A Dream Meeting [SeongJoong] (Ateez) ✔️

9.

Ahoj!! Na obrázku San :33 (dokonalost sama)

Vstoupil jsem do budovy, kde se nacházel můj apartmán. Nastoupil jsem do výtahu a jel do třetího patra. Jakmile se dveře znovu otevřely, do nosu mě uhodila známá vůně ostrého a svůdného parfému, který používá právě San. A nemýlil jsem se. Potichu jsem našlapoval k němu. Opatrně jsem položil zabalené vafle a naše nápoje na zem tak, abych nevydal žádný zvuk. Chtěl jsem mu zakrýt oči, aby začal hádat, kdo jsem. Jenže sotva jsem se přiblížil rukama k jeho obličeji, ten prevít mě za jednu chytil, zkroutil mi ji za zády a přitlačil mě ke zdi.

,,Sannie, co to zase vyvádíš?! To jsem já Seonghwa." křikl jsem bolestí. Tohle se mi tedy pěkně vymstilo. Tak já ho poznám podle vůně a on mě ne.

,,Promiň, polekal jsi mě. Myslel jsem, že mě chce někdo přepadnout."

,,Jo já na to rozhodně vypadám. Chtěl jsem tě jen překvapit, ale už to raději nikdy zkoušet nebudu." řekl jsem a stále jsem byl přilepený ke zdi. Jak dlouho mě takhle chce držet? On se v tom rozhodně vyžívá.

,,Jako násilník určitě ne, ty bys byl spíš oběť." řekl posměšně San. Zadíval se na něj. Byl by v hodně špatný situaci, kdyby ho takhle držel někdo jiný, neboť i v něm to probouzelo určitou touhu. Jo Seonghwa se mu vždy líbil, ale byli to jen přátelé a nechtěl to měnit. Když si uvědomil, že to pro něj musí být bolestivé, konečně jej propustil ze sevření.

Otočil jsem se směrem k němu a mnul si bolavé místo na ruce. Určitě tam budu mít modřínu. Věnoval jsem mu naštvaný pohled.
,,Opravdu milé." řekl jsem trpce.

,,Promiň, buď rád, že jsem tě nepřehodil přes sebe. To bys skončil na zemi." snažil se bránit.

,,Místo vyprávění toho, co horšího bys mi mohl udělat, mě raději obejmi."

Černovlásek splnil jeho přání a omotal mu ruce kolem pasu. Nadal jeho vůni a nechal se jí na chvíli unést.
,,Nevyměkl jsi za tu dobu, co jsme se neviděli?" optal se jej s úsměvem. Avšak svou otázku nemyslel vážně. Také mu chyběl a kvůli jejich povolání  neměli zrovna moc času, aby se mohli scházet. San opustil jeho osobní prostor. Mezitím, co Seonghwa odemykal svůj byt, zvedl ze země své i jeho věci a následoval jej dovnitř.

Pokynul jsem Sanovi, ať se chová jako doma a šel do kuchyně. Rozbalil jsem vafle a dal je na talířky. Odnesl jsem to do obývacího pokoje a jeden položil před něj taktéž jsem to udělal i s kávou.
,,Tak spusť." pobídl jsem jej.

,,No takže jde o chlapa, co je podezřelý ze sexuálního obtěžování malých dětí, zneužívání, napadení,  vyhrožování a tak dále. Má toho na svědomí dost. Ovšem jsou to jen podezření."

,,Když je toho tolik, stačí ho jen chytnout a dokázat mu to ne?"

,,To je sice pravda, ale tak jednoduché to nebude. Náš podezřelý je vlastníkem velice úspěšné firmy a má právníky, kteří to nějakým způsobem smetou pod stůl a jednou se jim podařilo to hodit na někoho jiného. Nemůžeme mu to dovolit znovu."

,,Sannie, proč sis vlastně vzal tenhle případ, neděláš tam tak dlouho...není to na tebe moc?" 

,,Za prvé...nikdo jiný ho nechtěl. Za druhé...nemůžeme přeci nechat někoho takového na svobodě a taky vím, že s tvou pomocí to zvládnu. Nevycouváš z toho, že ne?" 

,,Jistěže ne. Jen potřebuju vědět všechno co ty. Všechny důkazy, svědky a podobně..." 

,,Pošlu ti to na mail a zbytek ti ukážu potom. Jo a taky nezmiňuj se o tom před nikým...pokud možno ani před ostatními z práce." 

,,Neboj, nejsem tak hloupý." 

Pokračování příště...