8

403 86 20
                                    

Ahoj!!

Věnováno -_OikawaTooru_- děkuji i za tvé hlasy :3 

Vstal jsem ještě před budíkem. Vykonal jsem ranní hygienu. Neměl jsem zrovna hlad, a tak jsem se šel nachystat do práce. Měl jsem času nazbyt, tak mě napadlo, že bych se cestou mohl stavit pro kávu a rovnou si pokecat s Mingim. Jenže ráno měl plno. Jen jsem ho pozdravil a vzal si kávu, omluvně se na mě podíval a mlčky mi rty naznačil, že mi to vynahradí. Dorazil jsem do kanceláře. Usedl jsem za stůl a čekal, co si pro mě dneške připraví. No nemusel jsem čekat zrovna dlouho...najednou mi zazvonil mobil. Rychle jsem se podíval, kdo mi to volá. Na displayi bylo jméno "Sannie" . Co zrovna on potřebuje? Zvedl jsem to. 

,,Haló." 

,,Ahoj, to jsem já San. Snad jsi ještě nezapomněl na svého kamaráda." 

,,Ne. Nezapomněl spíš se divím, že voláš tak brzy...nikdy nevoláš v tuhle dobu." 

,,Já vím, nevzbudil jsem tě ne?" 

,,Ne, už dávno jsem v práci."

,,Potřebuju od tebe pomoc..." 

,,S čím?" 

,,S jedním případem, kápl jsem na něco velkého a ty jsi jediný zástupce, kterému můžu věřit. A taky vím, že mě jen tak nedomítneš." 

,,Fajn, zkusím ti pomoc, stejně teď nemám nic na práci. Přijdeš ke mně do kanceláře nebo se chceš sejít někde jinde?" 

,,Spíš někde jinde a víš co, nejlepší to bude u tebe. A vem cestou kávu a něco sladkého na zpříjemnění nálady." 

,,Nemám ti u toho ještě rovnou i zatancovat nebo zazpívat?" 

,,No jak chceš. Ne moc tě prosím, nemám po cestě žádnou kavárnu. Promiň, už musím končit." s těmito slovy mu típl telefon. 

Povzdechl jsem si. Tak a mám o práci po staráno. Vstal jsem ze židle, zhasl světla a vyšel jsem z místnosti. Zamkl jsem za sebou dveře. Kávu se mi podařilo dopít ještě před Mingiho kavárnou. Nechtěl jsem, aby si pomyslel, že mi třeba nechutnala, kdyby mě s ní viděl. Vešel jsem dovnitř a naštěstí jich tu nebylo tolik a většina jich byla už obsloužena. 

,,Co ty tu děláš? To už jsi skončil v práci?" optal se jej Mingi, když na něj přišla řada. 

,,Ne, pořád pracuju, jen se s někým musím setkat a k tomu bych potřeboval ještě jedno lahodné Latté, tu bílou čokoládu, cos mi připravil prvně a ještě ty vaflle dvarkát." 

,,To zní spíš jako rande než schůzka." nadhodil Mingi a zvědavě povytáhl obočí. Začal pomalu chystat jeho objednávku.

,,Ne opravdu je to jen schůzka, můj kamarád dělá detektiva a soudě podle jeho požadavků to nebude nic moc příjemného, proto potřebuju pomoc od tebe." 

,,Chápu a můžu se zeptat jen, abych měl přehled...jsi sám?" začal vyzvídat Mingi, připadalo mu to tak, ale chtěl mít jistotu, vážně si přál vidět Seonghwu s Hongem. 

,,No bohužel i přes tu hezkou tvářičku, jak ty říkáš, o mě zrovna moc lidí neprojevuje zájem. Spíš nikdo...hlavně na to nemám tolik času." 

,,To jsou jen výmluvy, kdybys chodil, častěji mezi lidi, prahli by po tobě jak ženy tak i muži. Kdybych nebyl šťastně zadaný, snažil bych se tě sbalit." 

,,No jak sis mohl všimnout preferuji spíše muže a nějak se mi mezi lidi nechce." řekl jsem se smíchem. 

,,Dobře. Dobře. Už tě nebudu vyslýchat. No tak se hlavně nepřepracuj a když budeš mít čas, klidně se ještě stav." řekl Mingi a měl vše téměř hotové. Zabalil to a předal mu jeho objednávku. 

,,Děkuji a možná se stavím." řekl jsem ještě a pak se dal na odchod. Na chvíli jsem se pozastavil nad jeho slovy.  Výslech? Proč by mě zrovna on potřeboval vyslýchat, když tedy přítele má. Chce mě snad někomu dohodit? 

Pokračování příště...

A Dream Meeting [SeongJoong] (Ateez) ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat