45✔️

7.1K 249 55
                                    

Maya

Zastavila jsem se u klavíru, ale nezačala jsem hrát. Tohle byla moje rutina. No, spíše naše rutina. Christian a já jsme se přes den navzájem vyhýbali, ale v noci jsem pro něj hrála, než jsme se vrátili do našich ložnic. Byla to naše nevyřčená dohoda.

Jemný a sladký Christian byl jen v noci. Přes den byl Christian drsný a nelítostný. Vrátil se k tomu, že mi říkal „kotě".

Kdyby se stalo, že jsme se náhodou zkřížili, věnoval mi vždy vzrušený pohled. Škádlil mě svým lehkým dotykem a pak odešel, jako by se nic nestalo.

Ale dnes, po tom, co jsem viděla na chodbě, jsem cítila trochu obavy. Můj žaludek byl zkroucený do uzlů. Styděla jsem se za sebe i za něj. Věděla jsem, že je mu to jedno, ale bylo to jedno mě? Připadalo mi zvláštní chytit ho v tak nepřirozený pozici.

Ale také jsem chtěla hrát na klavír. Stalo se to mou posedlostí. Ale nebylo to jenom tím klavírem.

Vážila jsem si malého, jemného a tichého okamžiku, který jsme s Christianem sdíleli každou noc. Sotva jsme mluvili. Hrála jsem a on poslouchal. A pak jsme šli spát. Ale i tak to pro mě bylo důležité.

Zvedla jsem tedy ruku a zaklepala na dveře.

Když jsem slyšela, že mě volá dovnitř, otevřela jsem dveře, vešla dovnitř a dveře jsem za sebou zase zavřela. Dnes večer, jako vždy seděl Christian na pohovce, ale tentokrát měl svůj laptop. Zuřivě psal, ale když jsem se přiblížila, vzhlédl a zastavil v tom co dělal.

Usmála jsem se, ale on ne. Jako vždy.

Christian zavřel svůj laptop a položil ho na konferenční stolek, pak se opřel zády o pohovku a natáhl si nohy před sebe.

To znamenalo jednu věc. Byl připraven, abych hrála. Znovu jsem se na něj usmála, přešla jsem ke klavíru a posadila se za něj. Zavřela jsem oči a moje prsty se pohnuly.

Sladká melodie se ozvala a moje svaly se uvolnily. Hrála jsem tuhle píseň každý večer, zatímco jsem tiše zpívala text.

S každou písní se moje hruď naplňovala spokojeností. Měla jsem pocit, jako bych letěla. Byla jsem volná.

Po dvou písních jsem otevřela oči a zírala na Christiana. A jako každý večer, jeho krásné modré oči byly intenzivně upřeny na mě, když mě pozoroval, jak hraji.

Začala jsem hrát třetí píseň, přesto naše pohledy byly stále upřené na toho druhého. Zírali jsme na sebe. Vydechla jsem a začala jsem hrát a do toho zpívat. Díval se na mě, jako na poklad. A bylo to to nejkrásnější, co jsem kdy zažila.

Po další písničce jsem přestala. Christian ze mě nespoustil oči, když jsem vstávala. Pomalu jsem k němu šla a zastavila jsem se pár metrů od něj.

"Dobrou noc," zašeptala jsem.

"Dobrou noc," odpověděl.

A každou noc to byla jediná slova, která jsme pronesli.

S jemným úsměvem jsem vyšla z klavírní místnosti. Zavřela jsem za sebou dveře a opřela se o ně. Moje srdce pokračovalo ve stejném pocitu.

Šla jsem do své ložnice s neustálým úsměvem na tváři. Když jsem se dostala dovnitř, rychle jsem ze sebe svlékla černé šaty a oblékla si světle růžovou noční košilku, kterou mi koupila Viktorie. Zalezla jsem do postele a zavřela oči. Přesunula jsem ruku pod polštář a hledala Christianovo sako.

Moje ruka se ale dotkla pouze matrace. Otevřela jsem oči a rychle jsem se posadila. Odstrčila jsem polštáře a hledala to sako.

Nemohl jsem ho najít.

Icy LoveKde žijí příběhy. Začni objevovat