ale i tak jsem pochyboval, že by měl zájem zrovna o mé, kdyby byl volný. Ukázal jsem k volnému stolu, aby se šli posadit a šel k Yunhovi.

,,Neměl ses jim věnovat?"

,,Nebudu je přeci rušit..."

,,No tak Joongie, viděl jsem, jak ses na něj díval a Mingi říkal, že je volný, tak si k nim jdi sednout a popovídej si s nimi. Vždyť jsi ho ani nepozdravil a ani neodpověděl..."

,,Půjdu za nimi, až to doděláš..." nakonec jsem řekl. Tady se člověku nemůže nikdo zalíbit nebo vaši úžasní kamarádi budou dělat cokoliv proto, abyste s ním skončili, aniž by vám o tom třeba řekli...že Mingi? Povzdechl jsem si. Ale jo pozdravit ho pořádně a prohodit s ním pár slov bych mohl. Když měl jejich objednávku hotovou, dal jsem to na tácek a odnesl jim to.

,,Promiň, předtím jsem byl trochu zaskočený. Jo jsem Hongjoong, ale pro tebe klidně jen Hong nebo jak chceš, ty jsi Seonghwa, že?"

,,V pořádku a ano. Líbí se mi Joongie, zní to roztomile... stejně jako jsi..." nedořekl jsem to, když jsem si uvědomil, co jsem to málem řekl. Díky bohu San situaci zachránil svým smíchem.

Pokračování příště...