Prisoner | LS

4

Louis byl ve vězení už týden. Zní to šíleně, ale bohužel zdálo se, že se s tím v tuhle chvíli nedalo nic dělat. S Haroldem je na cele vlastně taky skoro týden, když to zaokrouhlí. Pomalu si zvyká a to cvičení už ho taky tolik nezabíjí jako na začátku týdne. Za to Harryho přítomnost ho zabíjí hodně. Ten kudrnatý hajzl si z něj dělá celý týden prdel a pořád se spolu dohadují. Někdy má k němu poznámku Harry, někdy přijde sám Louis. A takhle to jde celé dny. Harolda to očividně totiž baví. Ale Louis si slíbil, že už se jím nenechá vytočit, i když sám sobě tímhle nejspíš lže. Věděl to, ale nechtěl si to přiznat. Pokaždé se nechá vytočit a Harryho hrozně baví jak se jeho menší společník vzteká. Je vtipné ho sledovat.

Když byl Harry poslán na Louisovu celu, tak si myslel, že snad zešílí, protože u sebe nechtěl nikoho mít. Byl už s několika lidmi na cele, ale nikdy to nedopadlo. Většinou se poprali do krve, protože to byli vždy nějací psychouši. Proto když bylo Harrymu oznámeno, že má jít ze samotky na celu s novým vězněm, myslel, že omdlí. Ale teď ho to nesmírně baví. Aspoň může nějak zkrátit ten čas tam. Zkracuje si ho šikanováním Louise, ale není jediný, který takhle provokuje. Už několikrát byl ten, který tuhle výměnu názorů začal, Louis. Mezi chlapci je taková divná atmosféra a oba jí dost pociťují. Kdo by jí necítil, když by se dala krájet i nožem?

Harry právě teď seděl s večeří na lavici vedle Ashtona. Ashton byl super kluk. Je tu už čtyři roky za krádež a byl to ten člověk, co Harryho naučil tady v tom chodit. Díky němu se teď Harry chová, tak jak se chová. Kdyby se nedostal Ashtonovi pod ruku, tak by na tom byl nejspíš tak jako Louis ten první den, co spolu byli v cele. Harry už je teď po těch dvou letech sebevědomější a ví, co dělá. Za dva roky se toho naučíte...Louisovi na to stačil týden. A když už jsme u něj, pěkně se rozjel. První týden, co tu je a už si vyskakuje jako čertík z krabičky. I když si myslel, že tak ušlápnutý zůstane napořád a hlavně když bude s někým na cele. No asi se mýlil..

Harry seděl uprostřed stolu s talířem. Měli hrachovou kaši s chlebem. Konečně něco, co se nedá zkazit. I když...

Louis seděl na úplně jiné straně místnosti s Michaelem a pořád na sobě cítil Harryho pohled. Jakmile svůj pohled přesměroval z Michaela na Harryho, viděl jeho obvyklý úšklebek. Jeho sebevědomý zasraný výraz. Zpátky se teda otočil na Michaela a ten divný pocit, který cítil když se na něj Harry díval ignoroval.

,,Kdo je ten kluk vedle Stylese?" Louis se musel zeptat.

,,Ashton? Ash je fajn. Vykradl banku, takže žádnej extra zločin.." Michael se otočil tam, kde seděl Harry s Ashtonem. Tím směrem se díval i Louis. Nenápadní hoši..

Louis se díval Harrymu do očí. Snažil se přijít na to, o co mu jde, ale absolutně nevěděl, co se mu honí hlavou. Nebyl mu jeho pohled příjemný. Připadal si jako pod mikroskopem a to se mu nelíbilo. Neměl rád, když si ho někdo pořád prohlíží. A Harryho pohled byl tak intenzivní, až Louis skoro cítil jak se mu vrývá do kůže.

Všichni, co měli celu v druhém patře byli doprovozeni do cel dvoumi policajty, kteří všechny zpátky pozamykali a odešli. Všichni odešli jen Harryho pohled byl pořád usazený na Louisovi.

,,Co je?" Řekl Louis klidně. Sedl si na malý skoro rozpadlý stolek a doufal, že se pod ním nesesype. Harold neodpovídal. Jen se mu jeho úšklebek zvětšil. Vážně?

,,Co je?!" Vydechne důrazněji. Nesnáší, když ho někdo ignoruje. A teď si připadá jako by byl Harry nějaký psychopat. Psychopat, se kterým je zamčený v jedné místnosti bez úniku. Hehe, fajn.

,,Kurva, řekni něco." Už byl zoufalý...

,,Chceš mě zase vyprovokovat? O to ti jde?" Zařve Louis a Harry se zasměje.