Icy Love

3✔️

Christian

Otevřel jsem dveře své ložnice a zabouchl je za sebou. Alex byl zaneprázdněn problémem s kluby, takže jsem musel udělat domovní prohlídku sám. To byla jenom Alexova práce, protože nikomu jinému jsem nevěřil, že se o to pořádně postará. Tak jsem šel pro dnešek sám.

Nesnášel jsem domovní prohlídky. I když byly důležité, byla to ztráta času. Jednou za měsíc Alex chodil kontrolovat domy mých spojenců, aby se ujistil, že mě v žádném případě nezradí.

Přenesl jsem váhu z jedné nohy na druhou a zvedl ruce ke kravatě, abych ji uvolnil. Trhl jsem s ní silněji, dokud se neuvolnila a stáhl si jí z krku. Když jsem si začal svlékat sako, ucítil jsem, jak mi v kapse vibruje telefon.

Když jsem ho vytáhl, viděl jsem na obrazovce blikat Maksimovo jméno.

"Co je?" Zavrčel jsem do telefonu, když nic neříkal.

"Šéfe..." řekl panickým hlasem.

"Co je?" Dal jsem větší důraz na svoje slova.

"Šéfe..." Začal říkat, ale zbytek jeho věty jsem neslyšel, jelikož jsem přestal vnímat. Oči se mi rozšířily, když jsem si všiml bílé látky vycházející z pod mé postele. Šel jsem blíž, telefon jsem měl stále u ucha, ale neposlouchal jsem, co Maksim říkal.

Pomalu jsem šel k posteli a dával jsem si pozor, abych nevydal ani hlásku. Když jsem byl už nejblíže té látce, přikrčil jsem se a dotkl se jí.

Když jsem zvedal přikrývku postele, otevřel jsem ústa při tom pohledu. Zíral jsem na ten její pohled, oči mi blýskaly a zavíraly se do úzkých linek.

Dívka. Pod mou postelí se schovávala mladá špinavá dívka.

"Šéfe... Šéfe.... Jste tam?" křičel Maksim do telefonu.

"Co?" zařval jsem, zatímco jsem nespouštěl oči z toho malého vetřelce. Viděl jsem, jak moje zajatá se po mém tónu začala třást, kolena se jí třásla a v koutku očí se jí začaly tvořit slzy

Podíval jsem se na ní svým zabijáckým pohledem a ona se mi pokusila utéct, ale nedal jsem jí šanci. Popadl jsem její bílé, roztrhané a špinavé šaty a nehybně jsem ji držel. Nikam nešla, vždyť se pod mým sevřením nemohla ani hnout.

Nechal jsem jí sedět na zemi a vrátil se zpátky k hovoru.

"Šéfe! Někdo se vloupal do Sídla." zakřičel Maksim do telefonu frustrovaným tónem.

Usmál jsem a přitrouble se zašklebil. Dívka stále seděla, kolena měla zvednutá k hrudi, ale tentokrát si ruce obmotala kolem hlavy v ochranném gestu. Jako by se přede mnou chránila.

Zasmál jsem se té myšlence. Chudák dívka. Ani nevěděla, do čeho se to dostala. Vloupat se do domu ruského mafiánského bosse a pak se schovat pod jeho postelí.

"Šéfe?" zeptal se Maksim zmateným tónem.

"Vím to, mám jí." zavrčel jsem do telefonu a zíral na svého malého vetřelce. Hovor jsem ukončil dřív, než mohl odpovědět. Strčil jsem ho zpět do kapsy, popadl dívku za paži a vytáhl ji nahoru. Bolestně zakňučela a její popotahování naplnilo místnost. Držela hlavu skloněnou, vlasy jí padaly jako závěs kolem obličeje a chránily ji přede mnou.

Když jsem se ji pokusil přitáhnout k sobě, bránila se a pokusila se vzdorovat. Pevněji jsem sevřel její malé zápěstí. Věděl jsem, že mé sevření je bolestivé, jak sebou cukla, ale nepustil jsem ji. Kdybych chtěl, mohl bych jí téměř bez námahy zlomit ruce napůl.