Prisoner | LS

12

Louis se probudí v Harryho náručí. Harry stále spící měl kolem Louise obmotané své ruce a většinu vlasů v obličeji. Byl to pro Louise cizí pocit být v něčím objetí. Ještě k tomu v tak pevném a silném objetí. Louis má svou hlavu zabořenou v Harryho krku a oči pořád zavřené. Nechtělo se mu vstávat a vracet se do reality. Nechtělo se mu vlastně vůbec nic. Nejradši by zbytek života prospal. Nic ho nenutilo vstávat. Neměl k tomu žádnou motivaci ani chuť. Nejradši by takhle zůstal napořád. V teple, klidu a bezpečí Harryho paží.Teda..v teple, klidu a bezpečí bez Harryho. Louis to nechápal. Najednou tu byla jedna jeho stránka, která měla pořád potřebu přemýšlet takhle.

Harry se začal trošku vrtět a vydávat ze sebe nesmyslné zvuky. Louisovi se po tváři rozlil úsměv, který utnul hned jak si uvědomil, co dělá. Usmívá se a obdivuje krásu Harryho Stylese. Jak se dostal z absolutní nechuti jenom říct jeho jméno k tomu, že mu teď z něho na tváři visí úsměv? Rychle zatřepe hlavou, aby se úsměvu zbavil a otevře oči. Potřebuje čistý vzduch a teď jediné, co naplňovalo jeho čichové buňky byla Harryho vůně a to ho moc nepodporovalo v rozhodnutí o Harrym. Jeho uvolněné ruce se snaží setřást ze svého těla, ale nevychází to. Spíše tím Harryho budí, což vůbec nechtěl. Chtěl se vzdálit v tichu a bez pohledu Harryho očí. Nevyšlo to. Harryho krásné řasy se začnou pomalu rozevírat a celý se protáhne. Louis začne stupidně předstírat, že spí. Sekne se v jakémkoli pohybu a svá víčka zase semkne zpátky pevně k sobě. Hlavu pořád zarytou v Harryho těle, ale teď už neleží uvolněně, nýbrž leží se zatlými svaly a rychle tlouknůcím srdcem. To zase včera něco vymyslel. Další pouhé jednoduché rozhodnutí a je všechno složitější a zamotanější.

Ty věci, které cítil včera večer se mu zarývaly pod kůži a ještě mnohem hlouběji. Nechtěl se tomu poddat, ale jediná možnost jak se toho zbavit byla zase zpátky utnou kontakt s Harrym a to si nemohl dovolit. Tohle jediné ho udržovalo při smyslech. Bylo to jeho záchranné místo, o které nemohl přijít. Byla to jediná věc, která v něm ještě udržovala ten poslední malý kousek jeho starého já a on ho nemohl jen tak zahodit.

,,Jak dlouho budeš ještě předstírat, že spíš?" Zavrní Harry svým ranním chraplavým hlasem do Louisovi hrudě a svými prsty přejede celá jeho záda. Jazykem obkrouží jeho bradavku a ucítí jak se proti němu Louis prohne. Samozřejmě, že ho Harry prokoukl, kdo by ho neprokoukl..Louis v těchto věcech jako je lhaní nebo předstírání není dobrý.

,,Nepředstíral jsem to," stojí si Louis za svým, zatne nehty do Harryho ramen kvůli návalu adrenalinu a vzrušení.

,,Mmhmm..Takže ty normálně spíš v křeči?" Uchechtne se Harry a tím způsobí vibrace v Louisově těle.

,,Drž hubu..." Vydechne přemohlý tím vším a přetočí si Harryho pod sebe. Nahne se tak, aby se mohl dostat k jeho čelisti. Rty přejede její ostrý záhyb a doputuje k vhodnému místu, které chce potěšit svou přítomností. Harry leží uvolněně na zádech. Oči zavřené kvůli pocitu, který mu Louis dopřává. Pohladí jeho záda a svou ruku na nich nechá. Jeho dech byl zrychlený. Tolik emocí v něm Louis probouzel..

,,Chci víc.." Shodí Louise po několika minutách ze své hrudě a přitiskne ho k tvrdé matraci. Rty vrhající se na ty Louisovy. Ruka putuje od Louisových vlasů přes hruď. Sjede po boku do chlapcova klína a Harry se ušklíbne do polibku, jakmile se mu od Louise dostane odezvy. Louis vzdychne do polibku a své rty drsně otře o ty Harryho. Rukou si ho přitáhne za vlasy ještě blíže, což vede k otření jejich těl. Dvě rozpálené pokožky se na sebe nalepí a když Louis otevře oči, dostane se mu pohled na usmívajícího se Harryho. Vše působilo znásobeně. Všechno bylo citlivější a silnější. Harryho ruce dopřávaly Louisovi neskutečnou rozkoš, proto se kvůli tomu musel zachytit jeho těla tyčícího se nad ním.