Prisoner | LS

16

,,Vstávat!" Po tiché místnosti se rozlehne hlasitý hlas. Hlas může, který se v místnosti objevuje až moc často. Byl to ten nejmladší policajt, který zde pracoval. Ten, který moc dobře ví, co mezi sebou Harry s Louisem mají, ale drží hubu. Naštěstí.

Louis se až moc rychle sesbírá z postele. Samotného ho to až překvapí. Na malých schůdkách se málem zabil, ale nakonec stabilně dopadl na zem. Harry oproti němu byl dnes pravý opak. Jeho tvář byla vražená v polštáři a deka přehozená přes jeho pas.

,,Panebože Stylesi, kurva dělej něco!" To je poslední věta, která z kluka vypadne, než odejde pryč, protože ví, že to nemá smysl. Pokaždé se jen zbytečně snaží, dnes už na to neměl sílu. Takže je to na Louisovi. Super :)

,,Hej..." Posadí se na kraj jeho postele a rukou pohladí jeho záda. Šeptne jeho směrem a sleduje, jak se nad jeho dotykem Harry lehce pohne na posteli.

,,Harolde Edwarde Stylesi, kurva dělej něco." Vydechne ironicky a štípne ho do zadku. Harry se zvedne do sekundy do sedu a nehezky Louise přejede pohledem.

,,Ty malá svině." Řekne s úšklebkem, který Louis už dlouho neviděl, a povalí Louise do postele místo sebe. Tyčící se nad ním se na něj smál a jeho úšklebek se rozšiřoval.

,,Nezapomínej, že jsi z větší části bottom." Vydechne nazpátek Louis a rychlým jednoduchým otočením ho dostane na svou pozici. Rty zamíří k jeho tepně na krku a unikne mu tichý zlomyslný smích. Harry už nic nenamítá a radši zavře oči. Co by taky namítal..Byla to pravda. Až moc velká. Harry sice vypadal jako top a chvilkově i byl, ale ve většině situací byl těžce zarytý bottom. Miloval ten pocit Louise nad sebou a v sobě. Cítit jeho ruce kolem svých boků...Jo, byl to zatracenej bottom.

,,Odkud vlastně sakra víš moje druhý jméno?" Harry se vrátí zpátky ze svých myšlenek a znovu vytáhne Louisovu předešlou větu, jen aby ho ještě chvíli zdržel a mohl ležet na posteli. Neměl náladu na vstávání. Louis neodpoví. Možná si dělal takovej menší research..ale Harrymu to rozhodně říkat neplánoval.

Místo toho se z Harryho zvedne a lehkým pohybem zvedne i jeho. Jeho ruku pustí poté, co vidí, že stojí pevně na nohou a vyskočí nohama na jeho postel. Pravou rukou strhne z té své svoje oblečení a zase seskočí dolů. Poté se rychle obleče. Určitě zase nestíhají. Byla to jejich rutina. Harry mezitím už dávno zmizel ve dveřích. Louis slyšel pár známých hlasů za dveřmi a jasně, že to byli oni. Zlomyslní kamarádi Iana se smáli na schodech. Super, zrovna teď ho tady musel Harry nechat samotného. Louis kolem nich rychle projde a dostane se mu poslechu hodně nadávek a poznámek na jeho osobu a pozadí. S pocitem nekomfortu rychle proběhne jídelnou, aby se dostavil na cvičení včas. Nakonec tam naštěstí nebyl poslední. Helders si ještě počítal lidi a mezitím říkal, co všechno musí dnes udělat, aby je pustili na snídani a do sprch.

,,Minule jste se sice tvářili jak smrtky, ale zvládli jste to, takže si dnes dáte dvojnásobek včerejška." Louis si povzdechl, ale zároveň byl vlastně rád. Tohle cvičení každý den mu dalo dobrou postavu a svaly, které se mu budou nejspíš hodit, jak to tak poslední dobou vidí. Začal dělat v pravidelných intervalech angličáky a i když ho to štvalo, věděl, že je to pro jeho tělo a bezpečí dobře. Harry byl daleko od něj, ale Louisův výhled byl perfektní. Harryho tělo v úzkém oblečení stahující se ve cvicích byl ráj pro Louisovy oči.

Čas ubíhal naštěstí rychle a Louis ani nepociťoval, že by udělal tolik cviků, za což byl hodně rád. Když si vzpomene jak s tím ranním cvičením na začátku bojoval...

Nervózně se rozejde do koupelny až uvidí, že se všichni z Ianové party osprchovali. I tak má v sobě, ale pořád takový blok. Takový malý strach pořád koluje jeho tělem. Po té události už nevnímá sprchu jako uklidnění, neboť jako další blok v jeho životě. Jakoby jich už neměl dost. I přes svou nervozitu projde dveřmi a kráčí přes všechny sprchy až dozadu. Nezabočí, ale tam kam obvykle, nýbrž vedle do malé spršky, která měla na všech stranách kromě jedné, zdi. Vypadala bezpečněji a komfortněji. Louis si nepřipadal tak ohroženě. Se zapnutím vody se, ale neuvolní jako obvykle. Tělem se natočí k východu sprchy a zády se nalepí na zeď. Dříve stával zády k východu, ale to se mu vymstilo. Teď musel vnímat všechny detaily v místnosti, aby se neopakovalo to, co předtím.