Prisoner | LS

7

Louis seděl na obědě vedle Harryho jako na snídani, ale tentokrát se Harry nepokusil o jediný dotek. Nohy s rukama měl pevně u sebe a celý byl odsunutý, co nejdále od Louise. Nejspíš se ho ta hádka dotkla. Ale co? Může si za to sám. Nejspíš má na tom určitý podíl i Louis, ale to si nechtěl přiznat. Ten špatný z těch dvou je vždycky Harry.

Z Harryho za celý oběd nevypadlo ani slovo a Louis jako obvykle seděl taky potichu. Ale nikdo nevypadal, že by mu to vadilo. Jen Ashton párkrát zavadil o Harryho s podezřívavým pohledem. I tak tomu, ale moc pozornosti nevěnoval a bavil se dál s Niallem a Michaelem.

Jakmile bylo všem dovoleno jít na cely, v místnosti se začal ozývat neskutečný hluk a všude bylo plno lidí spěchajících z jídelny pryč. Louis se spíše loudal. Doufal, že ho Harry nechá spát. Nic jiného nechtěl. Chtěl, aby aspoň jednou bylo jeho přání vyslyšeno.

Polední klid je hodinu dlouhý a potom jsou další čtyři hodiny volné. Ale nemusí být volné. Pokud jste se chovali špatně, tak v tomhle čase děláte nějakou práci na víc. A naopak, když jste se chovali dobře, můžete se zapsat do tabulky a vybrat si, co v ten volný čas chcete dělat. A potom vám to buď schválí nebo vás vyškrtnou.

Louis loudavým krokem vyjde schody a míří do cely. Za ním se toulá ještě pár posledních vězňů a tak zrychlí, protože to byli ti, kteří nejsou zrovna nejmilejší. Rychle vběhne do cely a zády se sveze po zdi za sebou. S hlavou ve dlaních chvilku jen sedí a zrychleně dýchá. Kolena má přitlačené k hrudi a oči zavřené. Potřeboval se uklidnit. Jeho tělo na vše reagovalo až příliš dramaticky. A Louis to věděl. Nesnášel to, ale nevěděl jak se toho pocitu zbavit. Cítí na sobě Harryho pohled, ale nehodlá ho opětovat. Nemohl.

Po čtvrt hodině sezení na zemi se konečně zvedne, ale jeho špatný tlak ho zpátky posadí na zem. Bylo to jako rána pánvičkou po hlavě. Najednou měl mžitky před očima a viděl tmu. Zničehonic se skácel zpátky k zemi. Harry se na něho znepokojeně podívá a nervózně si kouše nehty. Měl nutkání za Louisem jít a pomoct mu. Ale věděl, že by jeho pomoc Louis stejně odmítl. Nenáviděl ho z celého svého srdce a Harry s tím byl smířený.

Louis se zvedne ze země a doslova běží do postele. Nejspíš mu opravdu ten spánek chybí, když má jeho tělo takové výpadky. Přikrývku si přetáhne přes celé tělo až ke krku a pevně k sobě sevře víčka.

xxx

Louis se po třech hodinách vzbudí, ale pořád zůstane letět v posteli. Neměl, co jiného dělat a zbytečně slézat dolů by pro něj bylo zbytečné.

,,Vyspinkanej?" Harryho hlas se ozve z rohu místnosti a Louis málem vyskočí z kůže. Myslel si, že leží na posteli pod ním. Ne, že ho zničehonic uslyší mluvit z úplně jiné strany.

,,Sklapni.." Řekne po chvíli, až zklidní tlukot svého srdce kvůli vylekání. Na posteli se otočí tak, aby viděl na kudrnatého a dostane se mu pohled na Harryho sedícího na stole. Louis s nezájmem zpátky zavře oči a svůj obličej na půl schová do deky.

,,Už jsou čtyři," Informuje ho Harold a napije se vody. Více se opře o stůl a své nohy zkříží.

,,Hmmm.." Louis odpoví nějakým zamumláním a zůstává v té samé poloze. Jediné, co ho štve je Harryho pohled, který může cítit až pod svou kůží.

,,Můžeš na mě přestat hledět, Harolde?" Řekne otráveně z pod deky a nepootevře ani oči. Jen to křikne z postele a dál se tím nezaobírá.

,,Jsi pořád ještě naštvanej kvůli tomu dopoledni?" Harry kompletně změní konverzaci a pořád se dívá na Louise, i když ten jeho pohled neopětuje.