Icy Love

6✔️

Maya

Christian vstal a šel pomalu ke mně, jeho kroky byly sebevědomé. Když se přiblížil, natáhl ruku a dotkl se špinavého pramene mých vlasů.

"Dobrá volba, Mayo," řekl Christian. Zvuk mého jména z jeho úst, mě znovu rozechvěl. Bože, proč jeho hlas musel znít tak sexy? Oči se mi rozšířily tou náhlou myšlenkou. Co? Sakra Mayo. Dej se dohromady.

"Jsem rád, že ses rozhodla... pro mě pracovat." Z toho, jak řekl, pracovat pro mě, mi zamrazilo tělo. Zíral na mě a jeho oči byly úplně jako mrtvé. Přistoupil blíž, takže naše těla byla na sobě. Moje oči se rozšířily, když prstem přejel po mé pohmožděné tváři.

"Ujistím se, že tohoto rozhodnutí nebudeš litovat," zašeptal chraplavě.

Počkejte co? Myslel tím...? Ne... nemohl. To by neudělal.

Ale on by to udělal, má drahá. Je to Christian Běljajev. Nikdy mu nebylo nic odepřeno. A ty jsi právě řekla ano jeho nabídce, pomyslela jsem si v duchu.

Srdce mi bilo rychle a příliš hlasitě. Byla jsem si jistá, že to slyší snad i on. Christian se sklonil, až jeho oči byly v mé úrovni.

"Neboj se. Neublížím ti."

Polkla jsem a rychle a olízla si rty. Jeho pohled sledoval můj pohyb, když se jeho modré oči změnily ze studených na průzračně modrou. Olízl si své a pak zašeptal: "Ne, pokud mě taky nechceš."

Šokově jsem se nadechla a moje hruď se pohnula proti jeho. Z toho tření se mi chvělo tělo. Ne v obavách. Ale v očekávání.

"Emm...co...co...co jste... myslel tím...práce?" zeptala jsem se tiše a zakopávala o vlastní slova.

Udělal další krok blíž a donutil mě udělat krok zpět. Christian se ke mně přitiskl, jeho přítomnost byla tak silná, že jsem se cítila slabá a malá oproti všemu co jeho aura v mé přítomnosti dělala.

"Přesně to, co to znamená... práce," pokračoval chraplavým hlasem.

Ó můj bože. Prosím ne. Ne, že. Cokoli kromě toho.

"Co... jaká práce?" zeptala jsem se znovu.

Christian se mi zadíval do očí. Modrá proti zelené. Oba jsme na sebe zírali bez mrknutí oka. Ve vzduchu bylo jasné napětí. Ale nemohla jsem pochopit, o jaký typ napětí se jedná. Ne. Odmítala jsem to pochopit. Odmítala jsem to byť jen uznat.

Najednou o krok ustoupil. Oči se mi při tom pohybu rozšířily a moje napjaté svaly se stáhly úlevou. Christian se postavil do plné výšky, teď se na mě díval shora, oči měl znovu naprosto nečitelné.

"Moje pokojské potřebují trochu pomoci. Ty budeš pomáhat s úklidem a vařením," řekl rázně.

Počkej co? Uklízení? Vaření? Chtěl, abych uklízela a vařila? Co?

"Chcete, abych... uklízela... a vařila?" zeptala jsem se zmateně. Naklonil hlavu na stranu a stále se na mě díval. Pak se usmál. Stejný škodolibý úsměv jako předtím.

"Ano," řekl, když se postavil o krok blíže ke mně a znovu zaplnil můj osobní prostor.

"Myslela sis, že jsem myslel něco jiného?" zeptal se tiše a jeho tón vypovídal o tom co si myslel. Když lehce přejel prstem po mé pravé paži, zase se celé mé tělo napjalo

Ano. Ano, myslela jsem, že myslíš něco jiného. Myslela jsem, že chceš, abych byla tvoje...

Moje myšlenka se zastavila. Ne. Nad čím to přemýšlíš, Mayo.

Rychle jsem zavrtěla hlavou a vlasy se mi divoce rozčepýřily. Svižnou akcí mi zakryly znova celý obličej. Christian zvedl ruku a odhrnul mi vlasy z obličeje. Přesunul mi zamotané pramínky za uši a tak se mu znovu ukázal celý můj zhmožděný obličej.

Těžce jsem polkla, když jsem čekala na jeho další krok. Jeho teplá ruka na mé tváři způsobovala, že moje tělo žádalo, aby se mě dotýkal. Nenáviděla jsem, že to jeho dotek dokázal. Nenáviděla jsem, že na mě má tak velký vliv, Christian mě dokázal v jedné minutě roztřást strachy a v další minutě mě rozpálil. Zevnitř i z venku.

Christian

Žena stojící přede mnou, s hnědými vlasy a zelenýma očima, jmenovala se Maya. Sundal jsem ruku z její tváře a udělal několik kroků dozadu, čímž jsem přerušil naše spojení.

Zíral jsem na ni a v duchu se usmíval. Myslela si, že mě může oklamat.

Taková nevinná holčička.

Bylo zřejmé, že se nejmenuje Lextra. Musela vědět, že já postřehnu jakoukoliv lež. Jako mafiánský boss jsem věděl, kdy někdo lže nebo mluví pravdu. Cítil jsem to. A její lži byly napsané po celém jejím obličeji. Byla to posraná lhářka a nemohl jsem si pomoct, ale posmíval  jsem se jejím lžím.

Lhala, mi. Bude litovat.

Maya. Tak se jmenovala. Věděl jsem to, protože když to řekla, nezakoktala. O tom nelhala, ale zbytek... všechno to byla lež.

A chtěl jsem znát pravdu. Ale to nebyl důvod, proč jsem si ji nechal.

Podíval jsem se na Mayu. Ruce měla omotané kolem pasu a vypadala tak malá a nevinná.

Chudák holčička. Nevěděla, co tím že řekla ano si podepsala.

Byla tu jedna věc, kterou všichni věděli. Co chtěl, Christian Běljajev to dostal. A ta pohmožděná a zbitá dívka přede mnou...

Chtěl jsem ji.

Nevinné kotě. Zasmál jsem se té myšlence. Moje kotě. Teď patřila mně.

Chystal jsem se na ní hrát, jako na violoncello.

A hodlal jsem si to pořádně užít.