A Dream Meeting [SeongJoong] (Ateez) ✔️

21.

Ahoj!!  Na obrázku Jung Wooyoung😊

Zavezl jsem nás zpět k jeho domu. Pustil nás dovnitř a zmizel v koupelně. Prohlížel jsem si jeho byt. Vypadalo to, že žije sám, což ukazovalo na ten nepořádek. Posadili jsme se na pohovku. Po chvilce vyšel už převlečený. Nemohl jsem se zbavit dojmu, že v něm San našel zalíbení. Nespouštěl z něj totiž oči, ale pochybuji, že by to kvůli tomu, že jej podezříval. Jak se někdo mladý, může připlést do něčeho takového? Když zabili toho vězně, nepůjdou i po něm? Ptal jsem se sám sebe. Měli bychom ho na to upozornit.
,,Takže, co víš o té adrese?" optal jsem se. Jelikož San pořád nebyl schopen slov. 

,,No vím, že tam jsou úschovné schránky a k jedné mám klíč, který nejspíš budete chtít." 

,,A jak ses k němu dostal ty, on ti ho dal?" optal se tentokrát San, když zahnal všechny ty nevhodné myšlenky, na které je tenhle Wooyoung nutil myslet.

,,Ano, dal. Pro případ, že by se mu něco stalo, tak aby nepřestali vyšetřovat. Má to co dočinění s tím parchantem, co se nazývá ředitelem firmy, kde jsme oba pracovali. Já jsem byl ten, kdo anonymně poslal ty důkazy, kvůli kterým na něj byl podaný zatykač. Jen jsem nečekal, že se to dostane k tobě? Přijdeš mi jako nějaký nováček a co s tím zmůže někdo jako ty?"

,,No dovol. Sice nemám tolik zkušeností jako ostatní, ale rozhodně nejsem žádný flákač a s jeho pomocí ho dostaneme." řekl nabručeně. Dotklo se ho to.

,,No když vás za mnou poslal, asi vám musel věřit. Jak na tom vlastně je?" optal se a v tu chvíli San nemohl popadnout dech. Měl snad říct mladíkovi pravdu, optal se sám sebe. Nejspíš ano, stejně by se to dozvěděl.

,,No víš...dnes ránou mi volali, že ho našli mrtvého...proto jsme teď tady. Měl bys asi změnit lokalitu, jestli o tobě vědí, určitě půjdou i po tobě."

,,Jo tak to mám teda radost, ale dalo se to očekávat..." snažil se, aby se mu nezlomil hlas. Ta zpráva ho celkem zasáhla, i když jak sám říkal, bylo to očekávané.

,,Máš kam jít?" optal jsem se jej. Bylo mi toho mladíka líto a nemohl jsem se zbavit dojmu, že za to částečně můžeme i my...

,,Něco si najdu..."

,,Mám lepší nápad, vím o jednom bytě, kde bys mohl prozatím přebývat, je to kousek ode mě a aspoň bychom tě měli na očích. Tak co kdyby sis sbalil pár věcí a potom, co bychom dorazili k té adrese, bych te zavezl do bytu?" navrhl jsem a než stačil odpověď, napsal jsem svému kamarádovi, který mi dlužil laskavost.

,,Dobře tedy." nakonec řekl a začal se balit. Vzal si sebou opravdu jen to nejnutnější s tím, že pro zbytek věci pošle svého dobrého přítele, až bude mít čas. Také byl detektiv jen z města vedle. Když si uvědomil, jak mladý je i jeho nejlepší přítel a také dokázal, jak dobrým je detektivem, cítil se celkem provinile za to, co řekl Sanovi. Když si jej znovu prohlédl a viděl, jak ho tíží celá tahle situace, nepochyboval o tom, že udělá vše, co bude v jeho silách, aby toho grázla zastavil. S cestovkou v ruce pokynul, že se mohou vydat na cestu.

Pokračování příště...