Prisoner | LS

13

Bylo to dlouho od posledního kontaktu s Harrym. Louis byl tolik ztracený, že s nikým už několik dní neprohodil ani slovo. Chodil jako tělo bez duše. Jako loutka, kterou nikdo téměř neovládá. Jako by ani nežil. Připadal si vevnitř mrtvý. A nejhorší bylo, že pořádně nevěděl proč se tak cítí. Neměl ani pořádný důvod a to ho ještě více uvádělo do deprese. Připadal si prázdně. Chyběl mu cit, dotyk, i to Harryho provokování, protože aspoň to vždy ty předešlé dvě stránky probudilo. Jen mu chyběl normální život a nic jiného než utápět se v sám sobě nedokázal. Jenže takhle to nezvládal. Ztrácel svou lidskou stránku a měnil se v něco, co není člověku ani trochu podobné. Potřeboval něco, co by ho rozptýlilo a Harry zrovna vešel do místnosti, takže bylo jasné, co to bude.

,,Stylesi?" Louisův hlas prolomí ticho poledního klidu. Leží na své posteli s pohledem vraženým ve stropě. A Harry už jen podle tónu hlasu poznal, že něco chce. Taky že jo. Potřeboval rozptýlení. Potřeboval se zase cítit jako živý, normálně dýchající a fungující člověk. Potřeboval v sobě zase probudit nějaké city. Ať už to byla nenávist nebo cokoliv jiného. Jen ne smutek.

,,Hm?" Odpoví docela nezaujatě a vyhoupne se na prvních pár schůdků. Hlavu opře o kraj postele a ani by ho nenapadlo, že hned potom bude stažen Louisovými pažemi. Louis v sekundě vytáhl Harryho na svůj klín a s rukama na jeho bocích se usmíval. Harry se rozhodl, že s ním tu hru bude hrát. Jednou za život chtěl Louis sex sám od sebe. Ještě, aby Harry odmítal. Vždyť Louis teď překračoval své hranice. Harry toho musel využít.

Louis schválně přejížděl konečky prstů Harryho pozadí a chvilkama pevně mačkal jeho půlky. Poté přejel k jeho boku, který také značně stiskl. Harry mu to musel nějak vrátit. Ještě aby ne. Skloní se tak blízko, že se skoro dotýkají nosy. Své ruce položí vedle Louisova těla a všechnou svojí silou slastně přejede svým klínem přes ten Louisův. Louis rozšířil svůj úsměv ještě víc a stisk kolem Harryho boků pevně zesílil. Nahl se pro jeho rty. Rychlý naráz dvou polštářků způsobil elektrizaci. Už nešlo přestat. Harry využíval skvěle vybrané polohy. Byl ve správném čase na správném místě a jemnou slast dopřával jim oboum. I přes tolik vrstev látky. Jenže přes tu látku to samozřejmě nebylo ono, proto hned veškeré prádlo letělo stranou. Louisovy prsty se zahákly o pevnou gumu Harryho kalhot a společně se spodním prádlem vše letělo v sekundě pryč. Tričko už potom nebylo vůbec problém. Louis to zahodil jakoby to byl kus papíru a své ruce zpátky usadil na Harryho tělo. Byli jako dva magnety. Dvě drogy. Louis nikdy nebyl nějaký extra sexuální blázen, ale od té věci s Harrym..Nedokázal to potlačit. Nedokázal se udržet. Harry v něm vyvolával pocity jako nikdo jiný. Dělal z něho úplně jiného člověka. Horšího, oddanějšího, zvrhlejšího. Jednou se to muselo stát, ale že zrovna s Haroldem..Bylo to jako určitý lék. Dokázalo to Louise na malou chvíli odvést od reality a špatných myšlenek, které ho shazovaly dolů. Potřeboval uvolnění.

Nicméně Harry už dávno mezi Louisovou "nepřítomností", protože byl myšlenkami úplně jinde, začal zbavovat oblečení i ho. Silně si žádal o Louisovo povolení, zvednutí rukou, aby ho mohl vysléct z trička. Přitiskl se svou nahou hrudí na tu Louisovu a vrhl se mu na krk. Louis zaklonil hlavu, jeho tělo se napnulo a Harryho ruce už putovaly k jeho klínu. S Louisovou pomocí sundal jeho kalhoty až ke kotníkům a poté je Louis jen zkopl kamsi daleko. Harry se jako nějaká šelma natáhl zpátky k Louisovi a tvrdě přitiskl své rty k těm jeho. Louis přejel jeho záda, zmáčkl boky, vjel mezi jeho půlky a v tu chvíli Harrymu přejel mráz po zádech. Cítil Louise tak blízko. Cítil jeho tlukot srdce. Jeho horkou pokožku oproti té své. Spodní části jeho těla v těsné blízkosti těch svých. Rty dotýkající se jeho těla. Trhavě dýchal z takového Louise. Nedokázal ani popsat slovy jak moc velkou slabost měl pro tuhle stránku Louise.